Detaily nové dávky: nutných 20 hodin práce měsíčně a do 100 tisíc na účtech

S novou sjednocenou dávkou přijdou i nové podmínky, které musí žadatel splnit. Zdravý dospělý člověk v produktivním věku by měl na pomoc od státu dosáhnout jen za předpokladů, že má na účtu maximálně 100 tisíc korun, jeden automobil, jeden rekreační objekt a měsíčně odpracuje alespoň 20 hodin veřejně prospěných prací.

V současnosti se například u příspěvku na bydlení podobný majetkový test nedělá.

Marian Jurečka, ministr práce (KDU-ČSL) v pondělí představil hlavní směr připravované reformy dávek: lidé podají jednu žádost místo čtyř a dávka se jim seskládá z podpory, na kterou budou mít nárok.

Oslovení odborníci, kteří se na přípravě zásadní proměně dávkového systému podíleli, zdůrazňují, že obzvlášť u dávek jsou klíčové detaily.

A podle informací Seznam Zpráv, které oslovily řadu odborníků účastnících se interních debat o podobě sloučené dávky, se řada klíčových otázek ještě ladí.

Například u majetkového testu bankovních účtů se diskutuje o tom, jak vysokou částku mohou mít lidé nastřádanou, aby stále měli nárok na dávku. Úředníci by měli být schopni rychle zjistit datovou zprávou i u dalších bank, jestli náhodou žadatel netají další peníze.

Zvažovanou variantou je zmíněných 100 tisíc korun jako horní limit úspor u první dospělé osoby v domácnosti a u dalších dospělých maximálně 50 tisíc korun.

Podrobnosti ale Ministerstvo práce nechtělo zatím komentovat. „Proces přípravy velké revize dávkového systému má jasný harmonogram, který jsme představili společně s hlavními principy navrhovaných změn. Počítáme s tím, že přibližně na konci března budeme mít hotové celé paragrafové znění revize, a budeme tedy schopni představit i všechny detaily,“ vysvětlil mluvčí MPSV Jakub Augusta.

V plánu je sloučit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do jedné dávky od ledna příštího roku.

Shoda podle Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi nepanuje například na tom, jestli se do limitu úspor žadatele bude počítat i stavební nebo penzijní spoření.

„Tento typ spoření třeba v Británii bývá vyloučený z testu, aby stát nešel sám proti sobě,“ říká expertka na dávkové systémy s poukazem, že i v Česku se v souvislosti s důchodovou reformou vede debata, jak lidi přimět více spořit na stáří.

A podporu má například i u pirátských politiků. „Je pro nás důležité se dohodnout, jak to bude u majetkového testu s penzijním připojištěním. Pokud bychom připojištění započítávali do majetku u nároku na podporu, vlastně tím vyrušíme státní podporu, která jde právě do penzijního připojištění,“ souhlasí Zuzana Freitas Lopesové, pirátská odbornice na dávkové systémy a současně i náměstkyně na Ministerstvu práce a sociálních věci.

V otázce hmotného majetku je naopak poměrně jasno. Přímo na tiskové konferenci ministr práce Jurečka potvrdil, že druhý rekreační objekt nebo jeden automobil na každého dospělého člověka by neměl být překážkou v žádosti o dávku.

Ministr práce během prezentace sjednocené dávky kladl velký důraz na to, že nově se bude zohledňovat i školní docházka nezletilých dětí.

„Co naopak přidáme, je kontrola školní docházky dětí žadatelů. V některých vyloučených lokalitách dnes až 20 % dětí nedokončí ani ZŠ a ve výsledku tím trpí nejen ony, ale celá společnost. Proto budeme rodiče motivovat výší podpory je do školy pravidelně posílat,“ stojí například na sociálním profilu ministra.

Ve skutečnosti ale podle zjištění Seznam Zpráv není debata započítávání školní docházky uzavřená. Například koaliční Starostové mají výhrady. „V koalici nejsme jednotní,“ říká poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

A proti jsou i Piráti. „U nás je to téměř no go,“ potvrdila Zuzana Freitas Lopesové. Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi vysvětluje, že palčivou zůstává otázka, jak podporovat děti, které nemají podporu ve vlastní rodině.

Ministr Jurečka také popsal, že systém bude nově přihlížet k ochotě lidí pracovat. „V okamžiku, kdy je člověk zdravý a v produktivním věku, tak říkáme, že má být minimálně v evidenci uchazečů o zaměstnání, máme s ním pracovat v rámci rekvalifikaci a máme se snažit, aby se ten člověk vrátil na pracovní trh,“ uvedl ministr.

Podle informací Seznam Zpráv se pracuje například s povinností odpracovat minimálně 20 hodin měsíčně – třeba i formou veřejně prospěných prací – aby člověk v produktivním věku měl nárok na sjednocenou dávku. I samotný počet odpracovaných hodin se ale může ještě měnit.

V obecné rovině se pracovního bonusu, tedy finanční odměny za to, že žadatelé pracují, obává Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Když nezaměstnanost stoupne, tak se to může hodně negativně promítnout, že lidé budou mít méně peněz, prostě proto, že nebudou mít kde pracovat,“ poznamenává.

Zároveň se Hůle bojí toho, že úředníci budou mít nad žadateli neomezenou moc. „Třeba když je jim někdo nesympatický, tak mu dají schůzku na 7:30 ráno, na kterou osoba nebude schopna dojet, protože bydlí ve vyloučené lokalitě a už je sankčně vyřazená,“ podotýká odborník z Člověka v tísni.

Aktuálně podle něj tento žadatel přijde o dávky v hmotné nouzi, nově by ale mohl fakticky přijít i o přídavky na děti a příspěvek na bydlení.

Expertka z Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajová společně s Danielem Hůlem upozorňují i na další důležitou debatu, která se u dávek vede: jestli se jako čistý příjem bude započítávat u lidí s exekucemi nebo v insolvencích částka pokrácená o srážky, nebo ne.

„Modelování finanční výhodnosti vstupu na trh práce nebo dopadů navyšování příjmu, z nichž návrh vychází, převážně přehlíží problematiku exekucí – ta je přitom dnes klíčovým důvodem, proč pro část lidí není legální zaměstnání finančně udržitelné,“ zmiňuje Lucie Trlifajová.

Podle Zuzany Freitas Lopesové sem směřují i výhrady Pirátů, kteří by chtěli spojit motivaci lidí jít do oddlužení právě i s tím, že se příjem u dávek vypočítává z peněz až po srážce.

Obecně pak Trlifajová mluví o obavě ohledně samotného výpočtu sjednocené dávky. „Je myslím důležité, aby si běžný člověk mohl vyhodnotit: pokud se příjmově pohybuji na této škále nebo pokud platím takové náklady na bydlení, mám pravděpodobně nárok na tento typ podpory,“ říká.

Dávka se skládá ze čtyř částí, takzvaných komponent: pracovní bonus, dítě, bydlení a živobytí.

U každé se jednotlivě bude vyhodnocovat, jestli na ni žadatel má, či nemá nárok. Navíc se pracuje s variantami, že každá komponenta má vlastní vnitřní hranice navázané na násobek životního minima, od kterého se bude používat jiný propočet. Sleduje se tím logika, aby se pracovat vyplatilo, ale zároveň vypočítaná dávka s růstem vlastních příjmů klesala.