Článek
Od roku 2010 ubylo o čtvrtinu případů, kdy děti skončily v nemocnici. Na skoro polovinu se pak zkrátila doba, kterou dětští pacienti na lůžkách celkem strávili. Otevírá se tak diskuze o budoucnosti dětských oddělení v některých nemocnicích.
Trendem je zbytečně děti nehospitalizovat. Stále více výkonů nebo nemocí zvládnou lékaři ambulantně, takže děti mohou častěji zůstat v domácím prostředí.
Velká část lůžek tak je napříč Českem nevytížená. Podle dat ÚZIS byla v různých měsících roku 2022 obsazená lůžka jen od 30 (prosinec) do 43 procent (březen). V každém měsíci roku tak zůstala více než polovina akutních míst prázdných.
Přitom nemocnice samozřejmě musí držet personál na plnou kapacitu oddělení. Takové fungování je ale velmi neefektivní, což si uvědomuje i Ministerstvo zdravotnictví.
„Lůžkový fond a personální kapacity v tomto segmentu nereagují na dlouhodobě klesající objem produkce,“ píše se v nedávno zveřejněné Strategické analýze potřeb resortu zdravotnictví.
I tohle se ale začíná měnit. Letos se totiž obnovují smlouvy mezi pojišťovnami a nemocnicemi. A největší Všeobecná zdravotní pojišťovna chce tuhle možnost využít právě pro zefektivnění péče o děti.
Trend dětských stacionářů
Od začátku května proto nemocnicím nabízí přeměnu dětského oddělení na stacionář. Jde o službu na pomezí ambulance a lůžkového oddělení. Pacienti zůstanou v nemocnici jen omezený čas, například po lehčím úrazu nebo nenáročném výkonu. Nezůstávají tam ale přes noc.
„Z dosavadních jednání vyplývá, že v letošním roce půjde spíše o jednotky zařízení, která si tento koncept osvojí. Z pohledu VZP se jedná o důležitý krok, aby se v praxi osvědčilo, že tento typ péče dává smysl jak z hlediska potřeb samotných pacientů, tak i z pohledu managementu nemocnice,“ popisuje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Kolik personálu je potřeba
V případě dětského stacionáře je potřeba po dobu provozu stacionáře zajistit 1 kvalifikovaného lékaře (L3, ev. L2) a 2 zdravotní sestry (dětská sestra, praktická sestra).
Pro dětské lůžkové oddělení personální vyhláška MZ ČR stanoví tyto požadavky:
a) dětský lékař 1,2 úvazku,
b) lékař s odbornou způsobilostí 2,5 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem,
„Pokud se toto podaří, pak se k takovému modelu v budoucnu další zařízení připojí,“ dodává Plívová.
První nemocnicí, která se do změny už pustila, je ta ve Šternberku na Olomoucku.
„K transformaci dětského lůžkového oddělení na stacionář přistoupilo vedení nemocnice po domluvě se zdravotními pojišťovnami vzhledem k dlouhodobě nízkému počtu hospitalizačních případů,“ popisuje ředitelka tamní nemocnice Katarína Bučková.
Namísto toho se budou soustředit na rozšíření novorozeneckého oddělení a posílení ambulantní péče o děti. Pokud budou potřebovat malí pacienti hospitalizaci, převezou je do jiné nemocnice v regionu. Nejbližší dětské oddělení je v Olomouci.
Lékaři chybí
Seznam Zprávy se ptaly i dalších nemocnic, zda o takové transformaci přemýšlí. Jednou z nich je nemocnice v Boskovicích.
„Ano, o tomto kroku reálně uvažujeme, jelikož máme trvalý nedostatek pediatrů. To znamená, že zvažujeme otevření denního stacionáře,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy jednatel Nemocnice Boskovice Radim Dembiňák.
Pro zdravotnické zařízení ve městě s 12 tisíci obyvateli v okrese Blansko by to mohlo být řešení táhnoucích se potíží na dětském oddělení. To je totiž kvůli nedostatku lékařů zavřené už od začátku loňského prosince.
Jak ale zmiňuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna, letos se budou dětská lůžková oddělení rušit patrně jen v pár nemocnicích. Do budoucna mohou ale další přibýt. Každopádně i v ostatních zdravotnických zařízeních dochází ke změnám, v průběhu let se například snižuje počet lůžek.
Nemocnice Plzeňského kraje, kam patří šest nemocnic napříč regionem, takto zredukovaly během pěti let počet dětských lůžek asi o 30 procent. Naopak posílily ambulantní péči.
„Do jisté míry rozumíme i dalším snahám pojišťoven na restrukturalizaci dětské lůžkové péče, nicméně vzhledem k tomu, abychom zachovali dostupnost péče v odlehlejších regionech, kde naše nemocnice hlavně působí, a abychom zachovali provázanost s novorozeneckými oddělení či pohotovostmi, tak si další výraznější změny nedokážeme představit,“ vysvětluje mluvčí skupiny Jiří Kokoška, že o změně na dětský stacionář se neuvažuje.
Pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví si od zefektivnění sítě nemocnic slibují také řešení nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost. Pokud bude fungovat menší počet lůžkových oddělení, více pediatrů by mohlo být v terénu. Přes 180 tisíc českých dětí totiž dnes nemá svého praktika.
