Drsný trend: Rodiny s dětmi a osamělé seniorky padají do energetické chudoby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku roste počet domácností, které se potýkají s vysokými výdaji za teplo, nemohou si dovolit dostatečně topit nebo mají dluhy na energiích.

Zatímco v roce 2020 takzvaná energetická chudoba postihla přibližně 440 tisíc domácností a zhruba 770 tisíc lidí, v loňském roce už to bylo 690 tisíc domácností a v nich žijícího 1,3 milionu lidí.

Počet dětí do 18 let zasažených energetickou chudobou vzrostl přitom za poslední roky prakticky dvojnásobně, z 160 tisíc v roce 2020 na 310 tisíc v roce 2023. Podobně se zvýšil i počet dotčených seniorů z 220 tisíc na 390 tisíc.

Vyplývá to z analýzy nazvané prostě „Energetická chudoba v roce 2023“, kterou pro Projekt Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR pod Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovala Platforma pro sociální bydlení ve spolupráci s Ostravskou univerzitou.

Podle hlavní garantky projektu Barbory Staškové nová data o zasažených českých domácnostech pomohou s přípravou legislativy zaměřené na dostupnost bydlení. Konkrétně pak jmenovala zákon o podpoře v bydlení, který aktuálně čeká na projednávání v Poslanecké sněmovně.

Růst počtu ohrožených domácností je pak podle autora analýzy Jana Klusáčka zapříčiněný kombinací rostoucích cen energií, vysokého podílu energeticky špatného bydlení v Česku a příjmy domácností, které nekopírovaly zdražování v posledních letech.

„Pokud má někdo tendenci reagovat na tento nárůst tím, že je to dočasný problém, že se energie dočasně zdražily, tak ve skutečnosti bude podíl podobný i do budoucnosti,“ varuje autor. Příliš neočekává pokles nákladů na energie v dalších letech.

Před dvěma lety přišel Jan Klusáček s podobnou studií, která stanovila, že se na jaře 2021 počet lidí zasažených energetickou chudobou pohyboval kolem 910 tisíc. „V žádném případě se v dalších letech nedostaneme pod milion,“ ohlíží se aktuálně autor k předešlé studii.

Z analýzy vyplývá, že nejvíce ohrožené energetickou chudobou jsou samoživitelky (v rámci dokumentu používají ženské přechýlení, protože matky představují statistickou většinu pozn. red.) a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které čerpají přídavky na děti. Na ty mají nárok rodiny, jejichž příjmy nepřesahují 3,4násobek životního minima.

„V Česku to tak je. Náklady na bydlení mají domácnosti s dětmi trochu větší než bezdětná domácnost, pak jsou k tomu ještě samotné náklady na děti,“ vysvětluje Klusáček, proč se právě rodiny ocitají v největším ohrožení.

Popisuje, že i v rámci jiných měření, jako například když se chudoba počítá podle toho, kolik domácnostem zbývá peněz po uhrazení nákladů na bydlení, vycházejí rodiny s dětmi za nejvíc ohrožené.

I v rámci srovnání s dřívější analýzou energetické chudoby vztažené k jaru 2021 je zřejmé, že nejvíce přibývali právě ohrožení lidé z domácností s dětmi.

Sám autor obou analýz ovšem upozorňuje, že data k jaru 2021 vycházela z mírně odlišné definice energetické chudoby. Aktuálně analýza definuje energetickou chudobu mimo jiné tak, že domácnost vynakládá 20 procent čistých příjmů na energie. Starší data vycházela z toho, kolik lidé běžně za energie platí. V energetické chudobě byly domácnosti, které musí platit dvojnásobek – v přepočtu zhruba 18 procent příjmů.

Další vysoce ohroženou skupinou jsou podle analýzy osamoceně žijící seniorky, což fakticky podle statistik nejčastěji znamená ženy ve věku nad 65 let.

U nich se energetická chudoba pojí i s tím, že zůstávají žít ve větších bytech nebo i v rodinných domech.

„Větší plochy logicky jeden člověk neutáhne. Samozřejmě se to snaží řešit tak, že si vytápí jen v některých místnostech, ale spotřebu se nedaří srazit. Vytápění je 70 procent nákladů na bydlení. Můžete se snažit méně vařit a méně svítit, ale to nedělá energetickou chudobu. Tu dělají náklady na vytápění,“ vypočítává Klusáček.

Propočetl, že konkrétně u osamocených seniorů je potíž v tom, že nečerpají příspěvky na bydlení. A to i přesto, že od energetické a inflační krize vláda, včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) apelovala na lidi, aby se nestyděli peníze čerpat.

„Vyšlo nám, že příspěvek na bydlení čerpá jen devět procent z těch seniorů, kteří mají nárok na více než 1000 korun,“ zdůrazňuje Klusáček.

Reálně by se tak podle jeho propočtů snížil počet seniorů v energetické chudobě o 72 procent, jen díky tomu, že by začali čerpat dávky.