Usměvavý Fiala a zaražení lékaři. Kdo vyhrál první kolo zdravotnické krize

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se premiér Petr Fiala a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pátek zdravili před podpisem dohody se zástupci vzdorujících lékařů, nešlo přehlédnout usměvavý výraz na jejich tvářích. Druhá strana už tak radostně nepůsobila. Tento moment tak nějak symbolicky demonstroval výsledek dohody, na kterou nakonec lékaři přistoupili.

Prosincový protest odvrátily tři miliardy, které premiér Petr Fiala (ODS) znenadání vytáhl na stůl minulý týden. Ukázalo se ale, že to nejsou peníze, které vláda našla na navýšení platů lékařů v rozpočtu. Jde o prostředky Všeobecné zdravotní pojišťovny, která politickou dohodu finančně přikryla.

Seznam Zprávy zmapovaly, jaké důsledky však bude tento krok mít. Na jednu stranu se totiž podařilo najít způsob, jak platy zdravotníků meziročně výrazně vylepšit. Jenže zároveň tento krok může výrazně ovlivnit české zdravotnictví do budoucna.

Zatím přitom není ani jasné, jestli se prostředky dostanou ke všem lékařům. Což ovšem byl zásadní bod, na kterém se jednání lékařů s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) zaseklo. Protestující se nechtěli smířit s tím, že by se navýšení platů týkalo státních nemocnic, ale už ne těch krajských nebo soukromých.

Nově nalezená a v pátek podepsaná dohoda však stojí na tom, že všechna zdravotnická zařízení podepíšou s VZP dodatek k úhradové vyhlášce, která jim nařídí, jak mají své lékaře platit. Tedy věc, do které si třeba soukromníci nechtějí za normálních okolností nechat mluvit.

„Ptáte-li se, jestli to nemocnice vyplatí, nebo nevyplatí… Pokud nechtějí mít lékaře a zdravotní sestry a pokud chtějí nemocnici zavřít, tak ať to nevyplatí,“ řekl k tomu po jednání prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Seznam Zprávy se proto zeptaly přímo krajských a soukromých nemocnic, jestli takovou dohodu akceptují.

„Až budeme my sami znát přesné znění úhradového dodatku, budeme se k němu moci vyjádřit,“ nechce být konkrétnější Petra Plutnarová, mluvčí skupiny Vamed, která provozuje třeba nemocnice v Mělníku, Neratovicích nebo Sedlčanech. Prakticky totožnou odpověď poskytli i ostatní zástupci jednotlivých organizací.

Do zveřejnění páteční dohody se totiž nechtějí poskytovatelé zdravotní péče k ničemu zavazovat. Není jasné, jaké podmínky bude příspěvek na platy mít.

„Předpokládáme, že úhradové dodatky nabídneme smluvním partnerům do konce roku. V principu půjde o bonifikační úhradový mechanismus, jehož cílem je zajištění dostupnosti zdravotní péče. Klíčem ke stanovení konkrétních částek pro jednotlivá zařízení pak bude počet zaměstnanců lékařských a nelékařských profesí,“ uvádí pro Seznam Zprávy bez dalších detailů mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Jasno je tak zatím jen o částkách. Lékaři bez atestace dostanou pět tisíc navíc, ti po kmeni osm tisíc a s atestací 15 tisíc korun. Paradoxně tak nejmenší částka i nejnižší procentuální navýšení dle platových tabulek půjdou za nejmladšími lékaři, tedy často těmi, na kterých protest stál. Na pětiprocentní nárůst se mohou těšit i všichni ostatní zdravotníci a nezdravotníci z nemocnic.

Důležité je samozřejmě se podívat i na průměrný plat. Nejde o to, že by se na něm dala ukázat skutečná realita českého zdravotnictví, ale podle něj je možné vyhodnotit další požadavek lékařů.

Dnes naprosto stěžejní část finanční odměny lékaře tvoří přesčasy a další příplatky. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky šlo v případě lékařů v akutní péči v roce 2022 o 51 procent. Pouze 49 procent příjmu tvořil základní plat.

Abychom čistě hypoteticky viděli, co udělá zmíněných 15 tisíc se strukturou příjmu, lze je přidat k platu v roce 2022, protože tabulky letos nerostly, a úměrně umenšit odměny. Pak by základní příjem dosahoval nějakých 63 procent celkové hrubé odměny. To je sice vylepšení, ale stále dost vzdálené od cíle, který si v požadavcích vytyčili protestující lékaři – aby 80 procent příjmu tvořil základní plat a pouze 20 procent přesčasová práce.

