Zateplujeme, ale často bez dotací. Pro Čechy jsou moc složité, ukázal průzkum

Dotace na výměnu starých kotlů, zateplení domů nebo výměnu oken nabízí stát hned v několika programech. Zájemci o ně je ale hodnotí jako příliš složité, než aby se o příspěvek pokoušeli žádat.

Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyšlo, že takový názor má 31 procent lidí. Výzkumníci se více než tisícovky respondentů ptali na to, jestli využívají nebo už využili některé z vyjmenovaných ekologických dotací na úsporná opatření.

Jde o další pokračování projektu Seznam Zpráv Jak se žije v Česku. Každý měsíc v něm dopodrobna rozebíráme jeden problém, který se týká našich čtenářů. V červenci je to ekologie.

„Přestože již více než polovina populace se vydala směrem k zateplení svého domu či bytového domu, dotace na zateplení využila desetina populace. Jedním z důvodů, proč lidé nezvažují podání žádosti, může přitom být pocit složitosti a nemožnosti na dotace dosáhnout,“ popisuje Miloslav Drábik, analytik agentury Ipsos.

A jak se dívá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na to, že Čechům přijde dotační řízení na ekologickou transformaci příliš složité?

„Programy Nová zelená úsporám ze Státního fondu životního prostředí průběžně vyhodnocujeme a postupně upravujeme tak, aby bylo vyřízení dotační žádosti pro žadatele co nejjednodušší a uživatelsky co nejpřívětivější,“ vysvětluje Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP.

Popisuje například, že ministerstvo od loňského září nevyžaduje některé dokumenty. Podle MŽP už není potřeba dokládat některé faktury nebo se snížily nároky na dokládanou projektovou dokumentaci.

Seznam Zprávy popisovaly v minulosti řadu úskalí, která čekají na žadatele o dotaci. I program, který míří na seniory, například musí být vyřízen jen online. Papírové podání nepřichází v úvahu.

To například odradilo seniorský pár, který by jinak měl zájem o výměnu oken z dotačního titulu Nová zelená úsporám Light.

„Jsme si vědomi toho, že pro část oprávněných žadatelů v programu NZÚ Light pro nízkopříjmové domácnosti může být elektronické podání žádosti složité. Právě z toho důvodu jsme těmto sociálně zranitelným skupinám zpřístupnili bezplatnou a široce dostupnou síť poradců,“ popisuje Krejčí.

„Návrat k papírové žádosti by byl v souvislosti s pokračující digitalizací státu krokem zpět,“ dodává mluvčí MŽP.

Poměrně vysoká je pak ochota Čechů třídit odpad. Polovina respondentů třídí vše, co je možné. Dalších 40 procent pak také recykluje, ale jen něco – například plast, sklo nebo papír. Že vše hází do smíšeného odpadu, říkají jen tři procenta lidí.

Že velká část lidí skutečně třídí, vychází také z dat společnosti EKO-KOM. Podle ní 75 procent obyvatel rozděluje odpad do kontejnerů na jednotlivé suroviny.

Možná je ale překvapivé, že nejvíce třídí odpad nejstarší generace nad 66 let. V této skupině recykluje vše, co je možné, 63 procent respondentů. U třicátníků a čtyřicátníků se čísla pohybují mezi 40 a 50 procenty. Nejhůře dopadá nejmladší generace mezi 18 a 26 lety – všechny možné suroviny třídí jen 42 procent z nich.

Drábik vysvětluje, že přímo z dat průzkumu nelze rozdíly vysvětlit, ale obecně se na to lze podívat přes generační rozdíly vyvolané vyrůstáním v rozdílné době.

„U starších generací, zejména u tzv. generace baby boomers, víme, že jedním ze zdrojů štěstí je život v dané zemi, je zde silnější nějaká sounáležitost se svým prostředím, zemí. A téma ekologie je pro ně důležitější, než je tomu u mladých,“ popisuje Drábik.

Mladí tak žijí v trochu jiném tempu a nemají tak silnou vazbu k prostředí, kde žijí.

„Pro ně je otázka třídění zajímavé trendy téma, ale již se tolik nepropisuje do reálného chování,“ dodává Drábik.