Dojmům navzdory. Štědří Češi podporují Ukrajinu víc než před rokem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pomoc minimálně 3,6 milionu Ukrajincům v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. To jsou nejnovější data českých humanitárních organizací, které od začátku ruské invaze v únoru 2022 podporují zasaženou Ukrajinu.

„Ukrajina je zdí Evropy k ochraně demokratické společnosti,“ opakuje Jan Zamrazil, předseda dobročinné organizace Zdravotní zajištění, která se zaměřuje na poskytování první pomoci.

A podobně očividně přemýšlí i množství drobných českých dárců. Finanční podpora českých domácností sice podle oslovených organizací po kritickém roce 2022 klesla, ovšem některé organizace hlásí, že v průběhu loňského roku zase vzrostla.

„Společnost je vlažnější vůči tématu Ukrajiny. Je to přirozené, zápal, který jsme měli první rok, je pryč. Ale stále česká společnost většinově na straně Ukrajiny stojí,“ upozorňuje Mikuláš Kroupa z organizace Paměť národa / Post Bellum, že finanční podpora oproti prvnímu roku války v obecném slova smyslu přirozeně klesla, ovšem stále většina společnosti je s Ukrajinci solidární.

Paměti národa se tak osvědčilo zaměřit se na konkrétní cíl – zřizování polních nemocnic nebo zdravotnických prostředků na zastavení krvácení. „A na to jsou lidé ochotni přispět,“ popisuje Kroupa.

Největší zisk zaznamenaly organizace bezprostředně po útoku ruských vojsk v roce 2022. Například Člověk v tísni eviduje, že v počáteční fázi invaze vybral až 2,1 miliardy korun. Rok 2023 byl výrazně slabší, ale některé organizace nárůst peněz stále zaznamenávají.

Peněžitá částka, kterou Češi přispěli, poskočila primárně v roce 2024. Všimly si toho například instituce Donio či zmiňované Paměť národa, Člověk v tísni nebo Zdravotní zajištění.

Za rok 2023 přispěli lidé organizaci Člověk v tísni částkou 151 milionů korun, zatímco loni se částka přehoupla přes 246 milionů.

Narůstající trend naznačuje dobročinná platforma Donio, která redakci poskytla data o příspěvcích za leden v jednotlivých letech. Dary od českých domácností i letos rostou, naopak na Slovensku peníze na sbírky spojené s Ukrajinou klesly.

Zatímco v praxi převažuje podpora Ukrajiny, na sociálních sítích kolují negativní ohlasy. Pokles podpory na sociálních médiích vnímá Future for Ukraine. „Koluje tam spousta dezinfa, ale lidé, kteří chápou význam rusko-ukrajinského konfliktu, jsou ve svých názorech podle nás stabilní,“ reaguje mluvčí organizace Petr Slabý.

Podle odborníka z Katedry mediálních studí na FSV UK Jana Zápotockého za to může funkčnost algoritmů. „Sociální sítě mají tu vlastnost, že velmi silně zesilují určité názory. Navíc dlouhodobě z výzkumů plyne, že lidé mají tendenci psát na sociální sítě především negativní postoje a zkušenosti než ty pozitivní,“ vysvětluje Zápotocký. Podporovatele naopak poznají tak, že místo obhajoby svých názorů na sociálních sítích zkrátka pošlou peněžitý dar.

„Například na stránce Tomia Okamury bude v drtivé většině protiukrajinský sentiment. Je třeba také rozlišit jednotlivé sociální sítě, Facebook se postupně zacyklil v negativitě a nadávání, proto řada uživatelů odchází například na LinkedIn. Ten lze pořád označit spíše za proukrajinský,“ doplňuje Zápotocký a upozorňuje, že je důležité k obsahu na sociálních sítích přistupovat kriticky.

Příspěvky, které instituce od dárců dostanou, využívají pro humanitární, materiální nebo zdravotnickou pomoc lidem zasaženým konfliktem. Humanitární pomoc zahrnuje například nákup jídla, obnovu pitné vody nebo distribuci materiálu.

Organizace ADRA, která se v počátcích konfliktu zaměřovala převážně na materiální pomoc na hranicích, začala po opadnutí velkého náporu uprchlíků pomáhat také hlouběji na ukrajinském území. Zajistila například evakuační autobusy, které svážely lidi z napadených oblastí do míst, kde bylo klidněji. Od minulého roku se věnuje hlavně obnovování zdrojů pitné vody.

Několik institucí v průběhu tří let války změnilo strategii podpory. Nově se zaměřují především na jednotlivé projekty. Český červený kříž realizoval v březnu 2022 kampaň Pomoc dětem Ukrajiny, která vynesla 16 milionů korun. „Výtěžek byl použit na zakoupení přístrojového vybavení a zdravotnického materiálu pro dětská oddělení a nemocnice na Ukrajině,“ popisuje tisková mluvčí sdružení Lenka Hlavatá.

Člověk v tísni otevřel například Bezpečné přístavy pro mladé uprchlíky. Jedná se o dočasné ubytování uprchlíků ve třech krajích pro lidi ve věku 15–21 let, kteří do Česka přijeli bez doprovodu rodiny. „Nejde nám jen o to, mladé lidi nouzově ubytovat. Pro začátek jim můžeme nabídnout potravinovou pomoc a zajištění základních potřeb. Na to většinou navazuje další sociální pomoc. Podporujeme je při studiu, pomáháme s doučováním češtiny nebo hledáním práce, poskytujeme jim psychologickou pomoc nebo asistujeme při vyplnění všech potřebných žádostí,“ vysvětluje Martin Fülöp, koordinátor karlovarské podpory uprchlíků.

Sdružení Donio se snaží získat peníze také prodejem mikin se značkou Ukrajiny. Spolu s Pamětí národa spojily síly a spustily program Nebuď pasivní – podpoř kampaň nákupem merche. Mikuláš Kroupa, šéf poslední jmenované instituce, potvrzuje, že pak jsou lidé více ochotni přispět.