Devadesátková teze neplatí. Nejsou to dovolené, co stahuje rodiny do dluhů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představa, že by se české domácnosti dostávaly do finančních problémů kvůli letním dovoleným nebo televizím na dluh, jak se často tvrdí a píše, je podle oslovených expertů mylná a „devadesátková“.

Aktuálně se totiž lidé dostávají do potíží spíše kvůli nenadálým výdajům, které sice patří k běžnému životu, ale kvůli zdražování se mění ve zlomové okamžiky.

Riziko zadlužení pro rodiny s dětmi pak přichází na konci prázdnin, ve chvíli, kdy začínají přípravy na nový školní rok.

„Začátek školního roku je náročný, ať se bavíte s kýmkoliv,“ říká Zuzana Plačková, vedoucí sociálně dluhové poradny v Diecézní charitě ostravsko-opavské, s tím, že právě září dává finančně zabrat rodičům napříč všemi společenskými vrstvami.

David Borges, analytik organizace Člověk v tísni, která srovnává podmínky půjček a vydává každoročně takzvaný Index odpovědného úvěrování, popisuje, že platby za děti jsou obzvláště citlivé, protože rodiče nechtějí, aby byly vyloučené z kolektivu jen proto, že rodiče na něco nemají dostatek peněz.

„Je to kombinace několika faktorů. Ten nejdůležitější je, že začátek školního roku bývá spojený s řadou jednorázových výdajů. Jak ve škole, tak jsou tam i kroužky, družiny nebo kupony na hromadnou dopravu. Těch věcí je hodně. A zároveň jde převážně o lidi, kteří nemají významné finanční rezervy a pokud, tak se vydali z posledního v rámci letních aktivit, jako jsou tábory pro děti,“ vysvětluje David Borges, jak se rodiče dostanou pod tlak, který se rozhodnou řešit půjčkou.

Základní radou proto je podle analytika Člověka v tísni podívat se na loňský výpis z účtu nebo si jinak připomenout loňské výdaje ze stejného období. „Aby si člověk rozpomněl, co hrozí, a uvědomil si, že výdajů může být více,“ poznamenává David Borges.

Analytik následně vybízí poctivě si projít výdaje a rozlišit, které jsou neodkladné a které by se daly vyřešit i jinak než půjčkou. Tu totiž považuje za naprosto poslední variantu, a pokud není jiná cesta, tak radí spíše půjčky od banky.

Podívejte se na srovnání poskytovatelů půjček od Člověka v tísni a kolik u nich přeplatíte za 20 tisíc korun splatných za 30 dní:

V několika případech označených hvězdičkou autoři indexu dopočítali podmínky úvěru na hodnoty 20 tisíc půjčených 30 dní. Společnosti poskytují například úvěr na 28 dní.

Romana Lakomá ze spolku Déčko Liberec, který mimo jiné nabízí službu občanské poradny, kde se zaměřuje i na dluhové poradenství, připomíná, že na nutné výdaje je možné zažádat o pomoc úřady práce, které mohou poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci. Žadatel ale musí splňovat kritéria, která úřad stanovuje.

Ostatně právě tuto možnost loni na konci prázdnin rodičům doporučoval i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odborníci obecně zmiňují, že existují jiné možnosti řešení výdajů zvláště v souvislosti s novým školním rokem. Existují například programy, které pomáhají rodičům hradit obědy, a pro oblečení si lze zase zajít do různých charitativních šatníků a podobně.

Poradci, kteří pracují přímo a osobně se zadluženými lidmi, tvrdí, že poslední dobou se stále častěji setkávají se zadluženými lidmi i ze střední třídy.

Silvie Elsnerová, vedoucí dluhové poradny spadající pod Diecézní charitu Brno, popisuje, že vůbec nepracovala s lidmi, kteří by si půjčovali na dovolenou. „Půjčují si v září na školy, ale i na vyúčtování a na služby. Na věci, které by měly být normálně ufinancovatelné,“ zmiňuje.

Zuzana Plačková z Ostravska zase podotýká, že lidé se dostávají do problémů, protože jim nezbývají peníze, aby si během roku vytvořili nějaký finanční polštář, který by jim pomohl při nenadálém výdaji. Zkoušeli se proto v rámci poradny zaměřovat a oslovovat lidi i ze střední třídy, ovšem nedařilo se jim to.

„Střední třída se stydí si říct o pomoc. Jsou to lidé, kteří chodí do práce a vydělávají, ale zvedly se nájmy, energie i jídlo, ale mzda se nezvedla,“ tvrdí Plačková.

Romana Lakomá z Liberecka pak zmiňuje i problém s hospodařením. Podle ní se ukazuje, že ani střední třída nemá základní znalosti, jak k finančním otázkám přistupovat.

„Mají čistého 35–40 tisíc korun. To už je docela dost. A ani tihle lidé nesledují třeba to, že si naberou půjčky, jejichž splátky jsou větší než jejich příjmy, když odečtou nezbytné náklady, jako je nájem a tak. I nad tím lidé nepřemýšlí,“ vypichuje problém předsedkyně Déčka Liberec.

Popisuje i zkušenost, že lidé sáhnou po první půjčce, která se jim nabídne, aniž by si udělali přehled, jestli si nemohou peníze půjčit levněji u jiného poskytovatele. „Řekla bych, že jsme obecně zanedbali vzdělávání. Ve škole to sice je, ale když jste v osmé třídě, tak příjmy nemáte a neřešíte to,“ říká Romana Lakomá.

Pokud se člověk dostane do problémů se splácením a myslí si, že půjčka mu byla poskytnuta za nefér podmínek, zmiňuje Lakomá možnost obrátit se na finančního arbitra. Jde o mimosoudní orgán k řešení sporů, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi. Může řešit například situace, kdy si poskytovatel úvěru nedostatečně prověřil schopnost splácet a půjčil i předluženému zájemci.