Dejte k nám děti, lákají školky, zatímco jinde řeší rodiče odmítnutí

V brněnském Králově Poli roste nová čtvrť, ale bez vlastní mateřské školy. Místní kapacity pro předškoláky přitom byly na hraně i bez nových usedlíků z lokality Sadová.

„Vezměte si, že mám třeba 30 volných míst a hlásí se mi 150 dětí,“ popisuje Michaela Bajerková, ředitelka MŠ Bulharská. Sem spadají děti v sousedství domácího stadionu fotbalistů Zbrojovky, ale hlásí se i nové děti ze Sadové.

„Všechny tříleté spádové děti se k nám nedostanou,“ dodává také ředitelka sousední MŠ Herčíkova Ivana Müllerová.

Do budoucna by se ale situace měla v Králově Poli zlepšit. Město tady plánuje postavit školu s 18 třídami pro základku a pěti třídami mateřinky – celkově pro 540 školáků a 125 předškolních dětí.

„Snažíme se mapovat situaci a podle toho navrhovat investiční záměry v místech, kde je to potřeba. V Bystrci vzniká nová škola, další se plánuje v městské části Maloměřice a Obřany. Bohužel stávajících budov, kde by mohly být školky, je nedostatek,“ vysvětluje brněnská radní pro školství Irena Matonohová (STAN), že proto město musí investovat do výstavby nových škol.

Dokud ale v Sadové nová škola nevyroste, budou muset zdejší obyvatelé o místo ve školkách bojovat. Ve velkých městech to ale není nic neobvyklého.

Zdaleka nejhorší je však situace v Praze. Tady mateřské školy musely letos odmítnout téměř pětinu žádostí tříletých dětí ze spádového obvodu, tedy takových, které mají na místo ve veřejné mateřské škole nárok. Za Prahou jsou až s odstupem Plzeňský, Středočeský a Olomoucký kraj, kde školky nevyhoví zhruba sedmi procentům takových žádostí.

Neznamená to, že se do školky nakonec někteří přeci jen nedostanou, protože do statistiky Ministerstva školství se započítá každá žádost a rodič jich může rozposílat hned několik. Ale ukazuje to, jaký je boj v těchto regionech o místa v případě nejmladších dětí.

Opačně na Vysočině nebo v Královéhradeckém kraji dojde k odmítnutí žádosti jen v jednom procentu případů.

Doplňující data po okresech má pak k dispozici Česká školní inspekce. Ta sleduje podíl dětí ve školce k celé populaci v příslušné věkové skupině. V Praze a okolí se tak dostane do školky ani ne 80 procent tříletých dětí, naproti tomu ve Svitavách a Šumperku přes 92 procent.

„V posledních letech pozorujeme trend umisťovat do MŠ již dvouleté děti. Přestože dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok, intenzivně jednáme a prověřujeme možnosti, které by vedly k uspokojení poptávky ze strany rodičů dvouletých dětí,“ popisuje mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová, že se v Šumperku daří umísťovat právě i dvouleté děti na rozdíl od největších měst, kde je problém najít místo i pro tříleté.

„Nedostatečná kapacita míst v mateřských školách je skutečně do značné míry daná regionálním kontextem. Praha a prstenec obcí kolem ní se potýkají se značným převisem poptávky po mateřské škole nad nabídkou míst. Je zde také větší zájem do zařízení umisťovat již dvouleté děti,“ dodává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Vzhledem k přetlaku ve veřejných školkách se ale rodiče v Praze musejí často obracet na soukromá zařízení nebo dětské skupiny.

Rodiče dětí starších tří let mají na umístění svého potomka ve veřejné školce právní nárok. Tedy by pro ně obec nebo městská část měla vždy místo v některé ze svých školek držet. To ale neznamená, že se to vždy podaří.

