Článek
Doslova invazi slunéček zažili o víkendu například obyvatelé pražských Malešic.
„Je to tu každý rok, ale tentokrát extrém. V posledních dnech jich bylo pár, ‚všimnutelné‘, ale nic hrozného, zato dneska je to extrém,“ napsala jedna z obyvatelek na facebooku.
„U nás doma úplně stejné… jsou jich spousty a prolezou skrze síť a jsou v rámech vchodových dveří, oken a všude možně… na stropě v obýváku,“ přidala se do debaty další žena.
Zároveň si lidé správně všímají, že se nejedná o slunéčko sedmitečné, ale v zásadě o slunéčko východní, což je invazní druh, který pochází původem z východní Asie. V Evropě a USA byl vysazován uměle coby přirozený nepřítel některých zemědělských škůdců, převážně mšic.
Podle entomologa navíc hrozí, že slunéčko sedmitečné, které bývalo nejběžnějším slunéčkem, bude v naší krajině tímto nových druhem brzy nahrazeno. „Slunéčka sedmitečná se posouvají na sever do Skandinávie a je možné, že v horizontu několika let budou u nás žít jen ta asijská, která jsou odolnější,“ uvádí Zdeněk Kletečka z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
V poslední dnech zažívají české domácnosti někdy doslova invazi slunéček východních. Čím to je?
Ono je to poměrně jednoduché. Slunéčka obecně, nejen ta východní, vegetují přes léto. Nicméně na zimu, když cítí ochlazení a zkrácení dne, začínají hledat úkryt. Ten může být v zásadě kdekoli.
V oblastech, kde je v krajině dostatek skal, se schovávají do různých štěrbin v nich, ale ve městech, kde si lidé zvýšené aktivity všímají, těch přirozených úkrytů samozřejmě není tolik. Proto lezou i do lidských obydlí.
Na druhou stranu, já zaznamenal postřehy lidí, že takovou aktivitu v posledních letech nepamatují.
To je především nadprůměrně teplým podzimem. Každý jiný rok se zabydlují postupně v průběhu září, schovají se, kam to jde, a zůstanou zalezlá. Letos je letní teploty i v říjnu vytáhly z úkrytů a slunéčka jdou jednoduše řečeno za lepším. Snaží se najít co nejvhodnější úkryt, aby zvýšila svou šanci na přežití. To je koneckonců společný jev všech živočišných druhů včetně lidí. Když mají prostor, využívají jej naplno.
Mohou být berušky „zblblé“ mrazíky z minulého týdne, které rychle vystřídalo naopak velmi teplé počasí?
Možné to je, ale slunéčka východní jsou poměrně odolná. Před mrazíky se schovala a teď zase vylezla. Spíš tedy „zblblá“ nejsou.
Když už někomu do domu vlezou, co tam přes zimu dělají?
Berušky přes zimu hibernují, nepřijímají potravu a vyletí se začátkem jara.
A nakladou před zazimováním vajíčka?
Ne, vajíčka musí mít nějaký přirozený biotop, ve kterém se mohou larvy líhnout a vyrůstat. Musí něco žrát, což přes zimu v domě samozřejmě nejde. Berušky se páří a kladou vajíčka až na jaře. Za sezonu mohou klást až čtyřikrát či pětkrát. Vývoj od vajíčka po dospělce pak trvá přibližně tři týdny.
Kolik sezon tedy beruška přežije? Mohou se mi za rok domů teoreticky vrátit ti samí jedinci?
Že by se vrátili ti samí jedinci, je samozřejmě nepravděpodobné, ale je pravda, že slunéčka obecně mohou přežít i více sezon, výjimečně i čtyři.
Na čem to záleží?
Převážně na teplotě. Pro spoustu živočichů jsou rozhodující zimy. Ty bývají v posledních letech slabé. Přežít zimu je však pro berušku jen část úspěchu. Pak musí doufat, že nepřijde nějaký jarní mrazík v době, kdy právě klade vajíčka.
Čtyři stádia vývoje: vajíčka, larva, kukla, slunéčko.
Čím jsou slunéčka východní rozdílná oproti sedmitečným či dvoutečným slunéčkům, u nás běžným druhům?
V první řadě bývají větší, dorůstají výjimečně až jednoho centimetru, a kulatější. Chovají se agresivně a i jejich zbarvení bývá nápaditější. Barevných kombinací mají mnohem více než u jiných druhů slunéček. Pojmenovaných je jich více než stovka.
Konkurují si nějak navzájem?
Samozřejmě ano. Je tu nebezpečí, že budou naše berušky vytlačeny. Tomu pomáhá i změna klimatu. Slunéčka sedmitečná se tak posouvají někam na sever do Skandinávie a je možné, že v horizontu několika let budou u nás žít jen ta asijská, která jsou odolnější.
Slunéčko sedmitečné, dříve v Česku nejčastější druh, se stěhuje více na sever.
Představují pro přírodu i jiné riziko?
Jsou agresivnější. Člověka mohou kousnout oba druhy, ale častěji to přijde rozhodně od východního druhu. Hlavní potravou jsou pro berušky obecně mšice, ale pokud se přemnoží, nemusí jim stačit. Pak začnou pojídat i některé druhy ovoce, chutnají jim třeba broskve.
Obecně však od berušek žádné velké nebezpečí nehrozí. Rozhodně ne člověku. Pro něj je větší problém, že se do Evropy dostávají nové druhy komárů a s nimi i nové mutace exotických nemocí.
V minulém století se rozšířila do celého světa, protože v Evropě a USA je uměle vysazovali zemědělci proti škůdcům. Má naopak samo slunéčko východní nějakého přirozeného nepřítele?
Díky svému poměrně agresivnímu zbarvení zdůrazňují, že jsou jedovatá. Proto příliš přirozených nepřátel nemají.
I když pro člověka nijak zvlášť nebezpečná nejsou, v domě je asi nikdo nechce. Jak se invazi bránit?
Já sám bych je mírně toleroval. Samozřejmě vyhodil bych je z domu, ale někde v kůlně ničemu nevadí. Pokud bych měl něco doporučit, tak zabezpečit okna pomocí nějakých ochranných sítěk, krátkodobě je možné třeba rámy často otvíraných oken postříkat biolitem. Nicméně k nějaké metodě systematického hubení bych se neuchyloval.
