Policie ukončila vyšetřování výbuchu ve Vrběticích. Místní si myslí své

Lidé, kteří výbuchy ve Vrběticích zažili, si je dodnes živě pamatují. Ve vzpomínkách se vesměs shodují – popisují nejistotu, strach, velký tlak a otřesy. Po počátečním zmatení a evakuacích následovalo uzavření silnic i lesů na dlouhé roky.

„Ze začátku to bylo hrozné. Všichni jsme na to hleděli, bylo to dost drsné, řekla bych, že pro všechny občany. Byli jsme dvakrát evakuovaní, byl to stres,“ vzpomíná obyvatelka Vrbětic Martina Gbelcová.

Nejistotu cítila i její sousedka, jméno říkat nechce. „Měla jsem děti ve školce, bylo nepříjemné, že jsem nebyla s nimi. Byly přetížené linky, takže nikomu nefungovaly telefony. Rány to byly opravdu obrovské, kdyby děti stály třeba u oken, nevím, co by se mohlo stát,“ přemítá blonďatá třicátnice. „Abych řekla pravdu, vůbec jsem nevěděla, že tam ty sklady jsou,“ dodává.

Muniční sklady explodovaly v říjnu a v prosinci 2014. Po deseti letech nyní lidé z Vrbětic i okolí dostali dlouho očekávanou odpověď. Vyšetřování policie oficiálně ukončila v pondělí a potvrdila podezření, které mnohé nepřekvapilo: Za výbuchy stáli ruští agenti.

Potvrzení o zapojení ruských špionů do výbuchů očekával například senior Josef Kořenek, který má ve Vrběticích domek. „Já jsem o tom byl přesvědčen. Když vidím, jak se Putin chová, myslím si, že to nařídil. Je to zločinec. Tu mentalitu člověk těžko chápe,“ podotýká.

„Zní to děsivě. Je otázka, jak se sem ti lidé vůbec dostali? Asi se dokážou infiltrovat všude,“ krčí rameny.

Jsou ovšem i tací, kteří nevěří, že výbuchy má na svědomí Rusko. Jedním z nich je Jaroslav Liška. Den, kdy sklady explodovaly, si pamatuje velmi dobře.

„Máme kocoura, který nás ráno probudil. Skočil do okna a začal mňoukat, všiml si toho jako první. Znělo to, jako když o sebe bouchají plechy,“ popisuje. „Přemýšleli jsme, co to je. Tohle nás ale nenapadlo.“

Závěrům policie ale nedůvěřuje. „Já tomu nevěřím. Můj názor je, že za to může majitel. Myslím, že měl nějaké problémy. Je divné, že to bouchlo ještě jednou,“ vysvětluje, proč ho oficiální verze neuspokojila.

Okolo viny Ruska koluje mnoho dezinformací. Významně k jejich šíření na začátku přispěl exprezident Miloš Zeman, když v dubnu 2021 řekl, že existují dvě verze vyšetřování. Tvrdil, že nepracují pouze s verzí, podle které šlo o akci cizí rozvědky, ale i s takovou, podle níž došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem.

Zpochybnil také důkazy o zapojení ruských vojenských špionů. „Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS (Bezpečnostní informační služby, pozn. red.) se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu,“ uvedl tehdy Zeman.

Místní se neshodnou ani na tom, jestli chtějí sklady munice v blízkosti jejich bydliště. „Proč by se měly sklady rušit? Všechno je tam vybudované. Kdyby se udržovaly, nebyl by to žádný problém,“ zlobí se Josef Vaněk.

Zatímco mluví, ráznými pohyby skládá nařezané dříví na hromádku. Neskrývá naštvání. „Podle mě to zavinil stát, neměl to (sklady, pozn. red.) dávat soukromníkům, kteří si tam mohli dělat, co chtěli,“ nešetří kritikou.

„My jsme byli za to, aby tady ty sklady zůstaly,“ přikyvuje jeho manželka Zdena Vaňková. Jedním dechem dodává, že výbuchy jim žádné škody nezpůsobily.

Jiný pohled na otázku skladů má padesátnice, která míří na autobusovou zastávku. Jméno uvádět nechce. „Samozřejmě že člověk přemýšlí, co bude dál. Svět je teď hodně divoký. Bojím se, že tam zase něco budou dělat. Byli jsme šťastní, že tu je klid,“ shrnuje své pocity.

Stejně jako ostatní obyvatelé Vrbětic i ona si explozi pamatuje dobře. „Byla jsem zrovna v práci. Bylo to hrozné, neumím to popsat,“ vrací se k události před necelými deseti lety. „Vůbec jsme nevěděli, že tady něco takového je. Nic nám to naštěstí nezničilo, jenom nervy,“ pousměje se.

Vysvětluje, že se nějakou dobu v obci necítila bezpečně. „Opravdu nevím, co si o tom mám myslet. Je to děsivé. Manžel je myslivec, například když šel jednou ke krmelci, potkal člověka v maskáčích a s dalekohledem, který sklad sledoval. Nebylo to nic příjemného. Doufejme, že to máme za sebou.“

Výbuchy si živě pamatují i v kilometr vzdálených Vlachovicích. „Cítil jsem velký tlak, okna to ale vydržela. Děti se vylekaly, byly ještě maličké. Utíkaly do chodby a plakaly,“ popisuje Milan Faldík.

Poprvé ho výbuch překvapil. Podruhé už tušil, o co jde. „Když jsem to slyšel podruhé, volal jsem ženě a říkal jsem jí: ,Sbal se a odjeď.‘ Bylo to slyšet až v Neubuzi,“ vypráví. Neubuz je od Vrbětic vzdálená přibližně 15 kilometrů.

Přesto si umí představit, že se muniční sklady ve vrbětickém armádním areálu obnoví. „Pokud budou lépe zabezpečené, vůbec by mi to nevadilo. Aspoň by tady byla nějaká práce, která by byla třeba i slušně placená. Moc jí tu není,“ vysvětluje.

Zpráva, že za výbuchem stojí ruští agenti, ho nepřekvapila. „Souvislost tam je. Něco takového se tam muselo dít, pro nic za nic to nevybuchne,“ krčí rameny Faldík.

Jinak celou věc vidí jeho soused, který se zapojuje do hovoru. „Spíš si myslím, že tam byla špatná bezpečnost,“ domnívá se.

Ve vojenském areálu pracoval za minulého režimu, ten od té doby ale zchátral. A právě v tom vidí hlavní problém. „Plot tam je úplně v haj**u. Lidi tam chodili normálně na hříbky, mohl si tam jít kdokoliv,“ stěžuje si.

„To, co si dovolili dělat, bylo nehorázné. Za komunistů tam byl pořádek, hlídala to armáda. Neměl tam nikdo přístup. Bezpečnost byla špičková, dělal jsem tam roky,“ tvrdí.

Navzdory závěrům policejního vyšetřování tak někteří zdejší lidé dál očividně nemají úplně klidné spaní.