Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do školy se v pátek nechodí. Jinde mají distanční výuku někteří žáci jako individuální plán. A další škola zůstává bez dětského halasu jeden všední den v měsíci.
S podobným rozvolněním školní docházky by se děti i rodiče mohli už brzy setkávat daleko častěji. Úplně každý den se zkrátka všude do školy pochodovat nebude.
Ministerstvo školství testuje od předloňského dubna projekt kombinované výuky. Chce tak využít to dobré z dlouhého období distančního vzdělávání, kdy tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) uzavřela školy kvůli šíření covidu-19, a to na nejdelší dobu prakticky v celé Evropě. Mimo celé řady negativ totiž distanční výuka nabízí i výhody.
Téměř 70 škol a 6 tisíc zapojených žáků má za sebou minimálně celý školní rok, kdy zkouší různé způsoby kombinace prezenční a distanční výuky. I když pilotáž běží až do konce letošního školního roku, ministerstvo má už i první průběžné výsledky.
„Jako nejvhodnější fáze vzdělávacího procesu pro aplikaci kombinované výuky se zařazeným školám jeví fáze opakování a procvičování látky a individuální konzultace. Naopak jako nejméně vhodné fáze ověřování výsledků vzdělávání a expozice nové látky,“ přibližuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová, co vyšlo úřadu z průběžné zprávy k projektu.
Každá zapojená škola si mohla vybrat jeden ze tří modelů kombinované výuky: distančně učit některé dny, jen vybrané předměty, případně pouze určité žáky – například dlouhodobě nemocné. Ministerstvo umožnilo ale i různé kombinace nebo vlastní přístupy k pilotáži.
Odpovědnost a pomoc
V ZŠ a MŠ Krušovice na Rakovnicku tak do pilotáže chtěli jít jen v případě, že budou moct zapojit všechny žáky. Jde o malotřídní školu, bylo by tak personálně složité kombinovat výuku jen pro některé děti. Domluvili se proto s rodiči, že vždy jeden den v měsíci má celá škola projektový den, při němž všichni pracují z domova.
„Pozitivní ohlasy máme jak od dětí a učitelů, tak od rodičů. Děti jsou nadšené a vždycky se na projektový den těší. Žáci se viditelně posouvají v samostatné práci,“ uvádí ředitelka školy Lenka Vernerová jeden z pozitivních dopadů.
Projektové dny se věnovaly třeba vodě, skautingu nebo pozdravům. V rámci distanční výuky se podporuje i vrstevnické učení, což učitelé také oceňují.
„Když jsme on-line, už jsme se kolikrát dostali do situace, že některým žákům se něco nedaří nebo mají třeba nějaké technické potíže a dokáží si navzájem pomoct sami,“ dodává Vernerová.
Petr Došek, ředitel další ze zapojených škol z Velvar na Kladensku, si zase pochvaluje, že díky kombinované výuce žáci přejímají odpovědnost za své vzdělání, a získávají tak dovednosti, které jsou v dnešní době stěžejní.
Právě ve Velvarech se byly Seznam Zprávy také na start kombinované výuky podívat. Na rozdíl od Krušovic tady nejsou do pilotáže zapojené všechny děti, ale jen tři třídy, kde jsou pátky určené právě pro distanční výuku.
„Model, který zkoušíme, nám naprosto vyhovuje a měl by být do budoucna možný i v rámci legislativních změn, které se chystají. Pokud bude poptávka ze strany rodičů, budeme uvažovat o tom, jak jí vyhovět,“ plánuje Došek trvalé zapojení kombinované výuky.
Ideální pro dlouhodobě nemocné
Celkově si zapojené školy možnosti kombinované výuky pochvalují, nicméně i ministerstvo upozorňuje na to, že jde stále o ty, které se samy dobrovolně přihlásily. A jmenované výhody ještě samozřejmě neznamenají, že je kombinovaná výuka samospásná.
„Největšími riziky jsou podle zapojených škol nevyhovující podmínky v některých rodinách a nedostatečná vnitřní motivace žáků. Tam, kde se tyto dva faktory sejdou, je efektivita kombinované výuky obvykle velmi nízká,“ doplňuje další poznatek z průběžné zprávy mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Podle dosavadních výsledků pilotáže školám nejvíce vyhovuje kombinovaná výuka v naukových předmětech, včetně češtiny a matematiky, naopak nejméně ve výchovách. Ostatně na to už školy přišly i během distanční výuky kvůli covidu, že výchovy trpěly, zvlášť motivovat děti k pohybu přes obrazovku jde opravdu stěží. Nejčastěji používaným zařízením pro distanční výuku je u všech věkových kategorií žáků chytrý telefon.
„Využili jsme to hlavně pro dlouhodobě nemocné žáky,“ říká ředitel Střední školy řemesel Kunice Dalibor Zdobinský.
Kombinovanou výuku pilotují na škole tři žáci, kteří mají individuální plán. V případě zdravotních a rodinných důvodů nebo třeba delších pobytů v zahraničí dává škole smysl, aby kombinovanou výuku poskytovala.
„Pro střední školy se v zákoně už s kombinovanou formou výuky počítá. Ve zřizovací listině každého oboru to ale musí být zohledněno, a my se tedy budeme nyní snažit i kombinovanou formu vzdělávání pro každý obor doplnit, abychom ji mohli nabídnout třeba právě dlouhodobě nemocným žákům,“ dodává Zdobinský.
Pokusné ověřování poběží až do konce srpna, školy tak budou sbírat zkušenosti ještě během tohoto školního roku. Posléze Ministerstvo školství závěry vyhodnotí a případně pozmění legislativu tak, aby poskytování kombinované výuky nic nebránilo.
S prvky distanční výuky by se pak bylo možné běžně potkat na základních, středních, a dokonce základních uměleckých školách.
