Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Snížení důchodů komunistickým prominentům o 300 korun za každý započatý rok ve funkci se ve finále bude týkat stovek žijících osob.
Tři dotčená ministerstva, která problematiku řešila - práce, vnitro a obrana – pro Seznam Zprávy popsala, že celkově se podařilo ztotožnit a snížit důchod 220 představitelům minulého režimu.
Ambice přitom byly řádově vyšší. Při projednávání zákona v roce 2022 ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmiňoval zhruba 3000 osob, v důvodové zprávě pak zazněl předpoklad stovek až nižších tisícovek osob.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vytipoval zhruba 1500 lidí, kterých by se změna měla týkat.
„Seznam je konečný, a pokud by došlo k nějakému rozšiřování, tak je to v řádech jedinců,“ uvedla pro Seznam Zprávy Petra Jungwirthová, mluvčí ÚSTR.
Zákon krátící důchody komunistickým prominentům je účinný od roku 2023, důchody konkrétním lidem ovšem snižuje až od března 2024.
Bývalí plukovníci a generálové
Konkrétně Ministerstvo vnitra dostalo k posouzení seznam s 812 jmény, ten se následně zúžil na 55 osob. Ostatní už nebyli naživu.
„Případy byly zpracovány a ke snížení důchodů dojde s výplatou za měsíc duben. Jedná se zejména o plukovníky a generály,“ uvedl mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Ministerstvo práce se fakticky zabývalo 133 osobami. Po posouzení nakonec změnilo penzi 120 osobám. Ministerstvo obrany pak zpracovávalo případy zhruba padesátky osob.
Podle Simony Cigánkové z tiskového oddělení Ministerstva obrany jde převážně o bývalé plukovníky nebo generály. „Působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády,“ doplňuje Cigánková.
Jména jsou neveřejná
Na březnovém setkání s novináři Kamil Nedvědický, náměstek ÚSTR, vysvětloval, že konkrétní jména osob nemohou zveřejnit. Během sestavování seznamu měli badatelé velké potíže zejména s dohledáváním rodných čísel, která zákon u seznamu osob požaduje.
„Rodná čísla se v řadě archivních materiálech neuváděla,“ podotkl Nedvědický.
Seznam Zprávy se pokoušely od ústavu získat informace o tom, na jakých pozicích lidé pracovali. „Zákon toto třídění neukládá, proto jej neprovádíme, navíc se řada prominentů rekrutuje z řad osob, které vystřídaly více funkcí,“ vysvětlila mluvčí Petra Jungwirthová.
Zákon také vymezuje osoby na prominenty z období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 a jasně definuje dotčené funkce, jako jsou například členové nebo kandidáti Ústředního výboru KSČ, vedoucí tajemníci, předsedové Nejvyššího soudu, generální prokurátoři nebo členové Hlavního štábu Lidové milice.
„Zákon má docílit historické spravedlnosti,“ vysvětloval Kamil Nedvědický a poukázal na to, že představitelé totalitního režimu měli vyšší platy než ostatní občané nebo režimem pronásledovaní lidé.
Tato nerovnost se i po letech promítá do jejich důchodů, které měl zákon alespoň symbolicky ponížit.
Jak zákon definuje komunistické prominenty
Jde o osoby, které byly:
a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,
b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,
c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky,
