Dům jim strhla povodeň. Na stejném místě ho už znova postavit nesmí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozbouřená Vidnávka strhla při nedávných povodních desítky domů od obce Vápenná přes Žulovou a Kobylou až po Vidnavu.

Některé z těchto domů ale už nebudou smět majitelé na stejném místě postavit znovu. A to v případě, že leží v aktivní zóně záplavového území. Na dotaz Seznam Zpráv to potvrdilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Pokud byl dům kompletně zničen během povodně a pozemek leží v aktivní zóně záplavového území, podle vodního zákona taková stavba nemůže být znovu povolena. Z hlediska povodňové ochrany se jedná o nebezpečné místo, takže opravdu není rozumné stavbu v takovém místě obnovovat,“ vysvětluje mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Je nutné říct, že naprostá většina zaplavených domů při letošních povodních leží mimo tuto vytyčenou oblast. Objekty, které podle Ministerstva životního prostředí znovu vybudovat nepůjdou, jsou nejčastěji ty v nejbližším okolí rozvodněných řek. Nelze to ale říct obecně.

Aktivní záplavovou zónu totiž stanovují úřady pro každý konkrétní tok. Pokud zůstaneme u příkladu Vidnávky, je hranice vytyčena na úrovni dvacetileté povodně.

Jak ukazuje snímek níže, z map v Povodňovém plánu ČR vyplývá, že jen v Kobylé nad Vidnavkou je v aktivní zóně objektů velký počet. Několik jich je také ve Vápenné, v Žulové naopak téměř žádný.

Pro místní, kterých se omezení opětovné výstavby týká, ale jde o neřešitelnou situaci. Přišli o všechno, na svém pozemku navíc znovu stavět nemohou. S možným řešením ale přišlo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

Úřady vytipují na území obcí nejvíce zasažených povodněmi státní pozemky, kde by se dalo bydlení znovu postavit. Taková místa pak Státní pozemkový úřad zdarma převede na obce, které je budou moct poskytnout svým občanům nebo je využít pro novou výstavbu v bezpečnější lokalitě.

Vláda tento postup posvětila minulý týden.

„Nesmíme opakovat chyby z minulosti, kdy se domy postavily či opravily v blízkosti vodních toků, kde je opětovně ohrožovala povodeň,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Chceme, aby lidé v postižených obcích zůstali, současně ale není možné, aby své domy znovu postavili v místech, kde je ohrožuje velká voda. Obce budou moci na těchto pozemcích stavět jak obecní byty, tak je budou moci nabídnout lidem, kterým nedávné povodně domy zničily,“ dodává Výborný.

Převedení pozemků ale nebude bez podmínek. S výstavbu se bude muset v těchto místech začít do dvou let. Dokončit stavbu je pak nutné do pěti let od zapsání pozemku ve prospěch obce do katastru nemovitostí.

Na pozemcích v aktivních záplavových zónách pak budou moct vzniknout například protipovodňová opatření.

O omezení výstavby už slyšel třeba starosta Bělé pod Pradědem Radomír Neugebauer. Demoliční příkaz tam dostalo pět rodinných domů, klubovna obecní střelnice a trafostanice.

„Na jednu stranu to chápu, nikdo neví, kdy se může velká voda zopakovat. Na druhou stranu jsem zažil tři povodně a každá měla svůj charakter a vyvíjela se jinak. Pokaždé byly ohroženy jiné objekty. Třeba při bleskové povodni v roce 2021 byly některé objekty poničeny tak, že jsme je chtěli nechat zdemolovat, letos nebyly zasaženy vůbec. Voda si zkrátka našla jinou cestu,“ poukazuje starosta Radomír Neugebauer.

Kdyby však bylo na něm, což není, protože o tom rozhodují vyšší orgány, má jasno. „Pozemky zasažené zářijovou povodní jsou rizikové a bylo by rozumné tam nic nového nebudovat,“ tvrdí.

Stejný pohled má i Roman Šťastný, starosta města Mikulovice, kde je k demolici určeno pět domů.

„Já si myslím, že už by tam nikdo stavět neměl, a jestli ano, tak nevím, jestli mu to stavební úřad vůbec povolí,“ domnívá se Roman Šťastný.

Ve Vidnavě u česko-polských hranic museli zdemolovat jeden rodinný dům, jehož majitel ho sice spravoval, ale trvale v něm nebydlel.

„Jestli by tam mohl stavět znovu, nebo ne, to jsme neřešili. Na to jsme neměli čas ani kapacitu to řešit. Za mě si myslím, že už tam nic stavět nebude,“ míní starosta Vidnavy Rostislav Kačora.