Článek
Vadim, padesátiletý Ukrajinec se zdravotními problémy, zkolaboval na konci března ve frontě v pražském asistenčním centru pro uprchlíky. Větší část dubna strávil v nemocnici a po propuštění se na něj zdánlivě usmálo štěstí. S matkou se mohl nastěhovat do pokoje v luxusním bytě v centru hlavního města nedaleko Tančícího domu.
O měsíc později ale opět zažíval krizové chvíle. Ve středu dopoledne do bytu vstoupil exekutor, jehož původním úkolem bylo apartmán vyklidit a předat majiteli.
„Musím jezdit na dialýzu, nevíme kam jít,“ zoufal si rozrušený Vadim v prvních minutách exekuce reportérům, zatímco jeho matka ukazovala igelitovou tašku plnou léků. Oba popisují, že jsou z Charkova, kde první měsíc války prožili v krytu, než se jim podařilo uprchnout do Česka.
Vadim s matkou, ale i další ukrajinští uprchlíci – reportéři na místě zahlédli mladou ženu s batoletem a další starší ženu – se dostali doprostřed vleklého sporu o bytový dům.
Jeho majitelé ho pronajímali firmě Infin in Group, která pro ně zajišťovala správu domu a starala se o nájemníky. Spolupráce se ale zadrhla loni v červenci, kdy firma přestala majitelům platit. Aktuálně probíhá s firmou i insolvenční řízení.
Od loňského roku se tak vede právní spor mezi majiteli a správci. Majitel domu chce byty převzít zpět, ale správce domu se ohání údajnou směnkou ve výši osmi milionů korun – tolika podle něj dosáhly výdaje za opravy v domě.
U dvou bytů, shodou okolností v jednom z nich našel útočiště Vadim s matkou, už dal ale majiteli zapravdu Obvodní soud pro Prahu 2 a uvedl, že je musí firma vyklidit do tří dnů. Rozsudek padl loni 31. prosince.
Pomoc lidem v nouzi, nebo vypočítavost?
Ve středu po desáté hodině stojí exekutor společně s jedním z majitelů uvnitř bytu a brzy se přidává i advokátka Zuzana Čumpelíková, která zastupuje majitele domu. V bytě na ně čeká kromě ukrajinských uprchlíků i jednatel správcovské společnosti Enrike Keller se svým kolegou a začínají pro všechny velmi vypjaté okamžiky.
Enrike Keller apeluje na solidárnost a odklad exekuce kvůli uprchlíkům alespoň o týden, protože nemají kam jít. Zmiňuje, že Vadim musí obden jezdit na několikahodinovou dialýzu do nedaleké nemocnice, na kterou ho sám vozí.
„Když začal válečný stav, tak jsme tady ubytovali Ukrajince. Musíme přece být solidární,“ vysvětluje jednatel reportérovi.
Podle advokátky Zuzany Čumpelíkové ovšem Enrike Keller uprchlíky zneužívá ve svůj prospěch. „Já chápu, že vaše dobrodiní je nekonečné, o tom se nebudeme přít. Vy jste jim dali byty, o kterých dlouhodobě víte, že jsou v exekuci. Vy jste je dostali do této situace,“ vyčítá advokátka jednateli správcovské firmy. Ten reaguje ve smyslu, že si válku na Ukrajině nevymyslel a že reagoval na aktuální dění.
„A jaké jste vlastně národnosti pane Kellere?“ udeří během vypjaté debaty advokátka. „Proč se ptáte, když víte, že jsem původem z Ruska? A bydlím tady už přes patnáct let,“ brání se Enrike Keller.
Později reportérovi jednatel vysvětluje, že jeho matka je Němka a otec původem Rus. „Pomáháme, mám asi 90 procent kamarádů právě z Ukrajiny,“ říká a odmítá, že by uprchlíky využíval ve sporu o byt. Podle něj spor není uzavřený a řeší ho ještě právníci.
„Psali jsme to do exekučního řízení, že tady bydlí děti…“ vypráví Keller a vysvětluje, že bydlení zdarma nabídl, protože podle něj už v Praze nejsou volné kapacity.
Jeho úmysl opět zpochybňuje advokátka Zuzana Čumpelíková, podle které jednatel správcovské firmy ubytoval uprchlíky zejména do dvou bytů, které měl podle soudu vystěhovat. Jednatel naopak tvrdí, že uprchlíci obývají i další byty.
Nejlepší řešení
Po chvíli přichází exekutor a advokátka zastupující majitele domu s kompromisním řešením. Z bytu musí odejít jednatel správcovské firmy se svým kolegou, kteří v něm měli údajně také bydlet, i když to v průběhu několikrát slovně odmítli.
„Je to férové. Podstatou je, že vy dnes opustíte prostory, na které nemáte právo je využívat,“ vysvětluje Čumpelíková a požaduje předání klíčů od bytů.
Úlevu přináší konec sporu pro Vadima. Majitel domu podle advokátky souhlasí, aby v bytě prozatím s matkou zůstali, sepíší ale řádnou smlouvu o užívání bytu.
Samotný spor o nájemní dům ale zůstává nedořešený. Enrike Keller trvá na tom, že má vůči majiteli domu směnku ve výši osmi milionů korun. „Měli jsme investice, takže tam proběhlo uznání dluhů. A je pravda, že jsme majiteli přestali platit a začali jsme to řešit přes soud,“ říká Keller.
Advokátka ale odmítá, že by majitel dluhy uznal v podobě směnky. „Je pravda, že se něco opravovalo nebo upravovalo, ale všechno bylo zaplaceno. Dostali jsme tabulku bez jakýchkoliv dokladů a kolem prosince přišli s tím, že existuje uznání dluhu. To jsme na jednání popřeli. Originál dodneška nedodali,“ tvrdí advokátka.