Článek
České zdravotnictví se po letech s covidem znovu dostává k větším i menším krokům, které mají zlepšit kvalitu péče. Co pacienty i zdravotníky v následujících 12 měsících čeká?
Další krok proti HPV i rakovině prostaty
Jak pro Seznam Zprávy popsal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, na stole je novela, která rozšíří úhradu v rámci očkování proti lidským papilomavirům (HPV).
Na zhoubné nádory děložního hrdla zemře v Česku přibližně každý den jedna žena. Vysoce rizikové papilomaviry, které za nimi stojí, mívají na svědomí i další zhoubná onemocnění, u mužů i žen.
Proočkovanost však u dívek poslední roky klesá a dobré úrovně stále nedosahuje ani u chlapců. Už od ledna 2022 přitom mají chlapci i dívky mezi 13 a 14 lety hrazené i látky s širší ochranou, a to až proti devíti typům HPV. Nyní chce jít resort ještě o krok dál.
„Bude to jednoduchá novela, kterou bychom chtěli rozšířit věkové rozmezí pro úhradu očkování proti HPV u chlapců i děvčat,“ uvedl ministr. Nově by tak podle něj na úhradu od pojišťovny mohli dosáhnout mladiství už od 12 do 15 let.
Jak to bude s penězi?
- Rozpočet Ministerstva zdravotnictví pro rok 2023 bude 15,6 miliardy korun. Ministerstvo ze svého rozpočtu nehradí zdravotní péči ani platy zdravotníků, ty se platí z veřejného zdravotního pojištění. Z rozpočtu ministerstva jdou peníze například na provoz krajských hygienických stanic nebo dalších zdravotnických institucí.
- Nejvíce peněz do zdravotnictví jde z veřejného zdravotního pojištění. Do něj plynou peníze od zaměstnanců, zaměstnavatelů a podnikatelů. Ze státního rozpočtu potom ještě každý měsíc peníze za státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.
- Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro rok 2023 na 432,7 miliardy. Platby za státní pojištěnce se budou od příštího roku vypočítávat automaticky podle nového valorizačního mechanismu navázaného na vývoj ekonomiky. V roce 2023 by měla být měsíčně 1878 korun, za rok tedy zhruba 140 miliard Kč. Ještě v roce 2018 byla platba za státní pojištěnce za měsíc zhruba poloviční.
Novinka by se potom měla objevit i mezi programy pro odhalování rakoviny. Screeningy, tedy pravidelná vyšetření zdravých lidí v určité rizikové skupině, už v Česku fungují například u rakoviny prsu, rakoviny děložního čípku, rakoviny tlustého střeva a konečníku či plic.
„Projekt screeningu karcinomu prostaty finalizujeme a chtěl bych, abychom ho v příštím roce spustili. Podobně jako letos u plic. Odborná diskuze už je ukončená a proběhnou ještě jednání s pojišťovnami. Ale domnívám se, že v tomto případě budou vstřícné. Prevence je prioritou,“ popsal Válek před koncem roku 2022.
Z nemocnice rychle domů
Ministerstvo chce v roce 2023 také legislativně ukotvit telemedicínu. Zdravotnické služby či vyšetřování na dálku se během covidové pandemie naplno rozjely i v Česku, zákonný rámec jim ale chybí.
„Je třeba jasně říct pozici a rámec, ve kterém mohou jednotlivé odborné společnosti pracovat s telemedicínou. Pro řadu pacientů se ukázala jako možnost a běžně probíhá. Například i lázně pomáhají s rehabilitací pacientů poté, co se dostanou domů, nebo monitorují diabetiky. Legislativa půjde v příštím roce do Sněmovny,“ doplnil ministr.
Kromě toho chce podpořit takzvanou jednodenní medicínu, jejímž cílem je, aby pacient trávil v nemocnici co nejméně času. „Jednodenní medicína je něco, v čem máme obrovský dluh, a určitě bych ji chtěl posílit,“ míní.
Jak nedávno upozornil Zdravotnický deník, v Česku se dnes provádí v rámci jednodenní medicíny zhruba šest procent výkonů. To zemi podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj řadí na předposlední místo v Evropě. V mnoha případech jsou přitom důvody, proč pacienti po zákroku zůstávají v nemocnici, historické.
Například v oblasti ORL jde podle Válka o operace hlasivek, kdy dříve nešlo kvůli narkóze pacienta propustit nebo hrozilo vyšší riziko komplikací. U dutinových výkonů, v oblasti invazivní gastroenterologie nebo intervenční radiologie by ale dnes bylo možné jednodenní medicínu využít v mnohem větším měřítku.
Na revizi výkonů už se podle Válka pracuje. Zákroků, u kterých by hospitalizace neměla být podmínkou, je podle něj velké množství. Jednodenní chirurgie může znamenat cestu pro malé nemocnice, které mají málo personálu a nenabízí plné spektrum péče.
Co chystá VZP?
- Všeobecná zdravotní pojišťovna chystá podle mluvčí Viktorie Plívové řadu nových benefitů. Například klienti, kteří v uplynulých 24 měsících absolvovali prohlídku u praktického lékaře, získají příspěvek na dentální hygienu ve výši 500 korun.
