Dosáhl rušení heren, teď má políčeno na elektrokoloběžky

„Dnešní stav se strašně podobá situaci, kdy jsme se rozhodli říznout do nekontrolovaného a neomezeně provozovaného hazardu,“ vysvětluje Martin Svoboda, proč se rozhodl problematice intenzivně věnovat.

Na poli občanského aktivismu ho provází bohaté zkušenosti i viditelné výsledky. Jako bývalý gambler před deseti lety založil Sdružení proti hazardu, které následně pomohlo eliminovat herny a kasina z desítek českých měst.

A stejně jako se před lety rozhodl zatočit s hazardem, chce nyní dopomoci k tomu, aby se v Praze nastavila efektivnější pravidla pro využívání sdílených elektrokoloběžek i kol.

„I provozovatelé heren si nejdřív mysleli, že si mohou dovolit vše. A když se zvedla poptávka po řešení, mysleli si, že si vystačí s nějakými legračními dohodami s městy, kde se zavážou k nic neřešícím ‚omezením‘. U heren to byly trapné letáčky přímo v hernách, u koloběžek je to absurdní dohoda, že budou překážet – jen jinde,“ líčí Svoboda svůj pohled na věc.

Téma proto začal aktivně komunikovat s městskou policií a plánuje v tom pokračovat. „Dále budu lobbovat u politiků na městech i v Poslanecké sněmovně za vytvoření místní i celonárodní legislativy, která by celkově sdílení – protože nejde jen o koloběžky, ale také o sdílená auta – upravovala adekvátně k letům, v nichž žijeme. To současná právní úprava neumí, a tudíž nereaguje flexibilně,“ říká Svoboda.

Hlasy kritizující – mnohdy poněkud neřízený – provoz elektrokoloběžek ve městech nicméně nesílí jen mezi Pražany. Například ve Francii si minulý měsíc Pařížané referendem odhlasovali jejich úplný zákaz v ulicích města. Pro bylo 90 % hlasujících.

Pro příklady přísnějších regulací ale ani nemusíme chodit do zahraničí. K zákazu elektrických koloběžek a kol v pěších zónách loni přistoupila i Ostrava.

I přestože Svoboda připouští, že by se podobný scénář mohl odehrát i v Praze, jeho osobním cílem není úplný zákaz. Namísto toho chce nejdříve zkusit prosadit nastavení uceleného systému, jenž by eliminoval problémy, které koloběžky způsobují – od překážení na přechodech přes povalování se na nevhodných místech.

Samy bikesharingové společnosti nicméně tvrdí, že problémy spojené s parkováním sdílených koloběžek neignorují. Většina z nich již zavedla systém přikázaných parkovacích míst i povinnost koloběžku po ukončení jízdy vyfotit, aby bylo vidět, zdali je zaparkovaná na správném místě.

Situaci ale provozovatelům dle jejich slov komplikují rozdílné postoje pražských samospráv.

„Jsou městské části, které vyžadují parkování do dopravních stínů, pak části, které chtějí parkovat u stojanů na kola, a jsou i městské části, které chtějí, aby jejich obyvatelé měli možnost zaparkovat opravdu co nejblíže danému místu,“ říká operations manager Václav Petr ze společnosti Lime, která patří mezi největší poskytovatele elektrokoloběžek nejen v Česku.

A právě kvůli rozdílnému nastavení parkovacích pravidel tak může být podle Petra koncový uživatel na konci jízdy zmatený v tom, kde přesně má parkovat.

Chtějí proto vytvořit jasná pravidla. „Společně s dalšími operátory sdílené mikromobility  – NextBike, Rekola a Bolt – jsme vytvořili pracovní skupinu a postupně obcházíme jednotlivé městské části a tvoříme ‚mikromobilitní‘ strategii pro dané území,“ dodává Petr s tím, že paralelně společnosti jednají i s pražským magistrátem.

Jako konkrétní příklad funkční spolupráce se nabízí nedávno uzavřená dohoda s městskou částí Praha 2. „Naše radnice byla od začátku jedním z nejhlasitějších kritiků sdílených koloběžek v ulicích. Už v roce 2019 jsme podali trestní oznámení na provozovatele pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení,“ líčí starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS).

„Nechci vypadat, že jsme na ‚dvojce‘ zpátečníci, víme, že mikromobilita se stává přirozenou součástí života, ale je potřeba, aby se městské části mohly opřít o legislativu a aby byla jasně nastavená pravidla,“ dodává Udženija.

A protože už nechtělo vedení Prahy 2 pod přívalem stížností ze strany místních obyvatel dále čekat, po dlouhých jednáních se radnici podařilo vyjednat s bikesharingovými společnostmi dohodu o několika bodech, kterými se podle starostky městské části podařilo dostat situaci více pod kontrolu.

Mezi ně patří označení míst pro parkování i lokalit, kde bude jízda zcela zakázána. Další novinkou je zřízení telefonické linky, kam budou lidé moci nesprávně odložené kola či koloběžky nahlašovat. V případě, že nedojde k nápravě, bude Praha 2 elektrokoloběžky odtahovat na náklady provozovatele.

