Dlouhodobý pobyt pro uprchlíky? Na pět let, ale nesmí čerpat dávky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí zůstat v Česku natrvalo, budou moci zažádat o takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt. Namísto každoročního prodlužování dočasné ochrany by tak rázem mohli mít povolení na pět let.

Podmínky jsou, ale poměrně přísné: Žadatelé musí v Česku pobývat minimálně dva roky, musí mít zajištěné bydlení, musí být ekonomicky soběstační a nezávislí na sociálních dávkách. Posuzuje se přitom celá domácnost, ne každá osoba samostatně.

Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky na Ministerstvu vnitra, tak Seznam Zprávám potvrdila, že dávku nemůže pobírat například ani dítě nebo senior v rámci posuzované domácnosti. Odkazuje přitom na to, že i samotné humanitární dávky pro uprchlíky vychází z ekonomické situace celé domácnosti.

Další podmínkou má být například cestovní doklad nebo bezúhonnost a u dětí je povinná školní docházka. Naopak nebude vyžadovaný integrační kurz, který je jinak u dlouhodobého pobytu potřeba.

„Budeme počítat jen oficiální příjmy, které jsou hlášené na Českou správu sociálního zabezpečení. Mělo by to vést k vyšší motivaci cizinců být v systému legální ekonomiky,“ uvedla ředitelka Pavla Novotná.

Podle ní si budou moci automatizovaně zjistit data od České správy sociálního zabezpečení nebo od finančních úřadů.

Hlavní lákadlo má být podle šéfky odboru azylové a migrační politiky přechod do standardního cizineckého režimu, na který lze navázat žádosti o plnohodnotný trvalý pobyt.

O nutnosti pracovat na dlouhodobějších pobytových oprávněních promluvil už dříve pro Seznam Zprávy i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Zvláštní dlouhodobý pobyt má být součástí legislativního balíčku Lex Ukrajina 7, u kterého se počítá s účinností od 1. ledna 2025. Novela by měla během dnů zamířit do meziresortního připomínkového řízení.

Reálně o dlouhodobější pobyt budou moci nejspíš zájemci žádat až v průběhu příštího roku. Bude ještě potřeba rozhodné datum, ke kterému se budou podmínky počítat.

„Pokud jsou stanovené podmínky, třeba dva roky pobytu, tak se musí říct, k jakému datu se počítají. Proto se stanovuje rozhodné datum,“ uvedla Novotná s tím, že datum je možné stanovit až s účinností samotného zákona.

V praxi tak nejspíš budou zájemci z řad uprchlíků i během příštího roku muset nejdříve zažádat do března o prodloužení dočasné ochrany a až následně se budou moci rozhodnout a zažádat o zvláštní dlouhodobý pobyt.

I samotná registrace k dlouhodobému pobytu by měla být online, podobně jako k prodloužení žádosti o dočasnou ochranou.

Ministerstvo počítá, že během roku zvládne 15 až 20 tisíc žádostí, zájem ale očekávají menší. „Nejsou to vysoké počty, i podle zkušeností kolegů z dalších zemí,“ uvedla Novotná.

V rámci dlouhodobého pobytu zůstane podle zástupců Ministerstva vnitra volný přístup na český trh práce, naopak na rozdíl od dočasné ochrany bude komplikovanější zdravotní pojištění.

„To je velká nevýhoda. Jenom zaměstnanci budou mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a děti to mají jako samoplátci. Takže je to ekonomicky nevýhodné,“ říká specialistka na migraci z Charity ČR Klára Boumová.

A ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků Martin Rozumek dodává, že v takovém případě se to vyplatí spíše jednotlivcům než rodinám. „Pokud by děti vypadly z veřejného zdravotního pojištění, tak to pro spoustu uprchlíků nebude volba. Pojistné u soukromých pojišťoven je velmi vysoké, na to nebudou mít,“ říká.

Martin Rozumek tak stále trvá na tom, že by měl být všem uprchlíkům nabídnut trvalý pobyt. „Už teď se ukazuje, že výdaje na pomoc jsou nižší než příjmy do státní kasy. Takže si myslím, že bychom měli z demografických a dalších důvodů nabídnout plnou integraci a nevymýšlet provizorium,“ tvrdí Rozumek.

Podle Kláry Boumové je ale Česká republika pod tlakem ze strany Ukrajiny, aby uprchlíky příliš nemotivovala k usazování, a na připravovaném zvláštním dlouhodobém pobytu oceňuje, že vyžaduje legální zaměstnání.

„Pomáhá to odstraňovat tlak, který na Ukrajince často je, aby pracovali na černém trhu. Řada neseriózních zaměstnavatelů to zneužívá,“ upozorňuje pracovnice charity.