Článek
„Ukazuje se, že bude těžké vytápět sportovní tělocvičny, udržet provoz plaveckých nebo zimních stadionů. Rádi bychom apelovali na politiky, aby dětem tyto sportoviště nebrali. Brali by jim tím další možnost pohybu v zimních měsících, což by stávající situaci akorát zhoršilo,“ uvedl ve čtvrtek předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Některé sportovní instituce zvažují kvůli zdražování částečné omezení provozu. V ohrožení jsou nyní například menší sokolovny.
„Někde by se v případě nouze sokolové scházeli jen dva nebo tři dny v týdnu, navíc ve větších skupinách. Nezrušilo by to jejich činnost úplně, ale k omezení v menších městech dojít může,“ nastínila zástupkyně mluvčího Sokola Jana Horká.
Podle průzkumu je růst cen aktuálně největší starostí většiny sokolských jednot. „Odpovědělo asi 300 jednot a z naprosté většiny tvrdily, že se jim náklady zvednou o 50 procent. Byly tam i případy, kdy podle výše záloh odhadovali růst o 200 procent. A to bylo ještě před létem. Všichni si myslíme, že na podzim se situace bude ještě horšit,“ podotkla Horká.
Nedostatek financí může být pro sportoviště likvidační. „Když se díváme na plány a prohlášení různých politiků, zdá se, že nejlépe se krize vyřeší, když zavřeme tělocvičny, protože se na tom dá hodně ušetřit. Ale zavírání sportovišť, byť vnímáme realitu, není cesta,“ apeloval Kejval.
Obézních dětí přibývá
Omezení sportovních institucí by podle něj mohlo prohloubit zdravotní problémy dětí. „Pandemii covidu vystřídala pandemie obezity. Podle Ministerstva zdravotnictví se zhoršila obezita u dětí během pandemie o 60 procent. Tento trend je třeba zastavit. Řešení známe: Je to hlavně sport.“
Mapováním dětské nadváhy a obezity se zabývala skupina výzkumníků pod Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost. Z prvních výsledků vyplývá výrazné zhoršení situace od roku 2016. Významný vzestup obezity a nadváhy je ve všech věkových skupinách, s maximem v 11 a 13 letech.
Nové zdravotní nebezpečí
Přibývá obézních lidí a jejich procento se nebezpečně zvyšuje i v dětské populaci. Situaci teď navíc může zhoršit inflace. Jak se takové ohrožení projevuje? A jak trend tloustnutí populace zvrátit?
„Každý druhý chlapec v Česku mezi 11 a 13 lety trpí obezitou nebo nadváhou,“ podotkl Kejval.
V únoru zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví studii, podle které byla v roce 1991 obézní tři procenta dětí. V průběhu dvaceti let jich přibývalo, jejich počet se stabilizoval na přibližně deseti procentech. Pandemie covidu ale způsobila další nárůst, loni se toto číslo zvýšilo na 16 procent.
Nárůst obezity u dětí je podle Kejvala alarmující. „Stát podle studie zdraví, kterou zveřejnil v roce 2021, vynakládá ročně 132 miliard na léčbu nemocí, které vycházejí z obezity našich obyvatel. Na rozpočet pro Národní sportovní agenturu by stejná suma stačila na čtvrt století. Stát tedy ročně dává pětadvacetkrát víc na léčbu než na prevenci,“ upozornil.
Poškození populace je vysoké
Podle Luboše Hrazdiry z České společnosti tělovýchovného lékařství je zásadní, aby dítě k pohybové aktivitě vedla rodina. „Může docházet k tomu, že celá rodina je nesportovní a nemá potřebu dítě ke sportu vést. Pak odpadá takové to vyběhnutí po škole, kdy dítě odhodí aktovku a jde si hrát na hřiště.“
Zdůraznil, že důležitý je právě přirozený pohyb. „Nefunguje, pokud rodiče pro dítě přijedou do školy a jen ho zavezou do nějakého sportovního kroužku. Tam je třeba od čím dál tím ranějšího věku snaha vytipovat šikovné děti a začlenit je do jednostranného sportovního procesu. Bohužel vidíme předčasnou specializaci dětí, která vede k jednostrannému zatížení či svalovým dysbalancím,“ popsal.
Tlak na výkon podle něj vede k příliš velkému stresu a mnohdy psychické nerovnováze. Rodiče by proto měli myslet na různorodé sportovní aktivity.
Podle Hrazdiry jsou aktuálně velkým problémem také špatné návyky, které si děti vytvořily v pandemii.
„Poškození populace je vysoké. Když byla domácí výuka, děti seděly zkroucené za počítačem, mnohdy na posteli nebo v tureckém sedu. V ambulanci vidím prudký nárůst dětí, které přicházejí s bolestí kolen, přitom ale neměly žádný úraz nebo větší aktivitu. Vidíme také těžké poškození držení těla, ramena jim spadají dopředu, přetěžuje se hrudní a krční páteř, sekundárně bederní.“
Největší propad je v běhu
A české děti se ve sportu stále zhoršují i podle dlouhodobých měření pohybové zdatnosti. Vyplývá to z nových dat projektu Sazka olympijský víceboj, který si klade za cíl motivovat děti ke sportu.
Největší propad ve výkonech postihl děti, které nastoupily do prvních tříd v pandemii covidu. Tedy těch, které do školy začaly chodit v roce 2019 a letos jim bylo osm až devět let.
Do určité míry zjištění koresponduje s předchozími studiemi, kde byl prokázán dominantní vliv sociálního prostředí na výkonnost dětí. Nejmenší děti jsou totiž ve sportovních aktivitách vázány na dospělé, během pandemie tudíž měly možnosti výrazně omezené.
„Obětovali jsme jednu generaci dětí a teď jasně vidíme výsledky. Tyto děti se nezapojily do pravidelného sportování v oddílech, protože sportovní svazy nemohly v té době dělat nábory. Nyní je na nás, abychom je ke sportu přitáhli,“ prohlásil Kejval.
V období covidových restrikcí se děti zhoršily především v aktivitách, které jsou vázány na pravidelný trénink. „Největší propad je především v běhu, a to jak ve vytrvalostním, tak ve sprintu. Právě tyto dovednosti jsou nejvíc navázány na pravidelný trénink,“ popsal Tomáš Perič z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
„Naopak výsledky, které pravidelné sportování tolik neovlivňuje, jako je skok z místa či rovnováha, jsou srovnatelné s těmi před covidem,“ dodal.
Měření pohybové zdatnosti probíhá už od roku 2010 na vzorku více než 1000 základních škol a víceletých gymnázií v celé České republice. Další měření celkové zdatnosti dětí, které vychází z evropských parametrů, připravuje od října Česká školní inspekce.
Výsledky olympijského víceboje.
