Dosud neznámý hrob našli výzkumníci pod podlahou baziliky na Starém Brně

Pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili odborníci dosud neznámý hrob. Další výzkum by měl odhalit, komu patří.

Na hrobku narazili, když georadarem mapovali prostor pod chrámem. Hlavním cílem jejich výzkumu přitom bylo upřesnění polohy hrobu zakladatelky kláštera na Starém Brně Elišky Rejčky a jejího druha Jindřicha z Lipé. Výsledky výzkumu dnes představili novinářům jeho autoři, zástupci Muzea města Brna i augustiniánského řádu.

„Z minulých průzkumů jsme věděli o hrobce Elišky Rejčky před hlavním oltářem i hrobce Jindřicha z Lipé v jižní lodi kostela. Neinvazivní průzkum georadarem ale odhalil další hrobku v severní lodi. O ní jsme zatím vůbec nevěděli a teprve další výzkum snad odhalí, komu patří,“ uvedl archeolog Muzea města Brna Petr Vachút.

Na mapování prostoru pod bazilikou spolupracovali Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna.

„Naším hlavním úkolem bylo najít na dostupných místech baziliky všechny podzemní prostory a pokusit se je interpretovat. Georadar umožňuje najít pod povrchem dutiny, nelze s jeho pomocí ale zjistit, zda se v dutině nachází hrob, nebo dokonce tělo,“ vysvětlil Vágner.

Hroby Elišky Rejčky i Jindřicha z Lipé už v minulosti byly odkryty. Eliščin hrob poprvé v roce 1762 při opravách dlažby kostela, Jindřichův v roce 1966 při zavádění parovodního topení pod podlahou kostela.

„Odhalení hrobek nebylo, až na akci z roku 1966, nijak dokumentováno, nemáme k dispozici žádné nákresy nebo plány,“ doplnil Vachút.

Zatímco přibližnou polohu hrobky královny vdovy označuje písmeno E zasazené v dlažbě, hrob Jindřicha z Lipé nijak označen není. Jeho poloha je ale zaznamenána na plánku, který si mohou lidé půjčit při prohlídce kostela.

Muzeum města Brna připravuje k letošnímu 700. výročí založení kláštera na Starém Brně velkou výstavu, která se bude zabývat hlavně osobností královny Elišky Rejčky, vdovy po Rudolfu Habsburském a Václavu II. Návštěvníci si možná budou moci prohlédnout sedm vzácných rukopisů, čtyři z nich zapůjčí Rakouská národní knihovna.