Dobrovolník, který kradl na Ukrajině, půjde zřejmě k soudu. Hrozí mu 20 let

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Policejní orgán dokončil vyšetřování a předložil spisový materiál s návrhem na podání obžaloby,“ napsal Seznam Zprávám stručně státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Teď bude tedy záležet jen na něm, jestli Filip Siman opravdu stane před soudem.

„Já bych věc, po domluvě s klientem, nejméně do seznámení se s textem obžaloby po jejím podání soudu nerad komentoval,“ napsal Seznam Zprávám jeho advokát Zdeněk Odehnal.

Mladík je téměř půldruhého roku ve vazbě.

Filip Siman působil koncem března jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Během svého fungování měl za úkol „čistit“ ukrajinská města Buča a Irpiň od ruských okupantů. Seznam Zprávy s ním koncem června minulého roku pořídily rozhovor, kde účast v ozbrojených složkách Ukrajiny potvrdil a také se přiznal, že kradl v opuštěných domech.

„Přiznávám, že jsem si vzal nějaké věci,“ potvrdil v rozhovoru. Zmínil například brýle značky Gucci. „Našel jsem je v jedné bundě. Cenu nevím, myslel jsem, že stojí tak dva tisíce korun, ale borec, co byl s námi, říkal, že stojí prý až 40 tisíc,“ uvedl.

Dále hovořil o odcizeném noži, kyslíkové masce z Antonova 225, ale přiznal i to, že si z jednoho domu odnesl stříbrné investiční slitky. Ty našel v trezoru v opuštěném domě v zelené semišové krabičce.

„Byla to kompletní sada stříbra. Asi tak dvanáct kusů. Byly zatavené v plastu a byla k nim krabička s certifikátem ukrajinské banky. Nevím, kolik měly slitky gramů. Byly velké asi jako tato sušenka.“ Odhadl Filip Siman a ukázal při tom na sušenku, která se v restauracích zpravidla přidává ke kávě.

Cennosti vzal ve vesnici Stojanka nedaleko předměstí Kyjeva. Že se jednalo o krádež, zpočátku nechtěl připustit. „Já jsem se řídil tím, co mi bylo řečeno. Velící důstojník mi řekl, že válečná kořist je válečná kořist. Nedělali jsme nic, co by nedělal někdo jiný. Zpětně uznávám, že to asi byla blbost,“ řekl reportérovi Seznam Zpráv.

„Co jsem mluvil s ukrajinskou policií, tak já jsem se doznal, že ty věci u sebe mám. Vysvětlil jsem jim situaci, že nám bylo řečeno, že válečná kořist je válečná kořist. Takto jsme fungovali prostě všichni. Jak Ukrajinci, tak Arabové, Turci. Všichni, kdo bojovali na ukrajinské straně. Vzali si tam třeba harleye a odjeli si s ním třeba do Kyjeva,“ omlouval svůj čin.

Mluvčí dobrovolnické jednotky Karpatská Sič Vasilina Nakonečná Seznam Zprávám potvrdila, že Filip Siman u sebe měl kradené věci, ale že by k tomu měl povolení, odmítla.

„Vzhledem k tomu, že náš prapor se od roku 2014 podílí na obraně Ukrajiny před ruskou agresí a už 8 let má bezvadnou pověst, jsme nuceni reagovat na zveřejněné informace. My jsme vždy otevření a kategoricky odsuzujeme činy lupičů,“ řekla Seznam Zprávám.

Případ Filipa Simana, který vyšetřuje nově zřízený policejní útvar Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK), a obvinění ze dvou trestných činů bude zajímavé sledovat.

Posouzení prvního činu – tedy služby v cizích ozbrojených silách - je důležité pro každého dobrovolníka, který působil nebo působí na Ukrajině, má kontrakt s ukrajinskou armádou, ale nemá povolení od prezidenta republiky.

„Formálně by případ mohl splňovat trestný čin služby v cizí armádě. Na druhou stranu tu máme výroky politiků ohledně pomoci Ukrajině a k našemu postavení v rámci tohoto konfliktu, takže se může stát, že by dotyčný dostal milost od prezidenta,“ domnívá se Tomáš Gřivna, vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Za posledních deset byl za přečin služby v cizích ozbrojených silách vynesen pouze jeden pravomocný rozsudek, a to v roce 2019, kdy dotyčný muž dostal dva roky s tříletou podmínkou a ztratil vojenskou hodnost.

„Problém vámi zmiňovaného muže ale je spíš v tom, že je zároveň viněný za zločin plenění v prostoru válečných operací. To je čin z kategorie zvlášť závažných zločinů, protože tam hrozí poměrně vysoká sazba, nebo dokonce i výjimečný trest. Spodní hranice je osm let, horní dvacet let,“ vysvětluje Gřivna. Osobně se s tímto trestným činem nesetkal a minimálně od roku 1997 za něj nebyl nikdo pravomocně odsouzený.