Článek
„Sehnat logopeda je šílené.“ „Nemáte kontakt na někoho, kdo bere nové pacienty?“ „Tak jsem to vzdala.“
Podobných zpráv jsou jen na sociálních sítích desítky. Rodiče marně hledají logopeda, který by si vzal jejich dítě do péče. Podobné martyrium zažil se svou dcerou také Michal z Ústeckého kraje.
„V Chomutově nám na rovinu řekli, že na vstupní vyšetření je 9 až 12 měsíců čekačka,“ popisuje.
Přitom Michalova dcera odbornou pomoc velmi potřebuje, jako malá vůbec nezačala mluvit. Přes sérii nejrůznějších vyšetření, která pro ni vyběhali, se od diagnózy hluchoty dostali až k nejpravděpodobnější příčině – atypickému autismu. Na doporučení z ergoterapie pak sledovali každý den v jedné skupině na sociální síti uvolněné termíny u logopedů.
„Odepsali jsme, že jsme schopní ten den přijet na termín, který někdo odřekl, a tak jsme se dostali k logopedce,“ dodává Michal.
Ačkoliv klinických logopedů z roku na rok přibývá, nestačí to, aby se všichni pacienti dostali rychle k péči, kterou potřebují.
„Vnímáme za náš resort, že je nedostatek klinických logopedů, a také stížnosti na dlouhé objednací lhůty,“ potvrdila Marta Faiereislová z Ministerstva zdravotnictví na semináři věnujícím se aktuální situaci v klinické logopedii.
Ministerstvo například zvažuje, jestli více neotevřít kvalifikační vzdělávání klinických logopedů podobně jako u psychologů, kde mohou kromě vysokých škol kvalifikační kurzy nabízet i další subjekty.
Tím by se mohl zvýšit počet odborníků v praxi. Podle dat, která předložila Asociace klinických logopedů, totiž Česko silně zaostává za zahraničím. Zatímco v západní nebo severní Evropě připadá na jednoho klinického logopeda méně než tři tisíce lidí, v Česku to je přes 13 tisíc.
Přibývá náročnějších diagnóz
Jak uvedla na dotaz Seznam Zpráv Všeobecná zdravotní pojišťovna, od svých klientů obdrží ročně desítky podnětů k zajištění péče klinického logopeda.
„Počet smluvních pracovišť i suma úvazků klinických logopedů trvale rostou,“ říká ale mluvčí VZP Jana Sixtová.
A dokumentuje to daty – od roku 2015 vzrostl počet pracovišť z 396 na současných 509 a počet úvazků klinických logopedů z 423 na 563, tedy o třetinu.
Z centrálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky pak vyplývá, že každý rok přibude asi 30 ordinací klinických logopedů.
Podle Asociace klinických logopedů to ale nestačí. Roste totiž nejen počet pacientů, ale také jejich náročnost. Přes 80 procent klientů klinických logopedů má nějakou závažnou, nebo velmi často kombinovanou diagnózu.
„Těžší pacienti vyžadují delší časovou dotaci na terapii. Dochází tak k přetížení jednotlivých ambulancí,“ říká předsedkyně asociace Barbora Richtrová.
O 40 procent narostl například za posledních pět let počet dětských pacientů s vývojovou poruchou jazyka, o 60 procent poruchy autistického spektra.
„Velmi nás trápí regionální nedostupnost naší péče. Víme, že ve Zlínském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji je naše péče prakticky nedosažitelná,“ dodává Richtrová.
Je navíc potřeba dodat, že péči klinického logopeda rozhodně nepotřebují jen děti. Nepostradatelní jsou u dospělých pacientů po úrazech nebo nemocech, také pak v případě péče o seniory. Ročně se tak kliničtí logopedové postarají asi o 19 tisíc dospělých pacientů.