Desetitisíce školáků necvičí. Ministerstvo chce zbytečným omluvám zabránit

Ze 420 žáků Gymnázia a střední odborné školy Mikulov je z tělocviku osvobozených 57. Zhruba každý sedmý žák na škole tak necvičí.

„Nejvíce o uvolnění žádají žáci na učebních oborech a více děvčata než chlapci. Já s tím navíc nic neudělám. Když si přinesou papír od lékaře, nezbývá mi nic jiného než ho podepsat,“ říká ředitel školy Roman Pavlačka.

Ředitelé přitom na základě posudku od lékaře uvolňují z tělocviku naprosto rozdílné skupiny žáků. Na jedné straně například děti po transplantaci, na té druhé žáky, kteří se bojí vody nebo mají nadváhu.

Zatímco první skupina tak zcela logicky a minimálně krátkodobě cvičit nemůže, u té druhé může být motivací nechuť ke sportu nebo třeba konflikty s učitelem. I žáky s určitou indispozicí by školy přitom z pohybových aktivit neměly vylučovat, existuje totiž také zdravotní tělesná výchova, kterou ale poskytuje jen minimum z nich.

„Velmi pravděpodobně tak dochází k situacím, kdy dětský lékař i v případech, kdy by namísto uvolnění z tělesné výchovy byla postačující reakcí na oslabení dítěte vhodná rehabilitační cvičení v kontextu zdravotní tělesné výchovy, raději při vědomí souvisejících komplikací volí pro něj, a dost možná i pro dítě, bezpečnější cestu uvolnění z hodin tělesné výchovy,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

To potvrzuje také místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Hana Cabrnochová.

„Bohužel se setkáváme s tím, že někdy musíme rodičům vyhovět, a to i z mnoha důvodů, které nejsou jen zdravotního charakteru. Třeba proto, že škola neumí připravit cvičení, která by byla pro dítě vhodná,“ říká pediatrička. „Nás to ale trápí, protože víme, v jaké kondici dětská populace je. Máme také první data z covidové doby. Došlo k nárůstu počtu obézních dětí a problémy s obezitou se posunuly do mladších věkových kategorií,“ dodává.

Jak se situace kolem uvolňování z tělesné výchovy z roku na rok vyvíjí, nelze nijak ověřit. Školy počty uvolněných nikde nevykazují a ministerstvo školství statistiky nesleduje.

Nejaktuálnější data tak máme z šest let staré tematické zprávy České školní inspekce. Z ní vyplynulo, že zatímco na druhém stupni je na průměrné základní škole osvobozen z tělesné výchovy jen jeden žák, na střední to je 18. Fakticky by se tak na každé střední škole v Česku dala složit jedna celá třída žáků s částečným nebo úplným osvobozením z tělocviku.

Pokud se pak průměrná čísla přepočítají na všechny školy v Česku, vychází z toho, že z tělesné výchovy je zcela omluveno 28 tisíc žáků a k tomu ještě částečně asi 18 tisíc.

Nová data inspektoři sbírají právě v tomto školním roce.

„Od poslední tematické zprávy máme jen dílčí empirická zjištění a různé odhady. Z nich ale vyplývá, že se uvolňování z tělesné výchovy jen zvyšuje,“ přibližuje Ondřej Ješina z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, jenž se tématu osvobozování z tělesné výchovy věnuje dlouhodobě.

V roce 2017 tak posbírali právě odborníci z Univerzity Palackého další statistiky. Pomocí žádostí o informace zjistili, že na 401 základních školách v Česku je 828 úplně osvobozených žáků z tělesné výchovy a k tomu 727 částečně, průměrně dva žáci v obou kategoriích na jednu školu. Během jediného roku by tedy – v porovnání s čísly České školní inspekce – šlo o značný nárůst. Zjistili ale řadu dalších detailů, které ukazují, že při uvolňování z tělocviku nehrají roli jen skutečné zdravotní potíže.

„Na velkých školách dochází k částečnému i úplnému uvolňování z tělesné výchovy procentuálně častěji než na menších školách. Stejně tak žáky osvobozují z tělocviku více městské než venkovské školy,“ dodává Ješina.

Situace se ale liší škola od školy. Na třech pětinách z nich například žádného uvolněného žáka z tělesné výchovy nemají.

„S kolegou žádné větší problémy s omlouváním nebo uvolňováním z tělocviku nemáme. Žáci se naopak po covidu hýbat chtějí,“ říká tělocvikářka Svatava Ságnerová z Tauferovy střední odborné školy veterinární v Kroměříži.

„Zkušenosti mám s částečnými uvolněními, která jsou spíše na škodu. Žák třeba nemůže hrát míčové hry kvůli brýlím a v tu chvíli nejde dělat nic, protože pokud se hraje míčovka, tak tam prostě jiný prostor není,“ říká tělocvikář Jakub ze základní školy na Teplicku. Zcela uvolněných mají pět žáků zhruba ze tří stovek.

Uvolňování z tělocviku funguje ale i úplně opačně – po rodičích ho vyžadují některé školy. Týká se to dětí se zdravotním znevýhodněním, jako je třeba zrakový handicap, mentální postižení nebo autismus.

„Jsme pak často svědky naprosto neuvěřitelné situace, kdy rodič přijde do školy a rovnou dostane papír, aby si nechal u pediatra potvrdit osvobození z tělocviku,“ sděluje Ješina.

Ministerstvo školství chce ale takovému postupu nově zabránit. Podle informací Seznam Zpráv připravuje pro školy metodické doporučení, jak žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do tělesné výchovy začleňovat, a ne je z ní vylučovat.

Posudek od lékaře by tak škola měla brát pouze jako podklad, jaké aktivity žák zvládne. Už by tak nemělo docházet k tomu, že ředitelé na základě posudku pouze podepíšou uvolnění z tělesné výchovy. Tento nový postup by mohl začít platit od září 2023.