Definice znásilnění se změní, trestní zákoník zavede i sexuální útok

Ne znamená ne. To je hlavním poselství redefinice znásilnění v českém právním řádu, kterou v týdnu před Vánoci schválila vláda. Začátkem nadcházejícího roku by se změnou trestního zákoníku měla zabývat Poslanecká sněmovna.

Novela přináší několik zásadních změn týkajících se zavedení nekonsenzuálního pohlavního styku, zvýšení některých trestů a také zavedení takzvaného „znásilnění z podstaty“ pro oběti mladší 12 let. Naopak se nepovedlo zavést třeba uložení zákazu činnosti s dětmi.

Přinášíme přehled zásadních změn zákona a co v praxi ovlivní.

V současné podobě trestního zákoníku je formulováno jako „kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku“.

Nová definice znásilnění označuje jako „kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží“. U obou verzí se zmiňuje i zneužití bezbrannosti.

V nově navržené podobě trestního zákoníku je nově zahrnutý i zvýšený trest za znásilnění těhotné nebo způsobení těhotenství, ve zvýšené sazbě pak bude i hromadné znásilnění, tedy spáchání činu nejméně se dvěma osobami.

K paragrafu 119, který se týká spáchání trestného činu násilím, se přidává i definice spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti.

To znamená, jestliže pachatel využije, že je jiná osoba ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svoji vůli nebo je její projevení vůle podstatně sníženo bezvědomím, spánkem, ovlivněním návykovými látkami, nemocí, postižením duševní poruchou a dalšími.

Mezi faktory ovlivňující bezbrannost je po diskuzi přidán i „silný ochromující stres“. Formulace po diskuzích odborníků nejlépe zhodnocuje stav, kdy oběť znásilnění jednoduše ztuhne nebo zamrzne a aktivně se nebrání, což je u mnoha obětí běžná reakce na stres.

Jednoznačně je ve formulaci bezbrannosti uvedeno, že za bezbranné se vždy považuje dítě mladší 12 let. Jde o takzvané znásilnění z podstaty. Doposud bývalo v praxi možné, že se sexuální násilí proti dětem netrestalo jako znásilnění, ale jako pohlavní zneužití, které se trestá mírněji.

„Víme, že děti do 12 let nerozumí tomu, co se jim děje, nezvládají se třeba v případě sexuálního násilí ze strany blízkého člověka efektivně bránit, a v praxi to vedlo k absurdním závěrům systému - že to desetiletá dívka chtěla, protože se dostatečně nebránila. Proto chceme děti chránit a tak závažný čin, jakým je znásilnění, skutečně tvrdě trestat. Tak, aby to lidé prostě už nedělali,“ uvedla poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která je jednou ze spoluautorek návrhu.

Autoři novely vyčlenili takzvané „nepenetrační“ sexuální praktiky, kupříkladu donucení k obnažování, pohlavnímu sebeukájení, osahávání a podobně do nového samostatného trestného činu.

Je to proto, aby se podle autorů mohly lépe nastavit výše trestů pro jednotlivé skutky. „Uvedený rozpor mezi zákonnou úpravou a vnímáním veřejnosti pak vede k mylným představám veřejnosti o mírném trestání znásilnění,“ vysvětlují autoři důvod, proč méně závažné praktiky než penetraci vyčlenili do samostatného skutku.

Ke změnám v trestním zákoníku dochází i u sexuálního nátlaku, kde se rozšiřuje definice. Ta původně počítala jen se zneužitím bezbrannosti oběti závislosti nebo zneužití postavení pachatele. Nově je v zákoníku přidáno i zneužití tísně oběti.

„Zahrnutí tísně do sexuálního nátlaku zohlední ty případy, kdy se oběť nebrání, protože ví, že to stejně nemá cenu, obrana jí totiž v minulosti nepomohla, případně situaci zhoršila. Nebo se bojí o své děti spící vedle v pokoji,“ vysvětluje poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).

Podle statistik organizace Bez trestu, která pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí, je v Česku ročně spácháno až 12 tisíc případů znásilnění, z nichž je však jen mizivé procento oznámeno. Zároveň je podle jejich dat každý druhý pachatel potrestán podmínkou.

Násilí se často děje v rodinách. Podle výzkumu Agentury EU pro základní práva 22 procent žen zažilo sexuální nebo fyzické násilí ze strany partnera.