Článek
Dobrovolní záchranáři z Česka už pětkrát absolvovali stovky kilometrů dlouhou trasu do ukrajinského Lvova. Téměř milionové město je centrem, kam se sjíždějí ukrajinští uprchlíci z celé země, odtud, často pěšky, proudí do Polska.
Není to už daleko, ale pro ty nejzranitelnější jde o nepřekonatelnou vzdálenost. České sanitky, které doma fungují na dobrovolném či komerčním principu, už z Ukrajiny přivezly kojence s vážnou neurologickou diagnózou, hluchoněmou rodinu a prý i raněné z bojů na Ukrajině.
„Mezi evakuovanými bylo i několik osob se zraněním z bojů, ale jednalo se o civilisty. Vojáci se po doléčení vracejí zpět bojovat, proto je ani neposílají přes hranice,“ říká ředitel Lokalizačního záchranného sboru Jan Doucha.
Na neplaceném volnu
Podle Douchy je situace v ukrajinském Lvově více než napjatá. Humanitární centra jsou přeplněná, i když se staví stále nová. Nemocnice mají plné kapacity. Český sbor, který funguje jako nezisková organizace, už z města přivezl 48 osob. Když na místo jedou z Česka, vezou humanitární pomoc: stravu pro malé děti, hygienické potřeby i lékařské pomůcky, to vše z českých sbírek.
„Je to naše dobrovolná aktivita. Normálně fungujeme zejména jako služba pro seniory, kteří si nás mohou přivolat pomocí záchranného náramku. Na Ukrajinu jezdíme ve volném čase nebo v rámci neplaceného volna,“ říká Doucha.
Kontakty ve Lvově si vytvořili sami. V začátcích, kdy dění na polsko-ukrajinské hranici bylo živelné, spolupracovali zejména s místním Červeným křížem. „Pomohli nám vytipovat potřebné: chronicky nemocné, zraněné, malinké děti. Já pamatuji na mámu se sedmi dětmi či tři hluchoněmé,“ řekl Seznam Zprávám novinář na volné noze Tomáš Vlach, který s organizací spolupracuje.
Dnes mají záchranáři místní koordinátorku, která vytipuje pacienty, jež lze odvézt do Česka. „Zaléčení pacienti jsou v České republice přijímáni prostřednictvím krizových center a další léčbu řeší s jejich zdravotním personálem, abychom nezahlcovali nemocnice,“ dodává Doucha.
Kdo jsou ukrajinští ranění, ale říct nechce. „S ohledem na jejich situaci nebudeme zveřejňovat jejich identitu a ani informace, které by vedly k jejich ztotožnění,“ dodal.
Rýma i slepé střevo
České nemocnice ošetřily stovky až tisíce ukrajinských uprchlíků. Jde převážně o běžné zdravotní potíže, které si přivezli z cest.
„K dnešnímu dni jsme ošetřili necelých dvě stě ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji na dětském urgentním příjmu a Pediatrické klinice. Většinou se jedná o běžné nemoci, se kterými by normálně navštívili praktického lékaře. Sedmdesát procent ošetřených pacientů jsou děti do osmnácti let,“ říká mluvčí pražské motolské nemocnice Jana Merxbauerová.
Podobnou zkušenost mají i lékaři v Brně. „Jedná se o běžné záležitosti typu respirační onemocnění a podobné potíže. Případně akutní stavy nesouvisející s válečným konfliktem, například operace slepého střeva,“ uvedl Václav Janištin.
Česko má s Ukrajinou podepsanou speciální smlouvu, která umožňuje léčbu ukrajinských vojáků v Česku. Dosud však žádní ukrajinští vojáci v Česku hospitalizovaní nebyli.
„V tuto chvíli se v ČR neléčí žádní zranění ukrajinští vojáci. Resort obrany je ale ve spolupráci s Ministerstvem dopravy připraven přijmout je, jakmile to bude aktuální. Ministerstvo dopravy by ve chvíli, kdy by o to byla ČR požádána, zajistilo transport, všechny vojenské nemocnice jsou připraveny na přijetí zraněných a jejich léčbu,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení Ministerstva obrany.
