Děti z Ukrajiny půjdou na předškolní prohlídky. Otázka zní, kdo je vyšetří

Podle šéfa zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 budou muset ukrajinské děti podstupovat povinné zdravotní prohlídky před nástupem do škol. Vláda ve své strategii na zvládnutí krize navrhla vyšetření před začátkem základní, střední i vysoké školy.

„Domluvili jsme se na tom. České děti pravidelně chodí na vyšetření, takže o nich pediatr vše ví. U  dětí z Ukrajiny tomu tak ale není,“ uvedl ministr pro Seznam Zprávy. Na věci se podle něj shodli i odborníci.

„Ukrajinské děti bude moci v preventivní prohlídce vyšetřovat každý, kdo má pediatrický kmen,“ dodal s odkazem na to, že tato vyšetření budou moci probíhat i u pediatrů v nemocnicích a nejen v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.

Ministerstvo už dříve odhadovalo, že by do Česka mohlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu přijít až čtvrt milionu dětských uprchlíků. Dětští praktici varovali, že pokud jde o dlouhodobou péči, na takové množství potenciálních pacientů nemají kapacity.

Už před krizí jich byl v některých regionech kritický nedostatek. Průměrný věk lékařů je 60 let a řada z nich ordinuje i v pokročilém důchodovém věku. Uprchlická vlna tak zatlačila na hledání řešení personální krize a toho, jak dlouhodobou primární péči dětem zajistit.

Jak nyní Válek uvádí, konkrétní návrhy už spolu s odbornými společnostmi vyložili na stůl. Ministr chce využít například to, že už nyní mají nemocniční pediatři v rámci předatestační přípravy absolvovat tříměsíční stáž u praktického lékaře pro děti a dorost. Dalších šest měsíců mohou v ordinacích zůstat dobrovolně.

„Oslovíme všechny nemocnice, které mají akreditaci a kde jsou mladí lékaři po škole, aby jim umožnily jít na tuto praxi co nejdříve, nejlépe hned. A aby jim doporučily i těch šest měsíců. Nevím přesně, ale třeba 100 nebo 150 lékařů v předatestační přípravě takto teoreticky bude moci jít do ambulancí praktiků,“ popsal ministr.

Nemocnice chce k co nejrychlejšímu uvolnění lékařů motivovat finančně. „Chci, aby po tu dobu, co budou lékaři v ordinaci praktika, Ministerstvo zdravotnictví pomocí dotačního programu jeho mzdu nemocnici refundovalo,“ dodal. Do ordinací by podle něj mohli chodit vypomáhat i ti, kdo už mají zmiňovanou stáž za sebou.

„Pokud velké nemocnice, které mají pediatrická oddělení, nebudou mít tolik dětí, tak je chci zase finančně motivovat dotačním programem, jestli by nebyly ochotné dva nebo tři doktory z oddělení poslat na výpomoc,“ dodal. Podpořit chce i další provoz speciálních ambulancí pro ukrajinské děti při nemocnicích a změny ve vzdělávacích programech, které by zajistily delší praxe v ordinacích praktiků.

O výpomoc z nemocnic dětští praktici volají. Je však otázkou, do jaké míry se plány ministerstva promítnou do reality. Nemocnice, které Seznam Zprávy oslovily, totiž dlouhodobě odmítají, že by mohly své lékaře ve větším počtu do ordinací „propůjčovat“.

„Mimo běžnou pracovní dobu UA Pointu se o pacienty z Ukrajiny staráme v naší akutní ambulanci, kde tvoří v průměru asi 10 % všech ošetřených dětí. V našem případě je provoz v této ambulanci někdy velmi napjatý. Při současné míře počtu lékařů v nočních službách to často znamená mnoho hodin trvající nepřetržitý provoz, který zajišťuje jeden lékař na hranici svých fyzických možností. Takový byl ale stav už před příchodem uprchlíků,“ popsal Ivan Peychl, primář Pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka.

„Pro to, abychom vysílali lékaře jako výpomoc do ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, bohužel za současných podmínek nemáme personální kapacitu,“ dodal.

Podobně věc vidí i FN Motol, lékaři jsou podle primářky pediatrické kliniky Jany Tejnické zcela vytížení. „Pomoc lékařů z nemocnic v ordinacích praktických lékařů není možná, na klinikách pracuje řada specialistů, kteří by odchodem z klinik nemohli poskytovat péči o kmenové chronicky nemocné pacienty. Odchod lékařů z klinických pracovišť do ordinací praktických lékařů by opravdu znamenal zhoršení péče o skupiny závažně nemocných dětí,“ uvedla.