Operace a hned domů. U těchto zákroků nově v nemocnici ani nepřespíte

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Asi 20 tisícům lidí ročně odstraní lékaři v českých nemocnicích žlučník. Průměrně kvůli tomu pacient stráví v nemocnici šest dní. Což znamená kromě samotného výkonu další vysoké náklady na péči. Velká část pacientů přitom na nemocničním lůžku zůstávat nemusí.

Přes sedm tisíc z nich by mohlo jít po několika hodinách domů. Ačkoliv by o to pacienti měli zájem a zdravotnímu pojištění by to přineslo podle analýzy postavené na datech z roku 2019 úsporu přes 100 milionů korun, nebyla pro to na státní úrovni dlouhá léta podpora.

Až do tohoto roku. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) protlačil loni revoluční změnu, která v letošním roce ještě nabývá na síle. V úhradové vyhlášce se objevilo 17 zákroků, které dostávají zdravotnická zařízení speciálně proplacená, pokud proběhnou v rámci jednodenní péče. Kliniky tak na nich už tolik netratí, a mají nově nejen medicínskou, ale i finanční motivaci, proč se do nich pouštět.

V právě schválené úhradové vyhlášce na příští rok rozšíření jednodenní péče pokračuje. Zákroků je ještě o 30 více. Vyjma odstranění žlučníku, kýly nebo slepého střeva mohou pacienti přijít na operaci ramene, prstů nebo si nechat odstranit nosní mandli a druhý den jít domů.

Podívejte se na výběr nejznámějších zákroků, které jsou na seznamu jednodenní chirurgie i s úhradou za jejich provedení:

Proč je jednodenní medicína ale tak zásadní pro budoucnost českého zdravotnictví? Rozeberme čtyři hlavní důvody.

Kdyby vám lékař nabídl, že můžete jít třeba po odstranění žlučníku druhý den domů, chtěli byste zůstat v nemocnici i tak další dny? V zahraničí jsou takové postupy zcela běžné a pacienti si je chválí. Analýza sedmi studií na toto téma ukázala, že pacienti jsou spokojenější, pokud absolvují zákrok a druhý den mohou jít domů. U jednodenní chirurgie hlásili pacienti po operaci 82procentní spokojenost oproti 64 procentům v případě hospitalizací.

„Postupem času se vyvinuly metody, které jsou šetrnější k lidskému tělu a umožňují rychlejší propuštění pacientů,“ vysvětluje lékař Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie.

Velmi zásadní je ale pro pacienty i zdravotní benefit. Zákrok na klinice jednodenní péče může být totiž i bezpečnější. U pacientů se snižuje riziko infekcí během hospitalizace.

I to dokazují data. Z německých statistik vychází, že u hospitalizovaných pacientů se objevila pooperační infekce ran asi v 16 procentech chirurgických případů. Naproti tomu u zákroku na jednodenních klinikách to bylo jen u 3,1 procenta pacientů.

Jednodenní chirurgie samozřejmě není pro všechny pacienty. Lékaři hodnotí jejich zdravotní stav a posuzují rizika. Seniora s dalšími vážnými zdravotními neduhy si téměř vždy nechají po zákroku déle na lůžku. Skutečně ale není důvod, aby mladý sportovec po jednoduché artroskopii kolene zůstával hospitalizovaný.

Jen u jednotek procent operací jdou nyní čeští pacienti po maximálně 24 hodinách domů. V Evropě je ale trend v posledních dekádách opačný. Například v Anglii je už přes třetinu operací jednodenních.

Ukazují to i data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Na základě jednoho z nejčastějších zákroků u dětí – odstranění krčních mandlí – porovnávají statistici přístup zemí k jednodenní chirurgii. Ačkoliv se samozřejmě nedá na jednom příkladu dělat závěr, Česko patří ke čtyřem zemím, kde takto v roce 2021 neproběhl prakticky žádný zákrok. Průměr vyspělých zemí světa je přitom 37,6 procenta případů a například ve Finsku 87,7 procenta.

Podobné je to u dalších operací. Česko patří vždy k naprostému minimu zemí, kde se jednodenní péče dosud téměř nevyskytovala. Výjimkou je pouze oční chirurgie, kde například operace šedého zákalu probíhá i u nás téměř výhradně ambulantně stejně jako v zahraničí.

Nově ale Ministerstvo zdravotnictví motivuje skrze úhradovou vyhlášku, aby se i jednodenní péče v Česku rozvíjela podobně jako ve vyspělých zemích světa.

„Chtěl bych, aby se jednodenní medicína do konce volebního období stala silnou a nedílnou součástí buď specializovaných center, nebo center v nemocnicích,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Válek.

A zdravotnická zařízení, která v jednodenní péči vidí budoucnost, snahu resortu vítají.