- Na příspěvek na rehabilitační aktivity (např. masáž či sauna) ve výši 1000 korun budou mít nárok ti pojištěnci, kteří během posledních 24 měsíců absolvovali jedno nebo více vyšetření v rámci celonárodních screeningových programů.
- U příspěvku na pohybové aktivity dětí od jednoho roku navyšuje VZP částku na 1000 korun ročně. Příspěvek je možné využít na organizované sportovní aktivity, u mladistvých nad 15 let například také na permanentky na cvičení.
- Dospělí klienti, kteří se léčí s diabetem, budou moct nově čerpat 3000 korun na odbornou přístrojovou pedikúru nebo ošetření zdravotní sestrou s podiatrickým kurzem. Kromě toho VZP přispěje rodičům novorozenců na nákup potřeb a pomůcek v lékárnách částkou 1000 korun. Nastávající maminky budou moct čerpat nově 3500 korun (oproti současným 3000 Kč) např. na screeningová vyšetření nehrazená z veřejného zdravotního pojištění, dentální hygienu, předporodní kurzy a další.
Mírnění výpadků léků
Stát bude nicméně muset řešit i situaci kolem výpadků léků. Ty veřejnost vnímá stále citlivěji a zejména ve druhé půlce roku 2022 k nim docházelo i u řady nenahraditelných léků. „Očekávám daleko proaktivnější strategii jak od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL, pozn. red.), tak od příslušného nadřízeného orgánu na ministerstvu,“ řekl Válek před Vánoci.
Novela zákona o léčivech, která dává distributorům povinnost u vybraných léků na předpis držet dvouměsíční zásobu, je podle ministra v připomínkovém řízení. Ve Sněmovně by se měla řešit během roku 2023 a očekává se její schválení.
SÚKL by měl podle Válka mít informace o množství léků v lékárnách on-line tak, aby mohl okamžitě reagovat v případě, že je pokles u nějakého léku výrazný a výrobce navíc ohlásí informaci o výpadku. Ústav nyní dostává údaje v poměrně dlouhých intervalech a není podle Válka schopen operativně reagovat.
Změna na hygienách
Finišovat by příští rok měla také dlouho avizovaná reforma hygienických stanic a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Novelu zákona o ochraně veřejného zdraví ministerstvo zatím připravuje, se schválením ale počítá už na rok 2023. Práci hygieny chce hlavně zefektivnit a digitalizovat.
„Chtěl bych, aby byla opravdu moderní a reflektovala veřejné zdraví, protože to je hlavní náplň hygien a SZÚ. Aby provázala tyto instituce a jasně definovala roli hlavního hygienika, tedy toho, kdo by to měl koordinovat na ministerstvu,“ řekl ministr pro Seznam Zprávy.
V současné době má úkoly v ochraně veřejného zdraví 14 krajských hygienických stanic, SZÚ a Ministerstvo zdravotnictví. „Ředitelé krajských hygien v současné době jsou naprosto svébytné orgány. Když mě neposlechnou, nemám žádný nástroj, jak je donutit,“ říká současná hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Odborně je sice řídí, personálně podléhají státnímu tajemníkovi ministerstva a částečně jsou podřízení i ministrovi.
I to by se mělo novelou změnit. Představa budoucího fungování je podobná jako například u Státní veterinární správy. Ta má podle organizační struktury ústřední orgán a 14 krajských správ.
Bonusy pro svědomité a připojištění
Čím dál více potom zdravotnictvím rezonují debaty o bonusech za zodpovědné navštěvování preventivních vyšetření či o možnostech připojištění péče. Podle ministra Válka by se o tomto konceptu mělo během příštího roku rozhodovat a vzniknou konkrétní návrhy.
„Ale bonusový systém nespustím dřív než předposlední nebo poslední rok volebního období, protože musí fungovat screeningy. Nepřijde mi fér, abych po dvou letech covidu, kdy nic moc nefungovalo, spouštěl benefity, když lidé reálně třeba ani neměli možnost se těch programů intenzivně účastnit. Hledáme proto model, jak to nejlépe udělat,“ sdělil pro Seznam Zprávy Válek s tím, že návrh představí nejpozději začátkem roku 2024.
Stejně tak počítá s možností připojištění ve zdravotnictví. Podle ministra je třeba do systému dostat více peněz a právě tato cesta je podle něj lepší než zvyšování daní.
Přestože se bude o konkrétních obrysech připojištění debatovat až během příštího roku, už nyní ministr mluví o tom, že by se mohlo týkat zejména stomatologie a sociálně-zdravotního pomezí. Příkladem je například péče o seniory v domovech důchodců nebo psychiatrická péče prostřednictvím center duševního zdraví.
„Nesmí to být nic, co je dnes hrazené z veřejného pojištění, nesmí to zhoršit kvalitu zdravotní péče a dostupnost péče. Ale je obrovské portfolio toho, co může být připojištěno. Má představa je, že ty produkty budu mít někdy v první čtvrtině příštího roku k dispozici. Nejdříve je chci dát do vnitřní debaty, předložit tripartitě, aby se podívala, a maximálně to odborně vydiskutovat,“ dodal.
