Úzkost, kterou ve městě neznají. „Vrty vysají vodu, ale co bude za dvacet let?“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Už jsem to nechal být. Zelenina mi usychá na poli a už nemá ani smysl ji zalévat,“ smutně vypráví zemědělec Aleš, když přicházíme na jeho pole na kraji Štěchova na Blanensku. Obhospodařuje asi jeden hektar pozemků.

Na poli pěstuje pšenici, česnek, cibuli nebo brambory. Právě ty mu ale letos velkou úrodu nedají. „Zrovna na bramborách jsem si letos dal hodně záležet, ale podívejte se. Úplně suché,“ říká a ukazuje na hnědavé listy obrácené směrem k zemi.

Podle portálu Intersucho teď platí dva nejhorší stupně sucha na více než třetině území Česka. A situace se nejspíš ještě zhorší.

Ve Štěchově s necelými dvěma stovkami obyvatel panuje extrémní sucho. Potýká se s ním většina severní části Jihomoravského kraje. V poslední dekádě je to v těchto končinách stále častější realita.

Stejně jako v dalších osmi obcích na Blanensku a Boskovicku i teď ve Štěchově platí vyhláška, která omezuje užívání pitné vody z veřejného zdroje.

Lidé ji nesmějí brát třeba na zalévání zahrad, mytí aut nebo pro napouštění bazénů. „Situace je podobná jako v předchozích suchých letech. Tyto obce většinou mají malé, mělké, málo vydatné zdroje a dochází v nich voda,“ popisuje Iva Librová z Vodárenské akciové společnosti. Akciovka dodává pitnou vodu více než půl milionu lidí v 730 obcích na jižní Moravě a Vysočině.

Místní ve Štěchově s obavami pozorují, jak jim sucho před očima sžírá okolní krajinu. Omezený režim s pitnou vodou dokonce měli i v zimě. Podle Aleše, který tam žije celý život, přišel zlom přibližně před sedmi lety. Od té doby je podle něj sucho častější. Okolní oslabené porosty značně zdecimoval kůrovec. Netrpí však jen smrky.

„Bude to úplně bezlesá krajina. Tolik mrtvých stromů historie nepamatuje. Jak začnou osychat větévky, je to začátek konce,“ povídá Aleš a ukazuje na nedaleký téměř suchý ořech. Dříve to prý byl mohutný strom, za posledních pět let však skomírá.

Přestože starousedlík letošní jaro hodnotí jako srážkově normální, o velkou část úrody prý přišel. Veškerý déšť, který naprší, totiž rychle odpaří slunce a do půdy se téměř žádná vláha nedostane.

Experti přitakávají, že je letošní sucho v některých ohledech specifické. „Odlišnost od minulých let lze pozorovat právě v jeho velmi rychlém nástupu na počátku léta. Příčina? Extrémní meteorologické poměry, při kterých rostliny velmi rychle vyčerpaly z půdy dostupnou vodu. Bohužel často ne na tvorbu biomasy, ale na své ochlazení,“ přibližuje Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Štěchov získává pitnou vodu ze dvou zdrojů. „Prameniště v lese jsme v roce 2015 posílili ještě vrtem. Voda z prameniště ještě teče, ale stále jsme na začátku léta. Těžko predikovat, jaká bude situace třeba za týden,“ vysvětluje starostka Věra Knotková (Sdružení nestraníků).

Přiznává, že extrémy počasí či adaptace na klimatické změny výrazně ovlivňují její práci. V létě běžně přemítá, jestli bude voda stačit, a denně sleduje předpovědi srážek.

„Loni na podzim nebyla voda ani ve vrtu a byli jsme odkázáni na návoz vody z cisteren do rezervoáru. Lidé vodu doma v kohoutcích mají, ale dovážení samozřejmě není zadarmo,“ dodává starostka. Kvůli nedostatku vody si letos vlastní vrt zařídilo i místní zemědělské družstvo.

