Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na průmyslovce a učilišti v Pelhřimově se nově budou učit také zdravotní sestry. V prvním kole tady přijímají 24 uchazečů.
„Jednalo se o jediný okres v rámci Kraje Vysočina, kde tento obor nebyl vyučován, byť přímo v tomto městě zřizujeme nemocnici a té se dlouhodobě nedařilo získávat zdravotnický personál,“ vysvětluje novinku radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jan Břížďala (Piráti).
Tohle je směr, který podporuje také Ministerstvo zdravotnictví. To oslovilo vedení krajů dopisem, ve kterém je vyzývá k navýšení kapacit zdravotnických oborů na středních a vyšších odborných školách.
„Ministerstvo zdravotnictví je (kapacity, pozn. red.) nemůže přímo ovlivnit. Personálním zabezpečením ve zdravotnictví se však intenzivně zabýváme. Opakovaně jsme oslovili všechny hejtmany,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Sestry odejdou
Během pár let totiž české zdravotnictví přijde o 12 tisíc všeobecných sester. Jde o ty, které v následující dekádě odejdou do důchodu. Znamená to asi 14 procent všech stávajících pracovnic a pracovníků.
Česko má tak poslední roky na to, aby zastavilo nebo alespoň zpomalilo před nárazem do zdi. A proto také přichází výzva k navýšení kapacit na jednotlivých zdravotnických školách po republice.
„Pro školní rok 2023/2024 se podařilo navýšit kapacitu Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Kladně o 30 žáků a Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Mladé Boleslavi o 60 žáků,“ popisuje středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN).
Řízení středních škol jde za kraji, které je zřizují. A logicky se snaží kapacity samy navýšit. I třeba kvůli tomu, že potřebují zase získat personál pro nemocnice, které rovněž zřizují nebo po kraji fungují. Už nyní chybí v Česku na dva tisíce zdravotních sester.
Olomoucký kraj tak navýšil ve všech devíti třídách prvních ročníků napříč regionem maximální kapacitu z 30 na 32 žáků v oboru praktická sestra. Tím se navýší počet přijatých o 18.
Pardubický kraj zase otevírá na Střední zdravotnické škole ve Svitavách 35 míst navíc, celkem 200. K tomu se tamtéž zřizuje ještě vyšší odborná škola s kapacitou 90 studentů programu diplomovaná všeobecná sestra.
Ne ve všech krajích je ale navýšení kapacit možné. Naráží se stejně jako v případě poptávaných oborů gymnázií na prostorové stropy.
„Navýšení bohužel není možné především z důvodu kapacit škol jako takových. Jednoduše by se do prostor škol další třídy nevešly,“ říká za Karlovarský kraj mluvčí Jitka Čmoková.
„Řešením z dlouhodobého hlediska, které možnosti navýšení kapacit otevře, je přemístění školy do nové budovy. To však neproběhne v nejbližší době,“ dodává Čmoková.
I více vysokoškoláků
Apel na hejtmany ale není jedinou snahou Ministerstva zdravotnictví, jak zajistit dostatek kvalifikovaného personálu v nemocnicích. Připravuje se také vládní program na podporu vysokých škol.
„Jedná se o návrh materiálu, který byl vypracován Ministerstvem zdravotnictví a zaslán na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k navýšení kapacit vysokých škol v nelékařských zdravotnických programech,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
„Obdobně, jako byl připraven dlouhodobý program pro podporu lékařských fakult připravujících studenty ‚mediky‘ na výkon povolání lékaře,“ dodává Jakob.
Seznam Zprávy se ptaly na přípravu programu také Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To momentálně sestavuje meziresortní skupinu, která bude nastavovat podrobné parametry podpory.
„Kterých studijních programů se bude opatření týkat, které veřejné vysoké školy se na něm budou podílet, o kolik studentů se budou počty zvyšovat a z jakých zdrojů bude opatření uhrazeno,“ jmenuje Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva základní body, které se budou řešit.
Forma podpory bude podobná jako u dalších společensky potřebných profesí, kde je příprava studentů už nyní dotována. Stamiliony korun ročně jdou tak už nyní lékařským a pedagogickým fakultám na výuku nových lékařů a učitelů.