„Každá obec musí při plánování a budování kapacit pro předškolní vzdělávání zohlednit demografický vývoj v dané lokalitě nebo probíhající výstavbu obytných domů,“ říká mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

S opačným problémem bojují strukturálně postižené regiony, které se naopak snaží děti do mateřských škol nalákat. Nejmenší podíl dětí ve věku od 3 do 5 let ve školkách hlásí s relativně velkým odstupem okres Most – předškolní docházku tu plní jen 78 procent dětí. Na chvostu ho pak doplňují další regiony Ústeckého kraje – Ústí nad Labem (82,2 %), Chomutov (83,7 %), Děčín (85,7 %) a Teplice (86,4 %).

„Přijímáme všechny děti, máme volné kapacity i pro děti mladší 3 let. V letošním školním roce jsme přijali 109 dětí mladších 3 let. Většinou jsou to děti, které se narodily na podzim a 3 roky dovršily do konce prosince 2022,“ popisuje mluvčí Chomutova Zuzana Vavřínová.

Státní správa se přitom snaží děti do mateřských škol nalákat – z pohledu úspěšnosti ve škole je to pro ně totiž podle srovnávací studie jedině dobře. Děti, které chodí do školky už od 3 let, dosahují později na základní škole v testech průměrně daleko lepších výsledků. Ukazuje to analýza České školní inspekce.

Konkrétně takoví žáci získali ve čtenářské gramotnosti ve čtvrté třídě o čtyřicet bodů více než jejich spolužáci, kteří do školky nechodili. Převedeno na praktické dovednosti – „absolventi“ mateřské školy se zvládli dobře orientovat i v poměrně obtížných literárních a informačních textech na rozdíl od svých spolužáků bez mateřské školy, kteří s tím měli potíže.

Největší vliv má na nízkou docházku dětí ve zmíněných regionech míra exekucí a s ní spojené sociální vyloučení. Pokud dítě nemůže z tohoto důvodu navštěvovat mateřskou školu, nenabere vzdělanostní a sociální manko jen momentálně. Do budoucna má vyšší pravděpodobnost, že skončí ve speciální škole nebo nedokončí základní vzdělání.

Pokud ale děti z lokalit ohrožených sociálním vyloučením naopak docházejí do mateřské školy alespoň dva roky, mají pak í více než dvakrát vyšší šanci, že se začlení do standardní základky. Vyplývá to z analýzy PAQ Research.

„Pro zvýšení podílu 3- až 5letých dětí v předškolním vzdělávání není možné spoléhat výhradně na aktivity samotných škol, jejichž činnosti a personální možnosti jsou již vyčerpány, ale je nutný systémový mezirezortní koordinovaný postup se zapojením dalších odborných a institucionálních kapacit, které podpoří komunikaci a spolupráci s rodinami,“ připomíná ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

MŠMT i proto v předchozích dvou letech přispívalo rodinám z Karlovarského a Ústeckého kraje v obtížné finanční situace na stravné. Aby děti nezůstávaly doma jen proto, že si jejich rodiče nemohou dovolit jim zaplatit na celý den jídlo.

Hlavním krokem pro podporu předškolní docházky ale bylo zavedení povinného posledního roku od září 2017 – nejdéle v pěti letech tak musejí děti k předškolnímu vzdělávání nastoupit.

A i když je pravda, že se nedaří vždy děti do školky dostat, ukázalo se, že celkově se podíl docházky díky tomuto opatření zvýšil, a to z 93,6 procenta ve školním roce 2016/2017 na 95,3 procenta hned následující rok. A nejvíce právě ve strukturálně postižených regionech, jak ukazuje analýza Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kterou k tomu nechalo Ministerstvo školství vypracovat. Karlovarský kraj hlásil z roku na rok nárůst docházky o 10 procent, Ústecký kraj pak o čtyři procenta.

Navyšovat podíl dětí v mateřských školách chce Ministerstvo školství i nadále. K tomu jsou ale především potřeba dostatečné kapacity. Nejen v Brně ale nové školky opravdu rostou. Po celém Česku přibylo meziročně 30 běžných mateřských škol. Ministerstvo pro místní rozvoj má pak na období let 2021 a 2027 schváleno 3,7 miliardy korun na rozvoj školek.