Dětí s úrazy máme víc než dřív, hlásí lékaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Blížící se prázdniny a teplé počasí opět lákají děti k vodě, na sportoviště, prolézačky, trampolíny nebo skákací hrady. Lékaři však varují: zraněných malých pacientů v nemocnicích přibývá. Někde už se nárůst vymyká vývoji v minulých letech.

Takovou situaci pozorují třeba ve Fakultní nemocnici Motol. Záchranáři na dětský urgentní příjem přivezli jen během prvních dvou červnových týdnů celkem 91 dětí s úrazem.

„Úrazy tedy tvoří zhruba jednu třetinu případů. Nejčastěji se jedná o úrazy hlavy, v závěsu jsou poranění končetin, zlomeniny a vymknutí. Zaznamenali jsme také nárůst úrazů ze sportů, jako jsou fotbal, rugby, in-line brusle, trampolíny a skate. Oproti minulým rokům vidíme nárůst úrazů zhruba o 20 %, ale celkový nárůst pacientů je o 40 %,“ vyjmenovala pro Seznam Zprávy Jitka Dissou, primářka dětského urgentního příjmu.

Proč poraněných dětí přibylo? Podle lékaře Radovana Hudáka z Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie motolské nemocnice nese svůj díl viny i pandemie a útlum sportovních aktivit.

„Covidová doba problémy umocnila. Rušily se kroužky i tělocviky a mnoho dětí přibralo na váze. Nadváhu má každé čtvrté dítě a obezitu každé sedmé – což jsou poměrně vysoká čísla. Do situace se tyto faktory promítají. Roli přitom hraje nejen nedostatek fyzické aktivity, ale i chybějící běžná průprava sportem,“ míní lékař. Právě rozvoj stability, kondice i kontrolovaných pohybů je podle něj zásadní.

„Když se toto vše dítě v šesti či sedmi letech naučí, tak je riziko úrazu minimální. Umí nejen skákat, ale umí zejména padat. A umí odhadnout, co jeho tělo vlastně zvládne. Naproti tomu dětem s velkým podílem tuku hrozí obrovské riziko. Někdy stačí, i když jen spadnou z gauče. Měl jsem pacienta, který spadl z gauče a zlomil si obě předloktí. V deseti letech měl 70 kilogramů,“ pokračuje traumatolog Hudák.

Na nárůst dětských úrazů v poslední době upozorňuje i Fakultní nemocnice Ostrava. Vedoucí lékař Centra dětské traumatologie Ivo Kopáček mezi nejčastějšími příčinami jmenuje překvapivě i trampolíny. Ty v posledních letech zažívají velký boom a staly se běžnou součástí zahrádek u rodinných domů.

„Vzniká tam velká spousta úrazů. Většinou je to tím, že tam jsou dvě, tři nebo čtyři děti a trampolína není teta, která hlídá. S dětmi tam musí někdo být,“ uvedl pro ČTK Kopáček.

S tím souhlasí i Radovan Hudák, také on mezi nejčastějšími příčinami úrazů jmenuje trampolíny. Pro děti mladší šesti let podle něj skákání na trampolíně ani není vhodné.

„Dětské tělo není stavěno na velkou zátěž v podobě dlouhodobého skákání. Teprve ve třech až čtyřech letech začne dítě bezpečně chodit a běhat. V pěti nebo šesti získává lepší stabilitu a dokáže obtížnější kousky. Může chodit na gymnastické nebo judo tréninky a učit se různým saltům pod kontrolou. Ale vše má svou průpravu,“ míní lékař.

„Pokud rodiče pošlou dítě ve třech nebo čtyřech letech na 10 až 15 minut na trampolínu, pak se jeho organismus snadno přetíží a může to dopadnout špatně: zlomí si předloktí, bérec, stehenní kost, nebo dokonce páteř,“ dodává.

Na trampolínu by podle něj mělo dítě jít až poté, co má dobře vyvinutou koordinaci pohybů. Zdůrazňuje také, aby bylo na trampolíně samotné. „V tomto jsou úplně nejhorší skákací hrady. Z nich nám také přicházejí děti s ošklivými zlomeninami,“ dodává.

Dětem však hrozí nebezpečí i při dalších letních aktivitách. Třeba v nemocnicích Ústeckého kraje si všímají velkého množství pádů z kola. Mezi časté letní úrazy u dětí nyní podle mluvčí Jany Mrákotové patří také tonutí v bazénech, pády z koně nebo kopnutí koněm. „Také pokousání psem není vzácné. Nejzávažnější úrazy s ohrožením života jsou ale poranění hlavy,“ popsala pro Seznam Zprávy.

Podobně situaci popisují i statistiky, které redakci poskytlo Ministerstvo zdravotnictví. Z dat vyplývá, že se děti nejčastěji zraní pádem z výšky. Dalšími příčinami úrazu bývá tonutí anebo otrava. Velkou roli v úrazovosti dětí hrají též dopravní nehody, jejichž četnost však meziročně klesá. Důležitou roli hraje podle lékařů i používání helem. Díky nim se podařilo snížit počet těžkých úrazů při jízdě na kole.

Pokud jde o návrat dětí k bezpečnému sportování i poté, co během pandemie zájem ztratily, je podle Radovana Hudáka třeba jediné: netlačit na výkon a najít zejména sport, který bude dítě bavit.

„Obecně je důležité, aby do šesti let věku mělo dítě všestrannou pohybovou aktivitu. Rozhodně ne pouze tenis nebo pouze fotbal. Druhá věc je, že to dítě musí bavit. Třeba přílišný důraz na soutěživost může malé děti frustrovat. Je lepší pojmout aktivity formou hry a zábavy. Skutečně je třeba s dětmi na aktivity chodit a hledat, co je zaujme. Nemusí to být jen kolo nebo plavání.“ dodává traumatolog.

S přispěním Mikuláše Škorpila.