Článek
Organizace zpřístupnění areálu usilovala už od prezidentského mandátu bývalé hlavy státu, Miloše Zemana, který přístup na Pražský hrad postupně omezoval. V roce 2020 ho s argumentem pandemických opatření uzavřel úplně.
Soud ale žalobu organizace zamítl. Rozhodnutí je pravomocné. Kverulant proti němu může podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
„Soud má za prokázané, že sporný prostor nesplňuje zákonem stanovené znaky veřejného prostoru,“ konstatovala soudkyně.
Pokud by rozhodl opačně, nádvoří Pražského hradu by se stalo veřejným prostranstvím a Správa Pražského hradu by ztratila svůj vliv na konání veřejných shromáždění v jeho areálu.
I kdyby se tak stalo, nijak by to prý nezměnilo ochranu a bezpečnost prezidenta, popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Josef Kraus, který působí na Masarykově univerzitě v Brně.
„Dovedu si asi představit nějaké dílčí úpravy, ale nemyslím si, že by bylo třeba překopat doslova celý bezpečnostní mechanismus. To není úplně potřeba, protože funguje docela nezávisle na tom, jestli je to nádvoří otevřené, nebo ne.“
Kdyby soud žalobě vyhověl, co by to v praxi znamenalo?
Zásadní změna by spočívala především v tom, že by bylo mnohem složitější Hrad zavírat, respektive případně chránit nebo omezovat do něj vstup takovým způsobem, jako se to velice často dělo právě za prezidentství Miloše Zemana. Jak si mnozí pamatují, v té době byly instalovány různé detekční rámy a probíhaly tam i zevrubné tělesné prohlídky, čímž se tvořily fronty na několika škrtící místech.
Něco takového by Správa Pražského hradu nemohla vyhlásit tak snadno. To znamená, že velice pravděpodobně by ten systém fungovat tak, že pokud by byly k tomu opravdu velice důležité bezpečnostní důvody, bylo by mnohem náročnější – z hlediska administrativy i provedení – prostor Hradu jakkoliv omezovat nebo uzavírat z hlediska ochrany.
Což nutně neznamená nějaké bezpečnostní ohrožení Pražského hradu nebo samotného prezidenta, protože jsme ostatně už viděli, že ta opatření, jak byla přijata vlastně posledně, tak spíše než že by bezpečnost zvyšovala, tak ji naopak snižovala tím, že koncentrovala dav lidí právě u vchodů a detektorů. Nicméně nemyslím si, že v tuto chvíli by existoval nějaký důvod, proč by mělo být prostranství nějak dramaticky uzavřeno nebo kontrolováno.
Jedna z věcí, které se otevření prostranství také týkalo, bylo konání veřejných shromáždění nebo demonstrací. Pokud by soud vyhověl, mohlo by se pod okny prezidenta demonstrovat?
Fungovalo by to jako kdekoliv jinde po Praze. Demonstrace by byly normálně ohlášeny, a pokud by pro to nebyl nějaký zásadní důvod, tak by nedocházelo k tomu, že by magistrát nebo nějaká územní městská část měla žádost zamítat.
Změna by byla pro Správu Pražského hradu, která by přišla o možnost se k takovým akcím vyjadřovat. Což určitě by byla poměrně velká změna, jelikož doposud bylo do značné míry hodně na Správě Pražského hradu, jestli demonstrace povolí, nebo nikoliv. Pokud by tedy soud žalobě vyhověl, nádvoří by se stalo veřejným prostorem jako jakékoliv jiné náměstí, Letná nebo jakýkoliv jiný prostor, který se k demonstracím často využívá.
Nebylo by pak podle vás těžší zajistit v okolí Pražského hradu bezpečnost?
Ne výrazně ve srovnání s jakýmkoliv jiným prostorem tohoto druhu. Bylo by to vlastně dost podobné, jako když by někdo chtěl demonstrovat třeba na Strossmayerově náměstí. Jediný zásadní rozdíl by byl v tom, že v blízkosti je Pražský hrad, ve kterém se může, nebo nemusí nacházet hlava státu.
Ale zase na druhou stranu, ten prostor jako takový lze velice dobře kontrolovat, i když by byl zpřístupněný demonstrujícím a veřejnosti.
A jak je na tom Pražský hrad v otázce přístupnosti ve srovnání s budovami podobného typu ve světě?
Hrozně se to liší. Jsou budovy typu Buckinghamský palác, které jsou dramaticky omezené z hlediska nějakého přístupu a vstupu. A navíc dost často – zejména pokud se bavíme o královských palácích – to bývají přímé majetky dané královské rodiny, nikoli státu a podobně, od čehož se pak odvíjí speciální režim.
A potom tady máme některé státní budovy nebo parlamenty, které jsou v podstatě přístupné naprosto běžně a zejména prostranství kolem nich. Hlavní restrikce jsou až při přístupu do budovy, což lze logicky chápat, a zpravidla jde o rentgeny nebo rámy, které mají především detekovat zbraně. Ale řada těch budov je běžně otevřena turistům. A samozřejmě, jejich bezpečnost nelze nikdy stoprocentně zajistit, nicméně například útok na americký Kapitol z roku 2021 je i ve světě zcela ojedinělý případ.