Do boje o šéfa ČT se přihlásila těžká váha. Železný se kvůli tomu rozmyslel

Za necelý měsíc se uzavřou přihlášky na volbu ředitele České televize a oficiálně se do klání zatím přihlásila jen jedna „těžká váha“ – současný ředitel Petr Dvořák.

Není přitom dosud jasné, za jakých podmínek se bude šéf média veřejné služby vlastně volit. Vládní koalice tlačí na změny v Radě České televize, která generálního ředitele vybírá. Změny až dosud blokovala opozice, podle níž jde o pokus kabinetu Petra Fialy, jak si zajistit větší vliv nad televizí.

Ve Sněmovně se ale rodí možnost, na které by se poslanci mohli shodnout – vláda by dostala, co chce, a opozice by si zachovala tvář.

Do minulé volby se přihlásilo dvanáct uchazečů, letos Rada ČT očekává ještě vyšší účast. Kdo ale bude Dvořákovým soupeřem, zatím není jasné. O post by měla zájem řada lidí z ČT, ti by ale kandidovali jen v případě, že by nestáli proti bývalému šéfovi.

„Pokud bude kandidovat Petr Dvořák, nebudu kandidovat na generálního ředitele. Pokud nebude kandidovat Dvořák, s největší pravděpodobností budu kandidovat na generálního ředitele,“ říká například moderátor Jakub Železný.

Tomu navíc cestu k případnému úspěchu ve volbě zkomplikovalo video, na kterém se nevybíravě chová ke strážníkům poté, co spáchal dopravní přestupek. Zveřejnění záznamu provázejí zvláštní okolnosti – ve srovnání s podobnými případy strážníci tento záznam pustili ven až po několika měsících a ořízli z něj datum, kdy se incident odehrál.

V zákulisí se začalo spekulovat, zda zveřejnění videa pár týdnů před volbou neproběhlo takzvaně „na zakázku“ s cílem Železného zdiskreditovat. Sám Železný tyto spekulace komentovat nechce. „Můžu si o tom něco myslet, ale rozhodně nebudu nikoho z ničeho takového obviňovat,“ řekl Železný.

Kandidaturu vážně zvažuje i šéf televizního studia v Brně Jan Souček. „Zda bude obhajovat Petr Dvořák, samozřejmě nějakou roli hraje, ale není to podmínka, která by pro mě byla rozhodující,“ říká Souček. V kuloárech padají i jména ředitele programu ČT Milana Fridricha nebo ředitele ČT24 Petra Mrzeny. Oba se po vydání zprávy vyjádřili, že kandidovat nebudou.

„Jsem v týmu Petra Dvořáka od počátku, obeznámen s dlouhodobými vizemi a možnostmi České televize a své místo vidím v podpoře generálního ředitele v oblastech, kterým se věnuji,“ uvedl Fridrich.

Najít Dvořákova protikandidáta by si přáli i někteří politici, a to i z vládní koalice. Především ODS, ale i část Starostů se netají tím, že mají k Dvořákově práci výhrady a představovali by si někoho nového.

Jenže hledání vlastního kandidáta zatím žádné hvězdné jméno nepřineslo. „Moc jmen tam nevidím. A Dvořák je alespoň zárukou stability,“ říká jeden z vládních poslanců. Jeho kolega z opozičního tábora pak přizvukuje s tím, že „sehnat manažera dostatečných kvalit je těžké“.

Oficiálně nechtějí poslanci jména možných kandidátů komentovat s tím, že proces není na nich, ale na členech Rady České televize. Jenže jsou to právě poslanci, kdo radní jmenují, a o podobu Rady ČT probíhá těsně před volbou ředitele sněmovní bitva.

Momentálně má Rada 15 členů, vládní koalice chce jejich počet zvýšit na 18 s tím, že třetinu radních by volili senátoři. Opozice je přesvědčena, že se kabinet Petra Fialy snaží zvýšit svůj současný i budoucí vliv na podobu Rady – strany současné koalice totiž mají v horní komoře dlouhodobě převahu.