Podle pana Aleše však vrty vyčerpávají podpovrchové zdroje. „To je voda, která je tam třeba celá staletí. My ji teď vysajeme a co bude za dvacet let? Vrty problém jen oddalují a nic se neřeší,“ tvrdí a po vyšlapané cestě polem se vrací k domu. Suchý porost praská pod nohama.

Vedení obce hledá různá řešení v boji proti suchu. Chtělo odkoupit soukromé pozemky se zdroji vody, vlastníci byli proti. K napojení k většímu vodovodu zatím chybí obci, která běžně hospodaří s ročním pětimilionovým rozpočtem, peníze.

„Vzhledem k dispozici obce už moc možností není. Místy je to trochu beznaděj,“ přiznává starostka. Věří, že se v dalších letech přece jen podaří zaplatit přípojku ke skupinovému vodovodu.

Stejné řešení zvolili v sousedních Lysicích. Spolu s Drnovicemi a Voděrady založili Svazek obcí vodovod Marek a od letoška chystají potrubí a další vodárenské stavby. Zajistí napojení na dálkový vodovod Blansko. „Měl by vyřešit veškeré problémy našich tří obcí ohledně zásobování vodou,“ věří starosta Lysic Pavel Dvořáček (Sociální demokracie).

Také tam teď platí vyhláška s omezením ohledně pitné vody. Podle Hany Máčkové, která v Lysicích žije už téměř 20 let, ale mnoho lidí nařízení obchází. „Lidé bazény napouštějí ostošest. Stejně tak porušují to zalévání zahrádek – natáhnou hadici a zalévají s tím, i když by neměli,“ vypráví Máčková.

„Lidé si berou vodu na zalévání i z potoka, udělali si k němu schůdky. Někteří chodí i do lesní studánky,“ popisuje a ukazuje za dům, kde se studánka nachází.

Podle starosty Dvořáčka si však stále víc lidí problémy se suchem připouští. „Každý k šetření s vodou přistupuje jinak. Podle mě si však v globálu téměř každý uvědomuje, že nastává klimatická změna a musíme se na ni adaptovat,“ doplňuje.

Obec loni postavila nový rybník přibližně za čtyři miliony korun. Jednotlivci častěji zachytávají dešťovku. „Využíváme retenční nádrže. Loni jsme na zalévání nepotřebovali ani trochu vody z řadu. Sucho nás tak skoro neovlivňuje,“ chlubí se Hana Jančiarová, která v parnu s dcerou míří na místní koupaliště.

Také městys má ve vlastnictví 78 hektarů lesů. „Bohužel lesa zbylo kvůli kůrovci minimum a musíme znovu zalesňovat,“ říká Dvořáček.

Lysický potok v širokém vybetonovaném korytu skoro není vidět. „Zrovna dneska jsem se dívala a voda v něm vůbec neteče,“ komentuje Aneta Kotlánová, která do Lysic přijela navštívit známou.

Povídají si spolu přes otevřené okno a v otázce sucha si přitakávají. „V zimě není skoro žádný sníh. Je vidět, že v přírodě vody ubývá,“ shodují se.

Aneta Kotlánová přijela z Voděrad, kde sucho místní taky trápí. Sama na své zahrádce pěstuje zeleninu, na zalévání používá dešťovku. Ta jí zatím stačí, přesto i její úrodu sucho potrápilo. „Mám vlastní rajčata, okurky a hrášek, ale ten mi uschnul,“ vypočítává.

„Dokud mi teče voda z kohoutku, nijak mě sucho neomezuje. Mně dělá horko dobře,“ směje se. Zároveň věří, že napojení na vodovod problémy obcí v regionu alespoň zčásti vyřeší.

Zato Aleš ve Štěchově je při pohledu do okolí skeptičtější. „Krajina se za posledních pět let úplně změnila. Co bude za deset let, opravdu nevím,“ uzavírá a vrací se ke sklizenému česneku, který mu letos prý jako jediný solidně vyrostl.

S přispěním Alberta Málka.