V českých sadech jde k zemi milion stromů. Tuzemská jablka jsou na odpis

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po výtečné loňské úrodě paradoxně do sadů v Česku najíždějí bagry. Pěstitelé letošní zimu využili k rekordnímu kácení ovocných stromů. Zemědělská společnost Úsovsko ze Šumperska se v době vegetačního klidu zbavuje dřevin na ploše asi dva krát dva kilometry.

„Likvidujeme 40 hektarů ze dvou set, takže asi pětinu všech sadů. Je to dlouhodobější trend. Oproti roku 2013 jsme na poloviční výměře,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Michal Horáček z vedení společnosti, která sídlí v Klopini nedaleko Mohelnice.

Podobné starosti mají v jihočeském dvoře Rábín. Kácejí deset hektarů hlavně jabloňových sadů. „Za těchto podmínek, které jsou nastavené, už se nám nevyplatí pěstovat dál,“ posteskl si vedoucí představenstva Vladimír Soukup ze Zeas Agro Rábín. Společnost sídlí v Malovicích na Prachaticku.

Pěstitelé v Česku jsou zoufalí. Obchodní řetězce podle nich dávají přednost levné produkci z Polska, země, kde platí pro ovocnáře jiný daňový systém, dostávají dotace a používají podpůrné prostředky, jež jsou v Česku zakázané.

Podle odhadů Ovocnářské unie za letošní zimu zmizí deset procent ovocných sadů v Česku. „Za poslední zimu ubylo asi 6,5 procenta celkových ploch. Teď dojde k další redukci, asi o desetinu. Mluvím o milionu ovocných stromů, které zmizí bez náhrady,“ sdělil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Doplnil, že problém masivního kácení prohlubuje fakt, že pěstitelé loni vysázeli jen 170 hektarů nových sadů. Je to nejmenší úhrn v novodobé historii Česka. „Jak se zastaví investice do obnovy, je to začátek konce,“ doplnil.

Likvidace dopadá hlavně na jabloně. Tyto stromy přitom tvoří polovinu ploch sadů a jablka představují hlavní produkt českých ovocnářů. Zemědělci loni sklidili 165 tisíc tun ovoce, z toho 138 tisíc tun jablek.

Zatímco zemědělské produkty v Česku meziročně zdražily v průměru o třetinu, výkupní cena jablek naopak klesla. Farmářské ceny této plodiny meziročně zamířily dolů o deset procent na 13,36 koruny. Ovoce se stalo jedinou zemědělskou komoditou, která zlevnila.

Pěstitelé i Agrární komora tvrdí, že českou produkci drtí konkurence v podobě polských jablek, která byla původně určená pro zavřený východní trh. „To vytvořilo tlak na zlevňování jablek a podráželo výkupní ceny, za něž prodávali čeští zemědělci. Jablka na pultech zlevnila v loňském roce podle oficiálních statistik o procento oproti předešlému období, zatímco farmářská cena jablek se za stejné období propadla o deset procent,“ sdělil prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Výkupní cena pod patnáct korun podle farmářů ani zdaleka nepokrývá jejich výrobní náklady. „Lidé si neuvědomují, že v ceně jablka se odráží také další práce stojící za vypěstováním. Letos byl pro nás rozhodující motiv nárůst cen energií. Chlazení ovoce nás stojí několikanásobně víc než dřív a už to nejsme schopní táhnout dál,“ shrnul Jaroslav Navrátil, předseda Zemědělského družstva Senice na Hané. Také tam musela jít v zimě k zemi pětina ovocných dřevin.

„Energie byla v určitý okamžik až za desetinásobek. Ceny hnojiv i pesticidů se meziročně zvyšují o desítky procent. Výrobní cena jablek se u nás pohybuje mezi devíti a desíti korunami, ale to se bavíme o výrobní ceně v sadu. Pak se navýší o čtyři až pět korun na kilo za skladování, třídění, balení či dopravu,“ vypočetl Horáček.

Navzdory solidní úrodě ovocnáři vyčíslili loňskou ztrátu na čtvrt miliardy korun. „Se zvýšením nákladů vychází ztráta pěstitelů z jednoho kilogramu jablek na čtyři koruny,“ popsal Ludvík.

