Článek
Suchem trpí celá střední Evropa. Přestože na tom v porovnání s Německem nebo severní Itálií není Česká republika tak špatně, od začátku léta se celé naše území vysušuje.
Minimum srážek spadlo v západních Čechách, kde je aktuálně extrémní půdní sucho. Na otázky ohledně sucha v Česku odpovídal člen týmu Intersucho, Pavel Zahradníček.
Kde je v současné době situace nejhorší?
V Česku je to na západě republiky. Konkrétně jde o Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Zde převládá dlouhodobý deficit srážek. Naposledy zde významně pršelo na začátku července a v kombinaci s vysokými teplotami během horkých vln docházelo k vysušování půdy této části republiky.
Proč zrovna západní Čechy trpí?
Je to z důvodu aktuální meteorologická situace. Tato oblast neměla v posledním měsíci a půl příliš štěstí na srážky v porovnání s ostatními částmi republiky.
Je to dlouhodobý trend?
Srážky jsou velice variabilní a nevykazují žádný statisticky významný trend. Naopak v kombinaci s teplotou vzduchu už významně roste výpar, takže obecně má Česká republika častější tendenci k suchu v posledních letech.
Častěji sucho postihuje jižní Moravu a závětrnou stranu Krušných hor, ale každý rok to může být jinak a opravdu, jako v aktuálním případě západních Čech, rozhoduje meteorologická situace v dané chvíli.
Jaký byl vývoj sucha od začátku léta? Měnila se nějak situace?
V létě jde hlavně o bouřkové situace a to znamená velké prostorové rozdíly v úhrnech srážek. Na začátku léta bylo relativně dost srážek a chladno, takže se půdní sucho moc nerozvinulo. V půlce července pak nastoupila horká vlna a méně srážek. Vrchol sucha byl 20. až 29. července, kdy snížená půdní vlhkost byla na osmdesáti procentech území republiky.
Začátkem srpna se mírně ochladilo a zapršelo, což znamenalo zmírnění půdního sucha. Druhý vrchol léta zažíváme v dnešních dnech. Minulý týden vůbec nepršelo a do toho přichází vysoké teploty. Změnit by se to mělo ke konci týdne.
Jak je to v porovnání s minulými lety?
Typicky horké léto s tropickými teplotami bylo roku 2015, kdy měla většina republiky výjimečné nebo extrémní sucho. Velmi rozvinuté půdní sucho bylo i v roce 2018, protože byl celý rok nadprůměrně teplý už od dubna a sucho trvalo až do konce roku.
Ve srovnání s těmito výjimečnými roky je tedy půdní sucho mírnější a vyskytuje se v několika vlnách.
Jaký je rozdíl mezi hydrologickým a půdním suchem?
Půdní sucho se týká vody v půdě do jednoho metru, která je důležitá pro vegetaci. Často se také nazývá jako zemědělské sucho, jelikož jeho dopady nejvíce postihuje zemědělce hlavně na výnosech plodin. Míra půdního sucha je také jedním z příčin vzniku lesních požárů. Zde je důležitá hlavně svrchní vrstva do deseti centimetrů.
Hydrologické sucho se týká převážně povrchových nebo podzemních vod. Většinou se projevuje v nižších průtocích řek nebo například na sníženému podzemních vod. To obyvatelé většinou pociťují vysycháním studen, jak tomu bylo v některých minulých letech. V krajních případech může dojít k problémům se zásobováním pitnou vodou, jako bylo například v roce 2018 v Kapském městě.
Jaký je výhled na následující dny?
Od čtvrtka by se k nám měla přiblížit zvlněná studená fronta. Od čtvrtka do soboty čekáme nejvydatnější srážky. Má pršet i na severozápadě a západě republiky, a tak by se svrchní vrstva půdy do čtyřiceti centimetrů měla nasytit. V hlubších vrstvách bude sucho v této oblasti dál přetrvávat.
Čekáme, že rozsah půdního sucha v celém profilu do jednoho metru se výrazně sníží. Mírné a horší sucho by mělo být jen na deseti procentech území republiky. Poté bude záležet, jak se bude počasí vyvíjet. Není vyloučen výskyt ještě tropických teplot ke konci srpna jak naznačují modely, což by znamenalo opětovné prohlubování půdního sucha.
Jak je na tom střední Evropa?
Špatně na tom je Německo, sever Itálie. Slovensko je na tom momentálně hůře než naše území. Tam pozorujeme mírné a horší sucho na více než osmdesáti procentech území.
Je v lidských silách suchu alespoň trochu zabránit, nebo si prostě musíme zvyknout?
Sucho tady bylo vždy, teď se ale musíme adaptovat na to, že bude častější a intenzivnější. Také ale musíme zbrzdit změnu klimatu, aby nerostly tolik teploty, které vysušují půdu a dělají sucho méně snesitelné. Musíme udělat obě opatření: adaptovat se na sucho, které by tu bylo i bez změny klimatu v menší míře, ale také musíme zmírnit období sucha tím, že zbrzdíme růst teplot snižováním skleníkových plynů v atmosféře, jinak by nám adaptace absolutně nestačily.
Změna, která se týká každého
Seznam Zprávy sledují změnu klimatu a popisují projevy, jež s ní souvisejí. Přečtěte si také:
- Obrazem: Před dvaceti lety se v pražské zoo bojovalo o životy stovek zvířat
- I po dvaceti letech vědce povodně trápí. Státy se topí, i když o srážkách vědí
- Nevěřili jsme tomu, co nás čeká. A pak jsme utíkali, vzpomínají na Kampě
- Extrémní sucho v Česku. Tahle místa trpí nejvíce
- Hydrolog popisuje budoucnost Česka. Na co se musí země připravit
- Vzpomínáte? Před dvaceti lety se z českých řek stala monstra