„Určitě je to krok vpřed zvláště pro nás, jelikož Nemocnice Blansko jednodenní chirurgii provozuje již třináct let a celou dobu jsme se potýkali právě se schvalováním úhrad za výkony, proto jsme rádi, že je to zakotveno ve vyhlášce,“ říká ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

„Kámen úrazu pro jednodenní chirurgii byl od počátku v tom, že měla jen balíčkové výkony, které neodpovídaly skutečné náročnosti a nebyly součástí úhradové vyhlášky. Navíc se lišily u jednotlivých pojišťoven. Drtivé množství výkonů tak bylo finančně podhodnocené, a zdravotnická zařízení proto neměla motivaci jednodenní péči budovat,“ doplňuje Štambera.

Úhrada zákroků v jednodenní medicíně se dnes pohybuje zhruba na úrovni 75 až 80 procent hodnoty výkonů v běžné hospitalizační péči. U části chirurgických zákroků to znamená až stoprocentní navýšení původního finančního ohodnocení.

„Je to velký skok. Úhrady začínají být i ekonomicky skutečně motivační,“ dodává Štambera.

Dosud jsme rozebírali hlavně bonusy pro pacienty a přiblížení se standardům moderní medicíny. Pro české zdravotnictví je ale velmi důležitá i otázka peněz, zvlášť ve chvíli, kdy náklady v některých segmentech raketově rostou. Příští rok bude systém veřejného zdravotního pojištění ve schodku 9,2 miliardy korun.

Rozšíření jednodenní péče by ale mohlo přinést miliardové úspory. Lékař a ekonom Pavel Hroboň ve své analýze došel k tomu, že by Česko mohlo ušetřit ročně 1,2 miliardy korun. Jde o hrubý model, který počítá s přechodem části pacientů u vhodných zákroků do jednodenní péče.

„Dlouhodobým problémem pro rozvoj jednodenní péče v Česku byly skutečně úhrady. V oborech, kde byly úhrady nastaveny trochu atraktivněji, se jednodenní péče jakž takž rozvinula, příkladem je ortopedie,“ říká Hroboň, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády.

Úspora by ale mohla být do budoucna teoreticky vyšší, protože zákroků se v příštím roce oproti modelu objeví ještě více. Samozřejmě ale zdravotnický systém uspoří až ve chvíli, kdy pacienti skutečně nebudou u vybraných operací hospitalizovaní tak často – tedy jako je to obvyklé v zahraničí.

Nejde ale jen o čisté úspory. Speciálně po pandemii covidu se protáhly čekací lhůty na plánované výkony o dlouhé měsíce, když ne o roky v některých případech. Pokud by lékaři ale vyšetřili čas na jednodenních výkonech, mohlo by se stihnout až o pětinu více operací než dnes.

I tak se ale už postupně navyšuje počet poskytovatelů jednodenní péče. Z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vychází, že předloni bylo takových zařízení 142, v letošním prvním pololetí už 166.

„Počet pacientů, kteří podstoupili zákrok v režimu jednodenní péče, vzrostl mezi prvním pololetím 2021 a stejným obdobím roku 2023 o 30 procent,“ přidává čísla za klienty VZP její mluvčí Viktorie Plívová.

V prvním pololetí roku 2021 prošlo jednodenní péčí 18 600 pacientů VZP, za letošní půlrok už 24 800.

Velká debata se v posledních měsících vede o obrovské míře přesčasů, které musí sloužit čeští lékaři. Téměř šest tisíc z nich odmítlo nadále od prosince pracovat navíc, protože taková praxe není ani legální, natož zvládnutelná ve zdraví.

I v tomto ohledu by rozvoj jednodenní medicíny mohl pomoci. V části zařízení by se mohly omezit noční služby nebo práce o víkendu.

„Pokud se zaměříme na chirurgická oddělení, tak i kdyby se nepřešlo přímo do režimu jednodenní péče, ale zkrátka by nemuseli být vždy přítomní dva lékaři 24/7, tak na víkend může oddělení zavřít, a jen to ušetří třetinu personálu,“ vysvětluje Hroboň.

Ještě dál by pak české zdravotnictví mohlo jít ve chvíli, kdy by se alespoň část oblastních nebo okresních nemocnic zaměřila na jednodušší výkony. Pacienti by tak měli vhodnější péči zde a složitější zákroky by se centralizovaly například na krajskou úroveň, což by snížilo v současnosti obrovské nároky na odborný personál v každém ze zdravotnických zařízení. Z hlediska dostupnosti má Česko v porovnání se zahraničím výrazně více nemocnic s nepřetržitou službou, než je potřeba.

„Je to zajímavá příležitost pro nemocnice, které cítí potřebu, že se budou muset transformovat na model toho, co se v zahraničí nazývá komunitní nemocnice. Je to zařízení, které dále poskytuje akutní péči, ale ne pro pacienty zvenku v režimu 24/7,“ vysvětluje Hroboň.

Česko tak i prostřednictvím rozvoje jednodenní péče čeká velká debata o budoucnosti zdravotnické sítě. A možná i velmi zásadních změn ve fungování nemocnic.