Česko je přitom v produkci čerstvého ovoce soběstačné přibližně ze třetiny, konzumních jablek dováží asi polovinu.

Zemědělci tvrdí, že za současné situace nedokážou konkurovat levnému ovoci z dovozu, hlavně z Polska. „Mají tam jiný systém daní. Kromě toho mohou používat přípravky, které jsou u nás zakázané. Česko je ohledně dotací přísnější. Máme skladovací prostory. Vidím to jedině tak, že pro nás bude nejlepší dovézt jablka z Polska a pak je dál expedovat a prodávat,“ řekl Navrátil.

Ze současné situace viní nadnárodní potravinové řetězce. „Pokud jim chcete prodat, řeknou, jakou mají cenu z Polska, a buď se přizpůsobíte, nebo ne,“ doplnil.

Velké řetězce v Česku se podle pěstitelů chovají jinak než v západní Evropě. „Když jsme si dělali průzkum v Německu nebo ve Švédsku, nikde v obchodech jsme tam polská jablka nenašli. Německý obchodní řetězec si nedovolí zaříznout místní pěstitele tím, že bude levně dovážet z Polska. Tady v Česku je mu to jedno, řídí se prostě tvrdě ekonomicky,“ uvedl Ludvík.

Prodejci kritiku odmítají. „V letošní sezoně jsme od září nedovezli ani kilogram jablek z Polska. Dovážíme z jiných zemí pouze prémiové odrůdy, které se v České republice nepěstují. Podíl českých jablek máme v současné době 85 procent,“ uvedla mluvčí Kaufland Česká republika Renata Maierl. Doplnila, že menší peckoviny z Česka jako švestky, meruňky či hrušky jsou zastoupené méně. Chybí prý místní pěstitelé, kteří by tyto druhy chtěli pěstovat ve velkém.

Mluvčí řekla, že spolu se zemědělci hledají cesty, jak prodat všechna sklizená jablka. „Velmi dobře nám oboustranně zafungoval prodej přímo ze skladovacích boxů, tzv. binsů. Nabídli jsme zákazníkům česká jablka za velmi dobrou cenu a pěstitel takto mohl ušetřit nemalou částku za obal, jelikož boxy jsou jeho a jsou mu po vyprázdnění vráceny,“ řekla.

Také Billa namítá, že u českých pěstitelů nakupuje z 90 procent. „Zbývající část tvoří jablka, kterými reagujeme na speciální požadavky zákazníků. Jde zpravidla o odrůdy, které na našem trhu nejsou tolik k dostání. U zahraničních pěstitelů nakupujeme pouze výjimečně, například když nabízíme jablka v promoakcích a tuzemští dodavatelé hůře tuto poptávku vykrývají,“ sdělila mluvčí řetězce Dana Bratánková.

Řetězce argumentují sadou opatření, včetně výsadby nových stromů. „Nedávno jsem četl zprávu, jak se řetězce chovají environmentálně. Zástupce obchodu vyprávěl, jak vysázeli 50 stromů. To je PR výsměch. Tím, že dovážejí ovoce, zlikvidovali statisíce stromů v krajině,“ namítl Ludvík.

Dodal, že aktuálně mají čeští pěstitelé na skladech 30 tisíc tun z vlastní produkce. „Kdyby byla pravda, co říkají obchodníci, nejdřív by se musela vyprodat naše produkce a pak začít vozit třeba z Polska. Zdravé konkurenci se nebráníme, pokud je to za nějakých srovnatelných podmínek,“ sdělil.

Před podzimním zastropováním cen energií však někteří prodejci z obav kvůli drahému skladování ovoce ani nesklidili. Třeba Úsovsku zůstalo v sadech asi 1500 tun jablek. Organizovali samosběry, aby neznehodnotili celoroční práci. „Co se děje, je masivní plýtvání potravinami,“ posteskl si Horáček.

Podle Tomáše Prouzy ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR není primární role prodejců zachraňovat neefektivní zemědělské provozy, ale nabízet zákazníkům co nejpestřejší nabídku zboží za co nejpřijatelnější ceny. Tvrdí, že podíl českých jablek na celkových prodejích řetězců tvoří v průměru 70 až 75 procent.

