Článek
Nárok na dřívější odchod do důchodu by mohli mít od roku 2025 lidé z náročných profesí. Právě dnes o tom budou jednat odbory se zástupci Ministerstev zdravotnictví a práce.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vysvětluje, že debata se povede o jednotlivých rizicích.
Co budou chtít v rámci náročných profesí prosadit odbory?
Aby se napravila křivda, která se provedla přibližně v roce 1992, kdy stát zrušil takzvané důchodové kategorie s tím, že přislíbil lidem pracujícím v těžkých profesích, že to nahradí jiným systémem tak, aby mohli bez ztráty odejít do důchodu dříve. To se však celých třicet let nestalo. Vítáme, že tato vládní koalice to chce zrealizovat. A za nás je to jednoznačné, z našeho pohledu jsou to profese, které jsou ve třetí a čtvrté kategorii rizika.
Pro laiky, o koho konkrétně jde?
Jsou to profese přesně definované hygienickými předpisy, a když bych to zjednodušil, tak máte třináct rizik. Jde třeba o práci dřevorubce, který pracuje s motorovou pilou. Jsou to profese, ve kterých i přes použití ochranných pomůcek dojde v dlouhodobém působení kvůli rizikovému faktoru k poškození zdraví toho člověka. Jde třeba o prostředí, které je rakovinotvorné, nebo kde vznikají nemoci z povolání.
Sám jste už zmiňoval, že máte obavy, aby zaměstnavatelé nespekulovali a nesnažili se zaměstnance uvádět do jiných tříd. Jde tomu nějak zabránit?
Chceme, aby k tomu nedocházelo. Proto i to pondělní jednání, chceme tam všechny požádat, aby tomu zamezili. Chceme o tom mluvit i s hygienou, která zaměstnance do rizikových kategorií zařazuje, a chceme, aby to bylo objektivní a ne subjektivní. Ta rizika jsou ale objektivně změřitelná.
Pro představu o jaká rizika namátkou jde?
Je to třeba sálavé teplo, chlad, prach, je to práce ve vynucených polohách, je to rakovinotvorné prostředí, jsou to chemické provozy, ale zdravotnický provoz, třeba radiologie. Je to ale i o vynuceném tlaku. Mám na mysli potápěče nebo hasiče. To jsou profese, u kterých automaticky zpravidla můžete říct, že jsou ve čtvrté třídě rizik. Jsou to ale posádky letadel, vrtulníků a podobně, kdy se nacházejí v tlaku, který není běžný a zdraví je dlouhodobou činností ohroženo.
Odborná shoda, ne téma lobbingu, komentuje jednání ministr Jurečka
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí po jednání ohledně náročných profesí potvrdil, že aktuálně se hledá odborná shoda na hodnotících kritériích.
„Platí, že odborná komise bude na základně pondělní dohody vyhodnocovat třináct rizik, které mají dopad na lidské zdraví, abychom byli schopni ze skupiny 3. a 4. (jde o kategorie prací, u kterých jsou překračované hygienické limity – 3. kategorie a nebo přímo hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví při práce – 4. kategorie, pozn. red.) jasně vydefinovat profese, kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do výčtu budou patřit,“ uvedl ministr s dovětkem, že sám se odborného setkání nezúčastnil.
Podle něj má také odborná komise vyloučit profese, které nebudou branné jako náročné, a nakonec odborně debatovat o množině, u které rozdělení nebude jasné.
„Nechci, aby se z náročných profesí stalo politické téma a téma lobbingu. Chci, aby kritéria byla velmi objektivní a aby na tom byla odborná shoda,“ uvedl. Chce se vyvarovat tomu, aby nakonec o náročných profesích rozhodovaly lobbistické skupiny v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu.
Nejdříve v roce 2025
Jurečka by chtěl zakomponovat ideálně náročné profese do důchodové reformy, která se bude schvalovat na podzim na vládě. Případně lze úpravu doplnit do balíku nejpozději v druhém čtení ve Sněmovně. Tedy buď se náročné profese zvládnou projednat do podzimu nebo do prvního pololetí roku 2024, pokud se diskuze protáhnou.
Podle Mariana Jurečky tak není jasné, jestli náročné profese začnou platit od ledna 2025. „Jestli se přímo toto opatření rozeběhne přímo s rokem 2025 nebo s nějakým mírným odkladem to v tento okamžik neumím říct. Pro vysvětlení, je tady provazba na mnoho dalších věcí,“ uvedl s tím, že je třeba zákonnou úpravu koordinovat i kapacitou České správy sociálního zabezpečení.
Ministr také zdůraznil, že náročné profese navážou na už platné dřívějších důchody pro záchranáře a hasiče. Tedy že dřívější odchod do důchodu bude kompenzovaný vyšším odvodem na sociální pojištění.
Takže definice náročných profesí nebude přes dané povolání jako spíše přes prostředí, ve kterém se pracuje?
Ano. Nedá se automaticky říct, že třeba profese redaktora je náročná. Ale kdybyste byl speciální redaktor, který podává dlouhodobě informace z chemické fabriky, tak už může být rizikové. Nebo je to i otázka psychické zátěže. Posuzuje se to individuálně, je to povinnost zaměstnavatele, někteří to možná netuší, ale s náročnými profesemi se k tomu upne pozornost.
Dobře, ale které profese byste přesto chtěl mezi náročnými určitě mít?
Slévače, valcíře, oceláře, lesní dělníky, lidi v chemičkách, lidi s fyzicky náročnými profesemi, ale také potápěče, hasiče, a podobně. A pak je tam ještě jedna typologie, která se dá také označit za rovnítko, a to jsou profese, kde vznikají nemoci z povolání. Třeba dlouhodobé přenášení zboží.
A máme jednu nemoc z povolání, o které se neví, že existuje. V Česku je 80 až 100 případů ročně svrabu. A to je primárně ve zdravotnických zařízení. A když zdravotník dostane svrab, tak má velký problém, ztratí způsobilost, kvůli nemoci z povolání. Ale podrobnosti se budou teprve debatovat.
Očekáváte, že právě o takovýchto věcech se povede debata?
To se musí celé projít. Debata bude o tom, jak působí pracovní prostředí na zdraví člověka. Jestli mu zkrátí život a my tu profesi přesto potřebujeme, pro ekonomiku, tak je přece správné, abychom to zohlednili v důchodových nárocích.
Kolika lidí se to může týkat?
Odhadujeme desítek tisíc.
Důchodová reforma přehledně
Změny v penzijním systému, úpravy výpočtu výše důchodů nebo odchod do důchodu. Čtěte v článku.
