Článek
Provozovatelé dětských skupin se podle informací Seznam Zpráv obrátili na prezidenta Petra Pavla. Ten má podepsat novelu zákona o dětských skupinách, která mimo jiné zavádí státem podporované sousedské hlídání až čtyř dětí v domácím prostředí.
Zároveň ale mění zásadním způsobem proplácení státního finanční příspěvku. Dětským skupinám ho zatím vyplácí Ministerstvo práce a sociálních věcí formou záloh na čtyři měsíce. Od května ho má ale nově proplácet Úřad práce, navíc měsíčně a zpětně.
„Problém přechodu je v tom, že víme, že provozovatelé nebudou mít v květnu ze státního rozpočtu žádné peníze. Dostanou je až v červnu a náklady na květen si musí zafinancovat sami z vlastních zdrojů,“ vysvětluje Kateřina Jarolímková, provozní ředitelka Asociace provozovatelů dětských skupin.
U průměrné dětské skupiny pečující o 12 dětí jde podle provozovatelů o zhruba 150 tisíc korun. „Provozovatelé mají příliš krátkou dobu na to, aby se připravili. Pořád jsou to neziskové organizace, které z podstaty věci nemohou vytvářet zisk a nemají rezervy na zvládnutí takového výpadku,“ zdůrazňuje Jarolímková a dodává, že dětské skupiny už například investují do úprav svých prostorů v souvislosti s novými požárními předpisy.
Provozovatelé dětských skupin se kvůli změně, která do zákona přibyla v rámci pozměňovacích návrhů, obávají dvou věcí - že budou muset překlenout měsíční výpadek financování a že zároveň mohou nastat technické potíže a zdržení při zavádění nového systému ze strany Úřadu práce.
To ovšem generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof vylučuje. „Proces se změní, žádost bude digitální. Ministerstvo mělo na dětské skupiny alokovaných pět lidí, my chceme do budoucna 50 lidí. Budeme mít větší kapacitu napříč celou republikou,“ popisuje.
Podle něj bude už od dubna na problematiku vyhrazena kapacita 20 lidí a tím, že bude celé vyúčtování digitální, má vše probíhat jednodušeji a rychle. Ve vyřízení žádostí o proplacení v řádech dnů věří i Karolína Jeřábková, vedoucí Oddělení nepojistných sociálních dávek na generálním ředitelství Úřadu práce.
Půjde o dny, hrozí se provozovatelka
S nejistotou do dalších měsíců vyhlíží i provozovatelka několika dětských skupin v Jihočeském kraji, jejíž jméno redakce zná, ale kvůli obavám z reakcí ho nechtěla zveřejňovat. Popisuje, že i zdržení o několik dní může znamenat dvouměsíční období bez státní podpory.
„Mzdy a odvody musíme zaplatit do poloviny června. A obávám se, že se to nestihne třeba do 14. června. I když se všichni dušují, že ano, že peníze za květen přijdou do 10. června. Ale není tam žádná záruka, proto je panika, v zákoně takový termín není,“ konstatuje s tím, že rázem bude potřeba mít v záloze ne 150 tisíc, ale rovnou 300 tisíc korun.
Zároveň říká, že právě mzdy a odvody představují hlavní část výdajů. „Jsme fakt zoufalí, spousta lidí už úvěry má, protože za úvěry vybudovali dětské skupiny. U banky si vzali jako soukromé osoby úvěry, pak je půjčili spolku a za to vybudovali dětskou skupinu. Myslím, že slabší povahy doma brečí do polštáře a partneři jim nadávají, do čeho se to pustili, protože to ohrožuje rozpočet rodiny,“ konstatuje provozovatelka s dovětkem, že dětské skupiny, které často fungují právně jako spolky, získávají od bank úvěry jen velice složitě.
I Kateřina Jarolímková z asociace provozovatelů popisuje, že existenční problémy by pro dětské skupiny nastaly v okamžiku, kdyby se platby od Úřadu práce dál protáhly.
V dopise adresovaném prezidentovi Petrovi Pavlovi proto asociace i někteří provozovatelé vysvětlují citlivost celé situace a co se změnou hrozí.
Výplatu může pozdržet i rodič
Mezi největší provozovatele dětských skupin v Česku patří spolek Sto skupin. Ten si vyčíslil, že na překlenutí května bude potřebovat zhruba 6,8 milionu korun.
„Ano, je to složité,“ říká Jindřich Fialka, spoluzakladatel skupiny. Popisuje, že podle něj v zákoně hrozí i další úskalí.
„Nově vzniká příležitost komukoliv z rodičů, jehož dítě do skupiny dochází, podat připomínku k výši školkovného. A když to jeden rodič zpochybní, tak to o měsíc zpozdí ne výplatu za jedno dítě, ale pro celou dětskou skupinu,“ zmiňuje Fialka.
Kritizuje tak, že novela přináší pro provozovatele další nejistotu. „Riziko nemusí nastat a možná plašíme zbytečně. Problém je, že to v textu není vyřešené a bude hodně záležet, jak to úřady práce vezmou. Pro provozovatele je to přitom existenční otázka,“ podotýká.
Podle evidence dětských skupin provozované Ministerstvem práce má aktuálně oprávnění 1 925 dětských skupin s kapacitou 26 147 míst pro děti.