„Už tři roky vyzýváme Ovocnářskou unii, aby s námi jednala o zlepšení kvality českých jablek a jejich větší propagaci, dodnes jsme ale na naše návrhy nedostali odpověď. Podobně hluchý je už rok k žádostem o jednání na téma českých jablek ministr zemědělství Zdeněk Nekula,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Podle něj má české ovocnářství problém v podfinancování. „Nemá dostatečné kapacity ke skladování, chybí balicí linky a další technologie, které zajistí zboží tak, jak je chce zákazník. Stát přitom má sílu i prostředky v tomto pomoci. Musel by ale změnit způsob vyplácení dotací. V současnosti je ‚rozhazuje‘ po polích s řepkou namísto toho, aby podporoval třeba kvalitní česká jablka, po kterých je poptávka,“ doplnil. Apeluje na slibovanou reformu dotačního systému.

Pěstitelé chtějí apelovat na spotřebitele, ať nakupují české ovoce. Mluví také o vládní pomoci. „Za téhle situace, když není ani na důchody, nemůžeme chtít nějaké peníze navíc ze státního rozpočtu. Ale v českém zemědělství se ročně rozděluje 40 miliard korun. Vláda by měla pružněji reagovat přerozdělením těchto peněz, aby nenadálou situaci řešila. To se zatím moc nestalo,“ řekl Ludvík.

Nekula (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že jeho ministerstvo povede meziresortní skupinu, která bude ceny potravin řešit. Poprvé se sejde 21. března. „Jde o to, abychom v zákonných pravomocích naplno a tvrdě uplatnili všechny možnosti, které máme, pokud zjistíme, že se děje něco nekalého v celém dodavatelském řetězci,“ řekl.

Úbytek sadů podle zemědělců bude pokračovat. Stromy podle pěstitelů hlavně u středních podniků nahradí jiné zemědělské plodiny. „Prostě porosty vykácíme, první rok se tam udělá úhor a pak tam budeme pěstovat obilí a řepku, bohužel,“ namítl Navrátil ze Senice.

Ludvík upozorňuje na pětistovku rodinných ovocnářských firem. „Tvoří asi třetinu produkce. Jsou ve velmi těžké situaci. Když máte dvacet třicet hektarů sadů a nemáte další plochu, tak tam nezavedete pěstování polních plodin. To vám rodinu neuživí,“ řekl.

S úbytkem pěstitelů bude podle Agrární komory také chybět surovina producentům, kteří vyrábějí třeba přesnídávky nebo jablečné mošty. Menší soběstačnost může postupně vést i k vyšším cenám. „Snižování rozlohy ovocných sadů bude znamenat tlak na zvýšení dovozu ovoce ze zahraničí, navíc za cenu vyšší uhlíkové stopy. Převážení ovoce na dlouhé vzdálenosti může ovlivnit jeho chuťové a kvalitativní vlastnosti. Posílení dodávek ovoce ze zahraničí může vést také k větší cenové nestabilitě, než jakou nyní zákazníci zažívají v obchodech,“ zdůraznil Doležal.

Vědci upozorňují, že ovocné stromy v krajině plní kromě produkce potravin řadu dalších funkcí. „Ať již jde o biodiverzitu spojenou především s výskytem hmyzu a ptáků, často jsou klíčovým prvkem diverzifikace krajiny a významně podporují i půdoochrannou funkci,“ popsal bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Doplnil, že jako součást větrolamů omezují větrnou erozi a jsou schopné zadržet přívalové srážky. „A když si vzpomenu na tisíce lidí navštěvující třeba kvetoucí mandloňové sady na Hustopečsku, sady nabízí i funkci estetickou, rekreační a v neposlední řadě i vzdělávací,“ dodal.

Každý strom, hájek, les i sad podle něj plní v krajině i klimatickou funkci. „Platí, že jsou zásadním prvkem pro mikroklima svého okolí. Jde především o ochlazovací efekt, kdy strom nabízí stín pro půdu, tím snižuje její povrchovou teplotu, současně redukuje rychlost větru a omezuje neproduktivní výpar, což všechno vede k udržení vody a života v krajině,“ vysvětlil odborník.