Většina městských částí nicméně podobnou „lokální“ dohodu postrádá.

„Koloběžky na chodnících nás strašně štvou. Už před lety jsme jako jedni z prvních začali na různých hluchých místech vytvářet místa vyhrazená pro parkování sdílených mobilních platforem, jako jsou koloběžky a kola. Nicméně jsou úseky, kde takové prostory vytvořit nešlo, a týká se to bohužel i některých míst, kde je třeba větší provoz nebo oblíbený podnik, takže k hromadění koloběžek tam dochází,“ popisuje starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09).

Podle memoranda o poskytování sdílených kol, které loni schválila Rada hlavního města Prahy, mají ale bikesharingové společnosti povinnost „provozovat kontaktní místo, případně telefonní linku, kde by veřejnost nebo městská část měly alespoň v určitých časech možnost řešit případné problémy“.

Starosta Vronský nicméně upozorňuje na to, že tento závazek není ze strany provozovatelů elektrokoloběžek i elektrokol zcela naplňován.„Myslím si, že tady už je ale na tahu magistrát, zejména náměstek pro dopravu, který by měl zmiňované memorandum dotáhnout k tomu, aby skutečně fungovalo,“ říká Vronský.

Současně ale dodává, že když se dozvěděl o dohodě mezi provozovateli elektrokoloběžek a Prahou 2, začal se svým radním pro dopravu řešit, jestli má smysl čekat na kroky ze strany magistrátu. „Je to pro nás veliké téma, a to zejména v letní sezoně, kdy je v Praze více turistů a celá služba je i s ohledem na počasí více využívaná,“ uzavírá.

Pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) se sám označuje za autora mnoha kritických komentářů k elektrokoloběžkám. „Proto je ostatně řešení problémů s elektrokoloběžkami součástí 17 zákonů pro Prahu, které jsme prosadili v koaličním vyjednávání k magistrátní koalici na ‚vládním půdorysu‘,“ říká.

V tuto chvíli však podle Hřiba nemá Praha žádnou pravomoc, která by jí umožnila provoz elektrokoloběžek omezit, natož zakázat, jako se to chystá udělat Paříž. Tuto situaci by však podle něj měla vyřešit novela, jejíž návrh už odeslal na Ministerstvo dopravy a díky které by obce získaly pravomoc regulovat počet koloběžek i „parkovacích hnízd“.

Problematiku sdílených elektrokoloběžek musí stále častěji řešit i strážníci městské policie. „Ještě před spuštěním samotného projektu městská policie na většinu problémů v souvislosti s odstavováním koloběžek upozorňovala. Doporučovali jsme, aby byla jasně stanovena místa na parkování, včetně pravidel a správce těchto míst. Bohužel většina problémů, na které jsme upozorňovali, nastala,“ konstatuje mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová a dodává, že městští policisté v Praze ale nejsou od toho, aby poházené koloběžky uklízeli.

Jako možná řešení tak aktivista Svoboda vyjmenovává nejen nastavení vysokých uživatelských pokut za porušování pravidel, ale třeba i odtahy koloběžek.

„Velmi účinnou možností je to, co jsem už směrem k politikům komunikoval dávno, tedy odtahy koloběžek a jejich vydávání firmám oproti třeba 2500 Kč za kus, jako u auta. Když si ty firmy podesáté přijedou pro 100 koloběžek za čtvrt milionu, tak si rozmyslí, zda pro uživatele samy nezmění pravidla,“ nastiňuje Svoboda svůj plán s tím, že ze strany politiků ale podle něj zatím chybí vůle problematiku radikálněji řešit.

Například estonský Bolt chce letos nově zavést bodový systém, který bude uživatele trestat nejen za špatné parkování, ale i za jízdu ve dvou nebo prudké brždění.

„Za zmíněné prohřešky bude uživatel po každých pěti jízdách bodován, a pokud spadne mezi dvě procenta nejproblematičtějších uživatelů v daném městě, obdrží v aplikaci varování ve formě vzdělávacích materiálů zaměřených na bezpečné ježdění. Pokud během následujících pěti jízd své chování nezlepší, bude mu na dalších pět jízd omezena rychlost na 15 km/h. A když ani to nepomůže, bude v aplikaci zablokován,“ říká country manager rentals pro Česko a Slovensko Peter Mesarč.

Na jezdce na elektrokoloběžce zákon hledí jako na cyklistu, tudíž i jízda na sdílené koloběžce je podřízena dodržováním pravidel silničního provozu. Dopravních přestupků, které mají na kontě právě uživatelé elektrokoloběžek, podle mluvčí pražských strážníků za poslední rok přibylo.

Jen loni řešili policisté přes 16 tisíc přestupků, které spáchali právě cyklisti nebo jezdci na koloběžkách. Za přestupky uložili téměř sedm tisíc pokut v celkové výši 3,5 milionu korun. Nejčastěji šlo o jízdu po chodníku či přechodu pro chodce, nerespektování dopravního značení nebo jízdu v protisměru.