Problémovým rodinám se stále odebírají děti. Jurečka to chce změnit

Během ledna podle průběžných dat, která má k dispozici Ministerstvo práce a sociálních věcí, došlo k odebrání minimálně 127 dětí do čtyř let věku z jejich rodin.

Děti skončily buď u svých příbuzných, nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ovšem mluví o tom, že po zrušení kojeneckých ústavů ke konci roku 2024 je potřeba se zaměřit na prevenci rodinných potíží, aby nemuselo dojít k odebrání dětí.

Na to, že česká systémová péče o ohrožené děti je dlouhodobě nastavená tak, že problémy se řeší až ve chvíli, kdy je nutné rodinu rozdělit, Seznam Zprávy upozornily v lednu.

Připomínáme dvě klíčová sdělení:

„Většina dětí by nemusela být u mě,“ uvedla pro Seznam Zprávy Hana Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, která provozuje 15 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, veřejnosti známých jako Klokánky. Mluví o tom, že v Česku chybí podpůrné organizace pro rodiny.

„Děti se velmi často bojí, že když se jejich případ začne řešit, tak skončí v dětském domově. A ta obava není vůbec lichá. Velmi často se to stane,“ popsala Petra Wünschová, ředitelka a zakladatelka Centra Locika, které pomáhá dětem zažívajícím násilí v rodině.

Nově se nyní k těmto hlasům přidává i ten ministerský:

„Je to pro nás klíčové, pracovat s rodiči dříve, než se opravdu stane situace, kdy už není jiné řešení než dítě odebrat,“ zmiňuje Marian Jurečka.

Ministr mluví o tom, že by chtěl ještě do konce volebního období prosadit návrh na rodinou asistenci, která by se měla zaměřit na poradenství pro rodiny. „Občas stačí s člověkem rozumně pracovat v tom smyslu, aby věděl, jak hospodařit s penězi, jak nakupovat, nebo ve chvíli, kdy je to samoživitel a musí být hospitalizován, aby se vědělo, že je o děti postaráno a nedochází k žádné složité situaci, která může eskalovat,“ popsal Jurečka podstatu návrhu.

Zároveň mluví i o tom, že se má zintenzivnit spolupráce mezi pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí, sociálními pracovníky na obci a úřady práce. „Potřebujeme podporu i od lékařů a škol. Lékaři vidí jako první příznaky toho, že je v rodině nějaký problém,“ zmínil Jurečka.

Ministr zároveň připouští, že přelomový zákon o ochraně dětí a podpoře rodin se do konce volebního období nestihne. Zákon se přitom zaměřuje na to, že část problematiky řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), část Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a část Ministerstvo zdravotnictví.

Zaměření na prevenci vítá Barbora Křižanová, manažerka iniciativy 8000důvodů Nadace J&T, kde se zaměřuje na podporu rodin a minimalizování ústavní péče na nezbytně nutnou dobu.

„Je skvělé, že děti končí více v pěstounské péči, ale je dlouhodobě neúnosné to, že se tady léta řeší až ty důsledky,“ zmiňuje Barbora Křižanová. Podle ní přitom platí to samé, co ve zdravotnictví – že s prevencí je větší šance problémy podchytit včas.

„Z dat víme, že většina dětí je odebíraná z rodin kvůli kombinaci socioekonomických důvodů, z bytové nouze nakombinované s potížemi rodiny, tak je naprosto neuvěřitelné, že nemáme dostatečnou síť služeb,“ říká manažerka iniciativy. Dodává, že základem je důraz na potřeby dítěte.

Konkrétně zmiňuje, že chybí zákon o podpoře v bydlení a podpora sociálního bydlení. Stejně tak ovšem popisuje, že potřebné jsou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.

„Pomáhají ohroženým rodinám ve složité situaci. Jsou to primárně terénní služby, pracovníci chodí za dětmi a za rodinami. Pak je to posílení nízkoprahových klubů, center pro děti, kde se mohou děti učit nebo doučovat,“ vypočítává Křižanová.

Jurečka pak zmiňuje, že větší propojení mezi sociálními pracovníky, OSPODy a úřady práce mohou vést k většímu povědomí o dávce mimořádné okamžité pomoci, kterou označil za nástroj, jak řešit socioekonomické problémy. „Jsme schopni vykrýt nástup do školy, školu v přírodě, lyžák a celou řadu specifických událostí, akorát je to někdy o tom, aby o tom rodina věděla a pracovník rodinu správně nasměroval,“ uvedl ministr.

Generální ředitelství Úřadu práce ČR pro Seznam Zprávy popsalo, že během loňského roku vyplatilo 5308 žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc, souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Na kroužky nebo školní potřeby a další aktivity může žadatel v odůvodněných případech získat až necelých 50 tisíc ročně.