Co je v nových osnovách: pět hlavních bodů, které změní školy v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Děti se už nebudou učit rozpoznávat nejznámější jedlé a jedovaté houby. Alespoň ne povinně a nazpaměť. Místo toho se bude v přírodopise klást důraz na praktické dovednosti a zvládání propojovaní znalostí.

Například každý deváťák bude muset vytvořit model vztahů mezi organismy navzájem a prostředím v ekosystému nebo se zapojit do péče o přírodu ve svém okolí.

Tohle je jedna konkrétní změna, která dopadne na všechny základní školy v Česku. Ministerstvo školství totiž představilo revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání, tedy zjednodušeně řečeno nové osnovy výuky.

Až do konce května se může kdokoliv z veřejnosti vyjádřit k jakémukoliv bodu reformy, a to zde. Tady je výběr pěti nejzásadnějších bodů:

I podle současného zadání státu pro školy by učitelé neměli po žácích vyžadovat jen opakování nabytých znalostí. Zveřejněná reforma ale ještě zdůrazňuje, že žáci mají ve školách rozvíjet klíčové kompetence a základní gramotnosti (čtenářskou a pisatelskou plus logicko-matematickou). A získat tak spolehlivý základ všeobecného vzdělání.

„Ve chvíli, kdy vyhledání faktografických informací je tak triviální, jak dnes je, a každý to můžeme udělat během vteřiny na mobilním zařízení, tak se skutečně otevírá mnohem větší prostor pro to, abychom se mnohem lépe učili zacházet s informacemi, případně dokonce kreativně,“ popisuje myšlenku reformy ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

To se projevuje právě úpravou jednotlivých předmětů. Ať už příkladem v úvodu zmíněného přírodopisu, nebo třeba dějepisu, kde už žáci nebudou procházet dějinami od úsvitu lidstva po současnost (tam tedy velká část učitelů stejně nestihne dojít).

Ale nově se budou věnovat jen zásadním událostem, na kterých získají představu třeba o příčinách a důsledcích lidských konfliktů v dějinách. To je mimochodem jeden z 19 nových očekávaných výsledků, které bude muset zvládnout každý deváťák.

Ačkoliv je první verze reformy na světě, otevřená je debata ohledně druhého cizího jazyka. Právě do ní může nyní vstoupit i veřejnost. Od spuštění přípravy revize se totiž diskutuje o budoucnosti druhého cizího jazyka, který se dnes děti na základkách musí učit nejpozději od osmého ročníku. Ministerstvo ale zvažovalo, že by povinný pro všechny být nemusel.

„V tuto chvíli není rozhodnuto nic. Opravdu chceme vyslechnout širokou debatu k tomuto tématu,“ dodává Bek.

Ať už ale definitivní rozhodnutí bude jakékoliv, patrně také stanoví, jaké konkrétní jazyky budou školy nabízet. Děti mají totiž často jen zdánlivou možnost volby. Nedávno Seznam Zprávy popisovaly, že na řadě škol tak musí stále žáci absolvovat ruštinu, i když by chtěli raději němčinu.

Největší boj se možná trochu paradoxně během přípravy reformy strhl o budoucnost výtvarné a hudební výchovy. Vygradoval až do té míry, že 14 odborníků vystoupilo z týmu, který změny připravoval. Protestovali tak proti možnému vzniku předmětu, který by sdružoval nejen hudební a výtvarnou, ale také taneční, filmovou a dramatickou výchovu.

V prozatímní finální verzi to zatím dopadlo remízou. Jeden velký předmět nevznikl, stále existují dva. Výtvarka už ale nestojí sama, doplní ji ještě filmová výchova. V hudebce pak žáci absolvují také taneční a dramatickou výchovu.

Každá škola dostane také nově více disponibilních hodin, tedy času během vyučování, o němž si může rozhodovat sama. Na prvním stupni je změna menší, z 16 hodin roste na 18. Druhý stupeň se ale promění výrazně. Školy získají dvakrát tolik individuálního prostoru, místo 18 hodin rovnou 36.

Kromě společného základu se tak budou moct školy soustředit na oblasti, které jsou pro ně stěžejní. Delší čas mohou učitelé se žáky věnovat například procvičování, škola může ale také nabízet více volitelných předmětů nebo se pouštět do častějšího projektového vyučování.

Na druhou stranu si ale bude stát nově ověřovat, jak se každé škole daří táhnout děti nahoru. Testovat se bude posun v matematické a čtenářské gramotnosti, tedy dovednostech, které se dnes v podobném duchu měří například v pravidelném mezinárodním šetření PISA.

Právě v tomto výzkumu se ukazuje, že minimálně čtvrtina patnáctiletých žáků nedosahuje ani základní úrovně gramotností. Bez nich se přitom člověk neobejde nejen při dalším vzdělávání, ale ani v běžném pracovním a soukromém životě.

V páté a deváté třídě se také bude ověřovat, jak na tom žáci jsou v matematice. To samé i v češtině, kde ještě bude jedno kolo testování dříve, a to hned ve třetím ročníku.

Podle nových osnov budou školy smět učit od září 2025. Povinně se pak reforma výuky objeví ve všech prvních a šestých ročnících o dva roky později.