Děti distanční výuku nezvládly. Covid spustil největší „epidemii“ propadlíků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V prvním covidovém roce Ministerstvo školství doporučovalo, aby učitelé nenechali děti propadnout. A to se také stalo. Tak málo jich nikdy ročník neopakovalo – šlo pouze o 3205 žáků.

Jenže data ukázala, že se potíže akorát posunuly. Pedagogové na konci předloňského školního roku rozdali pětky největšímu počtu dětí za posledních deset let. Jde tedy o žáky, kteří propadli v červnu 2021. Statistici totiž sledují až čísla o repetentech, tedy s ročním zpožděním.

Loni si tak muselo ročník zopakovat nejvíce dětí. A to jak absolutně – 8204, tak procentuálně – 0,85 procenta ze všech žáků. Tedy 2,5krát více než ve školním roce 2020/21. 

Že děti nestihly výpadek po distanční výuce dohnat, a akorát se tak jejich problémy v čase posunuly, dokládá rozdělení propadlíků podle ročníku. Zatímco v běžných letech se vždy nejčastěji opakovala šestá třída, loni to byla sedmá.

„Ve školním roce 2021/22 proto opakovali ročník nejen ti, kteří si dostatečně neosvojili učivo probírané v daném školním roce, ale také ti, kteří zaostávali již v předchozím školním roce,“ vysvětluje Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu.

Vyjma sedmáků dopadla covidová výluka nejvíce na žáky prvních ročníků. Každý šestý repetent byl právě prvňák. A je to logické. Velká část dětí prostě nezvládla částečnou distanční výuku nebo jim rodiče u obrazovky nedokázali tak pomoct jako učitelka ve třídě.

„Žádný extrémní nárůst jsme nezaznamenali. Ale dva prvňáci se u nás znovu opravdu do první třídy vrátili. Ne že by o to přímo rodiče žádali, ale sami viděli, že v domácím prostředí to dětem nešlo a návrat do prvního ročníku jim pomohl,“ popisuje ředitelka ZŠ Nové Město pod Smrkem Michaela Smutná. Celkem ve škole opakovalo ročník deset dětí.

I další ředitelé potvrzují, že pár žáků si muselo po návratu do lavic ročník zopakovat. Větší výkyvy ale neregistrují. To ostatně data také dokládají. Vyjma dětí přibylo i škol, které musely nechat děti ročník zopakovat. Nárůst se tak rozvrstvil. Průměrně školy nechají propadnout 1,6 dítěte, loni to bylo 1,9.

„V první třídě opakovalo ročník jedno jediné dítě a rodiče ho neposlali ani k opravné zkoušce, protože chtěli, aby si to zopakovalo,“ doplňuje ředitelka chomutovské ZŠ Školní Vlasta Marková.

Vyjma distanční výuky však větší počet propadlíků ovlivnily i pozměněné zápisy. Školy sice nemusí, ale obvykle zvou budoucí prvňáky do školy na zápis. Při něm si tak mimo jiné ověří, jestli je dítě na nástup do školy dostatečně zralé. V roce 2020 ale většina škol zápisy neuspořádala, a tak až v průběhu roku leckdy zjistili, že by některému žákovi bylo lépe ještě rok v mateřské škole nebo přípravné třídě.

„Velkou roli ale hrají i učitelé v mateřských školách, kteří rodiče mohou upozornit, že dítě například není zralé na přestup na základní školu. Propadnutí v prvním ročníku může dítě poznamenat na celý život, a tak je nutné s ním velmi citlivě pracovat,“ říká odbornice na předškolní vzdělávání Zonna Bařinková.

I do budoucna je pak takový žák víc ohrožen školním neúspěchem. Studie naznačují, že děti, které opakují ročník na prvním stupni, mají o 60 procent nižší pravděpodobnost, že dokončí střední školu.

Ale i na základních školách takoví žáci pak vycházejí třeba už v osmé třídě, protože tak splní povinnou školní docházku.

„Je to spíš chyba systému. Propadnutí nemá pro dítě žádný motivační prvek. U žáků, se kterými pracujeme, skutečně může pak dojít k tomu, že nedokončí základní školu. A mají tak problém vůbec pokračovat v dalším vzdělávání,“ dodává Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni.

Školy navíc přistupují ke známkování a pak také propadání dost rozdílně. Alespoň jednoho žáka, který opakoval ročník, má průměrně jen polovina škol. Druhá půlka nenechává propadnout nikoho. Z nedávné studie think tanku IDEA přitom vychází, že na českých školách se neznámkuje objektivně. Žáci se stejnými akademickými výsledky dostávají průměrně rozdílné známky o celý klasifikační stupeň. Čtyřkař na jedné škole může tak na vedlejší propadat.

Delší dobu než Česko nechalo žáky doma kvůli šíření covidu z evropských zemí jen Slovinsko a Severní Makedonie. Dlouhodobé dopady na české děti mohou být tak rozsáhlejší než v zahraničí. Z dat Ministerstva školství, které zpracoval Český statistický úřad, mimo jiné vyplývá, že letošní prvňáci budou průměrně starší než v předchozích letech.

Rodiče totiž častěji volili pro své děti odklad. A to třeba kvůli tomu, že se obávali pokračování distanční výuky. Raději tak nechávali své ratolesti o rok déle v mateřské škole.

„Je také možné, že vyšší nemocnost a uzavírání školek v době pandemie mohly být důvodem, že se nepodařilo některé děti včas na školu připravit,“ dodává další možný důvod analytička Vendula Kašparová z Českého statistického úřadu.

Loni tak byl podíl šestiletých dětí v mateřské škole nejvyšší za posledních deset let, a to 20,5 procenta. Zvýšil se navíc i počet dětí v přípravných třídách, tedy žáků s odkladem. Celkově tak zhruba čtvrtina populace šestiletých dětí navštěvovala předškolní vzdělávání, v minulých letech to bývala jen pětina.

Covid tak paradoxně způsobil, že v září do škol nastoupilo více dětí, než se původně počítalo. A důsledky dlouhé doby distanční výuky se tak spojily s uprchlickou krizí. Letos si totiž školy musí poradit také s více než 60 tisíci žáky z Ukrajiny.