„Vládní koalice se bohužel postupnými kroky snaží o kontrolu nad veřejnoprávními médii. Cílem novely je pouze navýšit počet radních a změnit kvorum na volbu generálního ředitele, která proběhne 7. června,“ myslí si Aleš Juchelka (ANO). Podle něj nejde ani tak o kontrolu nad zpravodajstvím a publicistikou, jako spíše nad téměř sedmimiliardovým rozpočtem.

Vládní poslanci argumentují tím, že se nezávislost veřejnoprávních médií naopak posílí. „Když se Sněmovna rozdělí o volbu mediálních rad se Senátem, ocením to především ve vzdálenější budoucnosti, až se obě komory přebarví. Nevím, proč se té změně opozice tak zuřivě brání,“ říká poslanec Jan Lacina (STAN).

Nový počet a způsob volby může výrazně zahýbat poměrem sil v Radě. Momentálně jsou radní rozděleni na tři skupiny. Jednu tvoří lidé prosazení za bývalé vládní koalice, kteří jsou kritičtí k Petru Dvořákovi – mezi ně patří Pavel Matocha, Luboš Veselý, Jiří Šlégr, Roman Bradáč nebo Vladimír Karmazín.

Za současné vládní koalice byla zvolena druhá skupina – současný předseda Karel Novák, Ladislav Mrklas, René Kühn, Martin Doktor, Vlastimil Ježek, Tomáš Řehák a Milada Richterová. Za Piráty byl zvolen ještě Petr Šafařík, ten ale častěji hlasuje se skupinou kolem Matochy. Zbylí členové Rady platí za jakési „volné radikály“.

Momentálně se hraje o to, jestli se změna stihne schválit ještě před volbou a ředitele už bude vybírat 18 členů, mezi nimiž bude mít vláda pohodlnou většinu. Opozice proto až dosud novelu obstruovala. Zástupci hnutí ANO ale mimo záznam přiznávají, že „krvácet“ kvůli mediálním radám se nevyplatí a že je možná čas se dohodnout.

Částečně ustoupit je ochotná i koalice, takže se rýsuje možná dohoda. „Myslím, že jsme jako koalice ochotni jít na kompromis a posunout účinnost novely za volbu generálního ředitele, například na 1. července,“ říká Lacina.

Navenek to vypadá jako kompromis, kdy si koalice prosadí své změny, ale nový ředitel by se volil ještě „postaru“. Celá věc má ale skrytý háček – ředitel nemusí být zvolen v prvním kole. A než se Rada propracuje k dalšímu kolu, Rada se rozšíří tak, jak si přeje vláda.

Dohady o výběru nového ředitele se odehrávají v době, kdy poslanci řeší další závažnou otázku – jak upravit koncesionářské poplatky. Ministerstvo kultury chystá takzvanou velkou novelu, která má dlouhodobě řešit otázku financování – slibuje ji do konce letošního roku. „Intenzivně se na tom pracuje. Ministerstvo píše legislativní návrh na základě podkladů z naší pracovní skupiny,“ říká Lacina.

Televizní poplatek se nezměnil od roku 2008 a činí 135 korun měsíčně. Dohromady jde o sedm miliard korun ročně, podle ředitele Dvořáka je to při současných cenách neudržitelná částka. V současné době šetření ale vláda ČT přidávat nechce.

Dvořák kvůli tomu loni oznámil škrty – zrušil se kanál ČT3, omezily se sportovní přenosy, ale i autorská tvorba. A naznačil, že pokud se Sněmovna brzy neusnese na změně, bude muset televize omezovat služby ještě výrazněji.

Možností, jak televizi financování zajistit, je několik. Nejjednodušší způsob je poplatek pravidelně valorizovat o inflaci. Média veřejné služby ale také lze financovat přes daňové přiznání nebo vyúčtování za elektřinu. Ke zvážení je ale i změna toho, kdo má vlastně za televizi platit. Poplatky by nově lidé mohli platit i za sledování ČT na mobilech a počítačích.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Milana Fridricha a Petra Mrzeny.