Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě na konci srpna v Praze využívalo státem hrazené nouzové ubytování pro válečné uprchlíky 2243 osob. V září už je to ale jen 11 lidí. Na 1,3milionové hlavní město tak připadají čtyři nouzově ubytované děti do šesti let, další čtyři nezletilý do 18 let, dva dospělí muži a jeden senior.
Čtyři osoby jsou na Praze 2 a Praze 8, dvě na Praze 5 a jedna v Čakovicích.
Redakce Seznam Zpráv data čerpala z informačního systému o humanitárním ubytování nazvaném HUMPO. K dispozici má i exkluzivní data o tom, jak se počet registrovaných osob měnil v čase.
Za rapidním poklesem stojí zásadní změna, která platí od září: uprchlíci mají nárok na proplacení nouzového ubytování pouze prvních 90 dní od získání povolení k pobytu na základě dočasné ochrany. Výjimka neplatí ani pro zranitelné skupiny, jakou jsou nezletilí nebo osoby se zdravotním postižením.
Jak se vypíná nouzové ubytování v datech: První zásadní propad šlo pozorovat loni: od července se ubytování proplácelo jen zranitelným osobám a lidem, kteří jsou v Česku maximálně 150 dní. Letos od září platí, že ubytování je jen pro nově příchozí do 90 dnů:
Ještě 28. srpna bylo po celé republice v systému nahlášeno 20 839 osob, 10. září pak už jen 2811. V Praze se propadl počet nouzově ubytovaných poměrově nejvíce, o 99,5 procenta. Následuje Liberecký kraj s propadem o 96 procent (z 1315 na 52 osob).
Naopak nejmenší propad zaznamenal Olomoucký kraj, kde počet uprchlíků v nouzovém ubytování klesl pod polovinu z 1532 osob na 725.
Klára Boumová z Charity Česká republika, kde má na starosti problematiku migrace, upozorňuje, že to, že lidé zmizeli ze statistik nouzového ubytování, neznamená, že dál v lokalitě nežijí.
„V tuhle chvíli si to lidé platí sami z humanitární dávky příspěvku na náklady na bydlení. Ve většině případů příspěvek nepokryje náklady na ubytovnu. Takže to platí z minimální částky na živobytí a tím pádem jim zbývá méně peněz a jsou více závislí na potravinových bankách a další podpoře,“ vysvětluje Klára Boumová, jak se zpřísnění podmínek propsalo do podpory uprchlíků.
V řeči peněz: dospělá osoba řazená mezi zranitelné má nárok na humanitární dávku 4860 korun. K tomu má nárok na 6000 korun v podobě nákladů na bydlení. Pokud za ubytovnu například platí sedm tisíc korun měsíčně, fakticky ze 10 860 korun zůstanou na živobytí necelé čtyři tisíce.
Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, popisuje, že klientům do osobního účetnictví vstupují ještě nutné doplatky na léky. Reálně jim tak poté z faktického životního minima nezůstanou peníze třeba na jídlo. A opět popisuje, že se proto musí obracet na potravinové banky.
Matěj Šulc z Organizace na pomoc uprchlíkům zase mluví o postupném propadání do chudoby. „Myslím, že k tomu dochází, ale strašně špatně se to měří a záleží to na tom, jakou cenovou hladinu nastavily ubytovny,“ říká sociální pracovník.
Část uprchlíků se s faktickým koncem nouzového ubytování podle Charity rozhodla vrátit zpět na Ukrajinu. „A to i lidé z válečných oblastí, s tím, že budou vnitřně vysídlení uprchlíci,“ zmiňuje Boumová.
Propad nouzově ubytovaných v Praze pak vysvětluje tím, že v hlavním městě fungoval dlouhodobě stopstav pro ubytování uprchlíků. „Nepřicházel do Prahy nikdo nový, kdo by mohl aktuálně v nouzovém ubytování zůstat,“ konstatuje.
Podle týdenních hlášení Ministerstva vnitra ale i nadále mírně roste počet válečných uprchlíků s dočasnou ochranou. Od 1. do 8. září například přibylo 1935 osob, o týden dříve 1473 osob.
Ministerstvo práce a sociálních věcí popsalo, že v srpnu humanitární dávku čerpalo zhruba 93 tisíc osob, většinou šlo o osoby řadící se mezi takzvaně zranitelné. I nadále platí odhadovaný trend, že náklady na pomoc klesají, ve druhém čtvrtletí je ministerstvo vyčíslilo na 3,5 miliardy korun, zatímco příjmy od uprchlíků rostou a za druhé čtvrtletí se odhadují na 5,9 miliardy.
