Deky a kožešiny. Domácnosti na Jesenicku stále nemají teplo a teplou vodu

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bez plynu zůstává například čtyřpatrový panelák v Tyršově ulici v centru Jeseníku.

„No co, no, koupili jsme si přímotopy a těmi topíme. Vodu ohříváme na elektrickém vařiči,“ popisuje, jak se přes měsíc vypořádává s výpadkem plynu správcová Anežka Urbanová. Všechny byty v paneláku netrpělivě čekají, až se plynařům podaří vysušit a vyčistit trubky.

„Po ránu jsme měli doma pět stupňů, teď dopoledne, když svítí sluníčko, tak bude tak deset. My v přízemí máme větší zimu, kdo je výš, je na tom líp,“ konstatuje kolem desáté ráno čtyřiasedmdesátiletá správcová.

Ze schodů sestupuje nájemnice z vyššího patra. Dává sousedce za pravdu. Ona má v bytě kolem 16 stupňů. Když ale brzy ráno vstávala, venku byly minus tři stupně. „Mám teplé peřiny, takže se to dá, horší je to s teplou vodou a hygienou,“ zmiňuje seniorka, kterou správcová oslovuje Fanynko.

„Jak to děláme? Jak asi. V hrnci nahřejeme vodu, dáme ji do kbelíku, ten do sprchy a tam se poléváme umělým litráčkem. Jako zastara, když jsme jako děcka bydleli na vesnici,“ popisuje Fanynka proces „sprchování“.

„Je to už protivné, co si budeme po měsíci povídat, ale lidi jsou na tom mnohem hůř. My máme aspoň tu elektřinu,“ nestěžuje si.

Naproti správcové žije jednasedmdesátiletá Jiřina Landová. Zve mě dovnitř. Na teplém pyžamu má ještě navlečený župan a pokašlává. V obýváku foukají dva přímotopy, přesto je v bytě chladno.

„Přiznám se, že dokud mě ona (fenka) nevytáhne ven z postele, tak jsem zalezlá co nejdéle,“ popisuje seniorka, jak se vypořádává s ranními mrazíky.

„Přes den chodím doma v termo punčocháčích, přes ně mám rifle, kožešinové ponožky, pak svetr a navrch ještě kožešinovou vestu,“ vyjmenovává. Hygienu řeší stejně jako sousedky – několik konvic horké vody, kbelík a plecháček.

„Je to, jak to je,“ konstatuje smířeně Jiřina Landová.

Na Tyršovu ulici navazuje ulice Vodní. Ta během povodní dostála svému jménu, řeka Bělá se tu rozlila do výše půldruhého metru. Jiří Matoušek povodeň sledoval z rodinného domu a nahrál si tu spoušť na video. Proud vody v ulici byl tak silný, že odnášel automobily, a dokonce i jeho obchod s chovatelskými potřebami a krmivem.

„My jsme naštěstí neměli zasažený obytný prostor, ale vzalo nám to obchod. Montovanou stavbu z unimobuněk 9 × 9 metrů. Normálně uplavala. Mám to nahrané,“ ukazuje osmačtyřicetiletý muž záběry v mobilu.

„Měli jsme tam granule pro zvířata, které se rozpustily, a začali tu ve velkém běhat potkani. Museli jsme to rychle zlikvidovat, pryč s tím,“ ukazuje na zahradu, kde obchod připomíná už jen obnažená elektrická přípojka.

Absenci plynu vyřešil svou šikovností.

„Plynový kotel jsem předělal na propan-butan, takže teplou vodu máme. Táta doma topí elektřinou, kterou jsme provizorně natáhli horem otevřeným oknem a já mám naštěstí krbová kamna,“ vysvětluje, jak si dokázal poradit.

Bez tepla a teplé vody je i jeho sousedka z protějšího rodinného domu, pětasedmdesátiletá Hana Harcová. Celé přízemí měla vytopené, 160 centimetrů vody.

„Děcka mi s tím pomáhala. Zeť přijel, vnuk si pozval kamarády a všechno vytahali. Bylo to těžké, nadřeli se neskutečně,“ popisuje to, co zažily i další desítky a stovky lidí v okolí. Také zdůrazňuje, jak byla povodeň rychlá a o hodně ničivější než v roce 1997.

V sobotu v osm večer jí volal syn její kamarádky, který bydlí nedaleko na faře, jestli je v pořádku. To ještě byla. Říčka Staříč sahala sotva ke schůdkům na verandu.

„Během čtvrt hodiny mi tluče na okno a ukazuje, že je po pás ve vodě. To byl fofr. Volal hasiče, ti přijeli a oknem v obýváku mě vytahovali ven,“ popisuje vitální Hana Harcová dramatický večer.

Azyl našla u kamarádky, poté u dětí. Až po několika dnech našla odvahu se přijít na dům podívat.

„Šok. Seděla jsem v tom nepořádku a nevěděla, co dělat. Děcka mi ale říkala: Babi, neboj, to dáme,“ vypráví Hana. A dali. Přízemí vyklidili, jen krbová kamna nechali a díky nim je teď Haně alespoň trochu teplo. Doma přesto chodí nabalená, v noci spí v teplém pyžamu, županu a dece.

Aktuálně je ve městě Jeseník bez dodávek tepla kolem 750 odběratelů.

„Povodně vyřadily z provozu celkem 278 kilometrů plynovodů. Voda strhla a odnesla zejména potrubí, které bylo uloženo v blízkosti břehů. Jinde povodně odnesly potrubí společně s chodníkem nebo silnicí, pod níž vedlo,“ popisuje rozsah škod Tomáš Pernis, mluvčí společnosti GasNet.

V Jeseníku voda zničila všechny nadzemní přechody plynovodů vedoucí nad řekami kromě jednoho. Na několika místech došlo k vytržení plynovodních přípojek ze země.

„Kromě opravy sítě v těchto úsecích jsme museli provést mimořádnou preventivní inspekci dalších 374 kilometrů distribuční sítě. Jedná se o největší poškození plynovodní infrastruktury, které jsme kdy na našem distribučním území zaznamenali,“ shrnuje mluvčí největší plynárenské distribuční soustavy v České republice.

Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09) nasazení plynařů kvituje s povděkem.

„Ráda bych vyjádřila své upřímné poděkování všem pracovníkům, kteří k nám přijeli z celé České republiky, dokonce až z Aše. Pomáhalo nám jich asi 230. Prognózy byly zpočátku hrozivé, ale díky jejich rychlé a profesionální práci se situaci podařilo zvládnout,“ chválí starostka Jeseníku.

Plynaři slibují, že se obnoví dodávky plynu pro většinu domácností na Jesenicku do konce října. V nejvíce postižených lokalitách jako Mikulovice nebo Česká Ves se to ale může protáhnout do konce listopadu.

„Všem lidem, kteří zůstali do této doby bez tepla, jsme se snažili zajistit alespoň přímotopy. Bez tepla bylo do těchto dní také gymnázium, které se i za těchto náročných podmínek snažilo zajistit kvalitní výuku nejen pro své žáky, ale i pro studenty ze základní školy v České Vsi,“ dodává starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.