Článek
Tomáš Dufek je z Prahy, přesto každý měsíc vyráží do téměř 200 kilometrů vzdálené Jelení Hory v Polsku. Na nákupy.
„Jezdíme často do Harrachova. Když jsme viděli ceny na polské straně, říkali jsme si, že si vždycky nakoupíme i domů. Bereme věci i pro babičky,“ říká.
Za hranice pravidelně míří pro potraviny, oblečení i cigarety. Měsíčně tak ušetří několik tisíc korun své rodině i známým.
„Cigarety vezu sobě i kamarádům. Tam je úspora asi 500 korun na kartonu. Pak samozřejmě potraviny – naposledy měli třeba kilo kachny za 49 korun, to je bezkonkurenční cena. Kupujeme taky chleba, vyjde na 17 korun. Týden vydrží, tak vezmeme pět bochníků. Není to na úsporu, ale když už tam člověk je, vezme ho,“ vyjmenovává Dufek.
„Oproti České republice to je úspora sedm a půl tisíce měsíčně. Od toho odečtu jen benzín za zhruba 650 korun. Za rok máte zaplacenou krásnou dovolenou,“ shrnuje.
Jeden z nákupů v Polsku. Rodina díky nim ušetří tisíce korun měsíčně.
Konec nákupů v Polsku?
Podobný nákup v zahraničí si jednou za čas udělá téměř polovina českých domácností. Vyplývá to z dat společnosti Ipsos. Od Nového roku se už ale výjezdy za hranice nemusejí vyplatit.
Důvodů je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy hned několik. „O výhodnosti dalšího cestování za nákupy do Polska rozhodne po Novém roce nová polská vláda, protože nulová DPH na potraviny dělá čím dál větší díru do polského rozpočtu a je dlouhodobě neudržitelná,“ komentuje.
Pokud by se DPH na potraviny v Polsku zvýšilo, Prouza očekává pokles českých nákupů nejméně o třetinu.
To potvrzuje i Patrik Knap, který provozuje firmu na dovoz polských, levnějších produktů. Změny v cenách se podle něj projeví nejdřív na jaře. „Už teď nová vláda ví, že budou muset nastat jisté změny, jelikož zadlužení Polska se dostalo na čísla, která nelze udržet,“ komentuje.
„Dále se polské firmy budou potýkat s vysokými odvody po Novém roce. Má jim vzrůst poplatek za zaměstnance až o 600 zlotých (přibližně 3400 korun, pozn. red.), což se samozřejmě bude muset propsat do koncových cen zboží,“ předpokládá Knap.
Velký vliv na zájem bude mít podle Prouzy také vývoj kurzu koruny ke zlotému. „I mírné oslabení vždy umaže část výhodnosti nákupu v Polsku,“ vysvětluje. „Cena řady základních potravin už v Česku v posledních měsících klesá, zatímco v Polsku roste, takže další zlevňování u nás ještě sníží výhodnost cestování za hranice.“
Dufek ale na pravidelné nákupy plánuje jezdit i příští rok. „Mají tam i věci polské výroby, které tady nejsou dostupné,“ podotýká. Některé produkty jsou podle něj trvale levnější. „Se třemi dětmi život není jednoduchý. Ale člověk s tím bojuje a tohle je jedna z cest. Uspoříme tisíce.“
Češi sledují polské akce
Počet lidí, kteří v uplynulém roce jezdili na nákupy za hranice, vzrostl. „Hodně se nakupuje maso, mléčné výrobky, alkohol, cigarety a sladkosti. Češi samozřejmě pečlivě sledují i slevové akce polských řetězců,“ všímá si Prouza.
Knap doplňuje, že na výjezdech Čechů se výrazně podepsala aktuální finanční situace. „Kvůli menším rodinným rozpočtům se více rodin vydává za nákupy fyzicky do Polska – kvůli úsporám,“ říká. Zaznamenává proto pokles zájmu o dovozové služby.
Podle dat Českého statistického úřadu v 1. čtvrtletí 2023 utratily české domácnosti v zahraničí celkem 21,1 miliardy korun, meziročně o 39,4 procenta více.
„K tomu ovšem významně přispělo zvýšení spotřebitelských cen, ke kterému samozřejmě nedochází jen v Česku,“ upozorňuje mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.
„Po očištění o inflaci dosáhly zahraniční útraty Čechů v 1. čtvrtletí celkem 16,6 miliardy korun, a stále tak zaostávaly za vrcholem z let 2018 až 2019. V reálném vyjádření tak současné výdaje domácností v zahraničí nijak mimořádné nejsou,“ hodnotí.
Desítky kilometrů nejsou problém
Podle Prouzy se prodloužila vzdálenost, kterou jsou zájemci o levnější zboží ochotní překonávat.
„V minulosti takto na jednu nebo druhou stranu jezdili lidé zhruba 30 kilometrů od hranic podle toho, co bylo kde výhodné – Němci třeba do Česka pro cigarety, alkohol a pohonné hmoty. Dneska vidíme, že se ochota lidí cestovat za nákupem do Polska rozšířila na úroveň 50 až 60 kilometrů od hranic,“ upozorňuje.
Kromě nulové DPH na potraviny hraje v Polsku významnou roli větší konkurence dodavatelů i to, že polské obchody u hranic nasazují nižší ceny než ve vnitrozemí. „Vrátí se jim to na vyšším obratu,“ vysvětluje Prouza.
„V tom, jak lidé jezdí do Polska, vidím jeden důležitý moment – úplně vymizelo historické pohrdání polskými potravinami, proti kterým tady roky agrobaroni organizovali pomlouvačné kampaně,“ dodává.
