Drogově závislí se válejí u vchodu do metra. „Jsme vytížení,“ říkají strážníci

O tom, jak snadné je ve vestibulu stanice metra Náměstí Republiky narazit na drogově závislé, se na místě přesvědčil redaktor Seznam Zpráv. Je všední den odpoledne a po chvíli čekání se opodál objevuje dvojice mužů. Obhlíží prostor kolem dveří, zda v okolí nikdo není.

Nakonec prohledají koš a vytáhnou z něj plechovku, do ní vloží zapálenou svíčku a – začnou si připravovat dávku drogy.

V tu chvíli už kolem nich zase procházejí lidé, ale nevšímají si jich. Muži si dávku na místě nedávají. Než na místo dorazí strážníci městské policie, jsou pryč. Jeden z mužů si redaktora při odchodu všímá a je poměrně agresivní.

Chceme zjistit, jak strážníci podobné situace řeší. Redaktor jim ukazuje přesné místo, kde si muži drogu připravovali.

„Je to normálka, jezdíme takhle často. A většinou tu už nejsou. Tak to tady aspoň kousek prohlídneme, jestli tu nezůstaly jehly,“ říká druhý strážník. Po uživatelích ale skoro nic nezbylo.

Na tristní situaci kolem výskytu drogově závislých u Masarykova nádraží upozornil nedávno i jeden příspěvek na twitteru:

Vedení městské policie tvrdí, že strážníci v těchto místech hlídkují pravidelně, opakovaně podezřelé osoby kontrolují a snaží se je z místa vykázat. „Bohužel pokud se jedná u těchto osob pouze o přestupkové jednání, nelze je, vzhledem k platné legislativě, účinně sankcionovat,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí Městské policie Praha Zdeněk Modálek. Uživatelé se tak na místa po nějakém čase opět vracejí.

Podle mluvčího strážníků zde posílit přítomnost strážníků nejde. „Naše hlídky jsou, jak v jednotlivých územních částech metropole, tak i v metru, již maximálně vytíženy, takže zmíněné posilování naší přítomnosti na tomto konkrétním místě také není personálně možné, zvláště pak na úkor jiných míst, kde je to podobné.“

Dopravní podnik se situací nepomáhá. Vysvětluje, že to není v jeho kompetenci.

„Personál stanic metra má přímé spojení na vlakový dispečink a přes příslušného dispečera je informována městská policie. Dozorčí stanice nemá podobně jako třeba řidič, strojvedoucí či přepravní kontrolor status veřejného činitele. Zaměstnanec dopravního podniku tedy nikdy nezasahuje přímo, protože to není vhodné ani z bezpečnostního či hygienického hlediska,“ řekla mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Aneta Řehková.

Klíčovou roli by podle ní měli sehrát právě strážníci, ale také městské části.

Podle expertů však situace v centru není proti jiným lokalitám zdaleka tak závažná.

„Náměstí Republiky a Masarykovo nádraží samozřejmě procházíme, ale z našeho pohledu to dnes není ohnisko drogového trhu. Minimálně ho dnes nevnímáme jako tak významné. Právě na náměstí Republiky bylo před asi 20 nebo 25 lety významné ohnisko trhu s drogami. Tehdy si tam aplikovaly drogy i stovky lidí denně,“ popsal pro Seznam Zprávy problematiku Aleš Herzog, vedoucí terénních programů Sananim.

V současnosti se na Praze 1 zaměřují hlavně na oblast hlavního nádraží. Třikrát týdně tam vyjíždí sanitka, testuje se na infekční nemoci a vydávají se sterilní jehly.

Ohnisko se podle něj nejprve přesunulo mezi stanice Hlavní nádraží, Muzeum a Můstek. Tam si drogy aplikovalo asi 500 až 800 lidí denně. I to se ale poslední dva roky s příchodem covidu utlumilo a vznikla spíš menší místa.

Hlavní ohnisko je dnes podle Herzoga na Andělu a ostatní jsou spíše mikroohniska, kde jsou jednotlivci až desítky lidí.

„V současné době je situace velmi vyhrocená, protože hrozí ke konci roku zánik kontaktního centra organizace Progressive na Praze 5. Už teď si hodně uživatelů myslí, že centrum skončilo, a hrozí problém se zajištěním práce s těmito klienty,“ upozorňuje na hrozící problém.

„Samozřejmě jsme poddimenzovaní obecně. Nemáme tu sice tak velká ohniska, ale klienti stárnou a jsou v horším zdravotním stavu. My samozřejmě v terénu lidi ošetřujeme a testujeme na infekční choroby, ale zároveň je vyzýváme, aby se chovali aspoň do nějaké míry ohleduplně ke svému okolí. Část lidí má už ale nízké sociální návyky,“ popisuje náplň práce Herzog.

Přestože v Praze přetrvávají klasické tvrdé drogy jako heroin či pervitin či jiné opioidy, uchylují se mnozí uživatelé například k náhražkám opiátů nebo k lékům na předpis, jako jsou třeba benzodiazepiny, které se běžně používají k léčbě úzkostí.

„Řada lidí má na drogy relativně málo peněz, proto se vracejí k tomu, že je kombinují s alkoholem,“ doplnil Herzog.