Když letmo nahlédneme do zahraničí, základní příjem českých lékařů letos zaostává už i za Slovenskem. Tamní pracovníci nemocnic si ještě tvrdší nátlakovou akcí loni vynutili daleko vyšší nárůst tabulkových platů. Začínající lékař tak má asi o pět tisíc korun v tarifu více, atestovaný lékař dokonce přes 20 tisíc korun.

V Německu je pak rozdíl ještě markantnější. Je ale samozřejmě současně třeba říci, že náklady na život jsou u našich západních sousedů stále výrazně vyšší než u nás. Nicméně němečtí lékaři mají také na rozdíl od těch českých velkou právní i finanční jistotu, co se týče služeb a přesčasů.

Jiný pohled pak nabízí srovnání hrubého výdělku lékaře k průměrné mzdě v zemi. V mezinárodním žebříčku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj si podle dat z roku 2021 vedou čeští lékaři poměrně slušně. Jsou na tom obdobně jako ve Finsku nebo v Dánsku a lépe než v Belgii nebo ve Švédsku.

Na druhou stranu má ale tohle porovnání spoustu úskalí. Počítají se do něj totiž všichni lékaři, nejen z nemocnic, ale i ambulancí, některé země navíc do celkových výdělků nepočítají přesčasy nebo v datech chybí za některé státy lékaři ze soukromé sféry, kteří si tam přitom vydělávají daleko více než ve veřejném sektoru.

Proti tomu, aby na dohodu šly jen peníze Všeobecné zdravotní pojišťovny, se postavila i část její správní rady, kterou volí vláda a Poslanecká sněmovna. Hlasitě proti závazku vystoupil například bývalý předseda TOP 09 a místopředseda rady Miroslav Kalousek.

Naopak podle předsedy správní rady Toma Philippa (KDU-ČSL) jde o naplnění funkce pojišťovny. „Situace byla poměrně vyhrocená a stojím si za tím, že bylo nutné ji nějakým způsobem zklidnit a zajistit péči. A jelikož zajištění péče je povinností zdravotních pojišťoven, tak jsme se k tomu jako VZP postavili čelem,“ souhlasí s krokem pojišťovny Philipp.

Že by se na pokrytí části ze slíbených tří miliard na platy podílely i ostatní zdravotní pojišťovny, nebylo prý vůbec na stole.

„Když jsme přišli na jednání, tak teprve na místě jsme byli seznámeni s tím, že VZP do toho hodlá dát tři miliardy. My jsme pouze zaujali stanovisko, že naše správní rady o tom nic nevědí a muselo by se to projednat. Nikdo to ale od nás v podstatě ani nechtěl, protože jednání směřovalo k tomu, že se to musí ten samý den dohodnout,“ vrací se k jednání z minulého týdne prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Dodává, že stejně se pojistné přerozděluje nerovnoměrně. Jak například Seznam Zprávy upozornily, dva roky měla VZP monopol na pojištění cizinců, který jí přinášel 800 milionů korun ročně.

„Formulovat to, že VZP zachránila situaci ze svých peněz, je poněkud odvážné tvrzení. Systém přerozdělení poslední dva roky příliš nefunguje, takže stejně se diskutovalo o tom, že bude nutné ho upravit,“ dodává Friedrich.

Na druhou stranu zdravotní pojišťovny bijí na poplach, že aktuální krok je skutečně velmi nesystémový. Jako takový ho kritizoval i prezident Petr Pavel. Ve výsledku se navíc přenese břemeno jednorázového politického rozhodnutí i na ostatní zdravotní pojišťovny v příštích letech.

„Tři miliardy budou okamžitě rozpuštěné do nákladů. Nejde tak o jednorázový výdaj, ale trvalé zvednutí nákladové hladiny u nemocnic. Z mého pohledu ta ingerence pana premiéra do celé záležitosti sice zklidnila předvánoční atmosféru, ale systémově nám to vytváří velké problémy do budoucna,“ varuje Friedrich.

V příštím roce tak čeká české zdravotnictví ještě těžší debata než letos. Vyjednávat se totiž bude systémová změna odměňování zdravotníků. K tomu s utlumováním přesčasů bude nutné projít velmi bolestivou změnou struktury zdravotní péče. Jinak řečeno: Bude se muset měnit a i omezovat rozsah služeb v některých nemocnicích a část možná i rušit.

Aktualizace: Doplnili jsme v úvodu informaci o podpisu dohody.