Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o návrhu na reformu školství. Předložila jej poslankyně Renata Zajíčková a má podporu premiéra Petra Fialy (oba ODS). Navrhovaná reforma počítá například se zrušením devátých tříd a prodloužením povinné školní docházky o dva roky na střední škole. Objevuje se v ní i překlopení osmiletých gymnázií na šestiletá či zavedení tzv. malé a velké maturity.
Přečtěte si původní článek
Marek Blatecký: Člověk nemusí být ekonom a je jasné, že zrušením devátých tříd uspoří státní rozpočet za školství, pomůže to rodinným rozpočtům, pracovní síly půjdou na trh o rok dříve. Další argument, když se končilo v osmých třídách, byla úroveň výuky vyšší i znalosti byly na tom lépe, výuka byla efektivnější. Dnešní teenageři nemají co dělat na ZŠ. Hodně z nich díky odloženému nástupu končí základku téměř v 17.
Eduard Nosek: Tak proč se to rušilo, když už to tady bylo. Kdo zajistí dostatek kvalitních středních škol? Jen zavádění předškolní výchovy a stalo se, že dítě stejně do MŠ nevzali z kapacitních důvodů a dokonce to připsali i do zákona, že školka nemusí vyhovět z kapacitních důvodů. Posléze přehodili povinnost na obce a zavedli zase spádovost. Jak to bude u středních škol, budou spádové střední školy? A kolik to bude stát rozpočet? Má na to vůbec stát?
Lukáš Mudroch: Maturitě se říkávalo „zkouška z dospělosti“, protože se maturovalo v osmnácti a bylo to dobře. Dneska je to kvůli devíti třídám na ZŠ o rok později a kvůli odkladům je polovině maturantů už 20. Poslední rok dva na střední si „zkouší“ pravomoci dospělých, sami si píší omluvenky a škola je pro ně přítěž. Jestli byla cílem zavedení devátých tříd vzdělanější populace, tak to byl velký omyl. Dnes má sice víc lidí na vzdělání papír, ale rozhodně toho víc neumí.
Josef Rott: Devátá třída je důležitá, děti se v ní stanou dorostenci, tuší už, co by chtěly samy dělat. Navíc jen osm tříd by bylo velké finanční zatížení rodin, platit jízdné, internát, více za jídlo. Nehledě na to, že deváťáci už zastanou velké domácí práce, čímž rodičům neskutečně pomáhají.
Marta Pinošová: Jsem pro zrušení devátých tříd a posouzení odkladů do prvních tříd. Děti ze škol vycházejí dlouho a je to zbytečné. Sama jsem šla do školy v pěti letech, jsem narozená v září, devátou třídu jsme neměli, takže i s maturitou jsem vycházela ještě před 18. Myslím, že mému vzdělání to neublížilo. Pořád se řeší důchodová reforma, prodlužování odchodu do důchodu, to, že mladí řeší zakládání rodiny dlouho. Tohle by pomohlo a ničemu neuškodilo. Je to cesta správným směrem a ne, že lidé budou pak dřít do 70, dokud nepadnou.
Petr Gabriel: Devítka je úplně k ničemu. Ztracený rok. Doufám, že ji zruší co nejdříve. Ještě zrušit dobrovolné odklady – mimo objektivně posouzené případy nebo hraniční data narození. Ekonomice to jen prospěje.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Miroslav Kvasnica: Všechny ty návrhy mi přijdou takové překombinované, že z toho nic dobrého vzejít nemůže. Mluví o jednom roku povinné docházky na středních školách, ale po dvou by se měla dělat malá maturita jako ukončení povinné docházky. To moc logiku nemá. Navíc mi není jasné, proč by měl být povinný jen ten první rok na SŠ. To se pak ti, co nechtějí pokračovat, seberou a ze školy odejdou? Jediné, čemu bych zatleskal, je zrušení devátých tříd. Ty jsou fakt úplně na nic. Dvacetiletí maturanti jsou fakt nesmysl.
Vlastimil Wagner: To bude jeden rok super zácpa na středních, když tam najednou nasypou žáky posledních devítek a zároveň osmiček. Jak pak asi střední školy zvládnou dvojnásobek studentů do prvních ročníků?
Lukáš Broner: A co je na tom, když lidem necháte prodloužený rok „dětství“? Možná o to víc mají pak jasno, co chtějí v životě dělat. Vždyť jich spousta není ani v 18 pořádně vyspělá. Než takové velké zbytečné změny, raději bych se zaměřil na kvalitu výuky.
Věra Lacinová: No, že je změna potřebná, je jisté. Ovšem to, co čtu v článku, je spíše paskvil. V dnešní době přijímají na učební obory s maturitou žáky se čtyřkami na vysvědčení – školy jsou dotovány podle počtu žáků, a tak se bere všechno… Podle toho pak vypadají absolventi – mají maturitní vysvědčení, ale neumí nic. Ale každý chce dělat manažera, protože rukama prostě pracovat neumí. A co s tím?
- Lucie Freiová (reaguje): Pravda. Třeba já vycházela na školu v osmé třídě, neměla jsem ani ponětí, co chci dělat, myslím, že rok navíc na ZŠ je dobrý. Je pravda, že k tomu rozhodnutí kam na školu, pomůže i nepomůže. Někdo prostě neví, kam by chtěl, ani v deváté třídě. Změny jsou potřeba, ale tak, jak píšete.