Dávková skluzavka. Část samoživitelek přijde s růstem svých dětí o tisíce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Samoživitelka Lucie bydlí na menším městě ve východních Čechách se dvěma dětmi. Její celkové náklady na bydlení – nájem, energie, teplo a voda – dosahují necelých 32 tisíc korun.

Má dvě děti v předškolním věku a stíhá u  toho pracovat s hrubým příjmem 25 tisíc korun měsíčně. K tomu může počítat s alimenty. Od státu aktuálně pobírá na přídavku na dítě a příspěvku na bydlení celkově měsíčně 11 160 korun.

Redakce Seznam Zpráv se ve spolupráci s Lucií Trlifajovou, expertkou Centra pro společenské otázky SPOT, a Platformou pro sociální začleňování pokusila propočítat, jak se jí konkrétně promění dávky po revizi a sjednocení.

Na jejím i dalších příkladech se ukazuje, že nová dávka státní sociální podpory bude mít pro samoživitelky nepříjemný efekt „skluzavky“. Nemusí se změnit nic na příjmové ani výdajové stránce, přesto podpora od státu dramaticky klesne v závislosti na věku dětí.

Do sedmi let dítěte je totiž domácnost samoživitele považovaná za zranitelnou, následně už ne. A má to dramatický dopad na výši dávky.

Konkrétně Lucie by tak po revizi dávek dostala 11 608 korun, tedy o 448 korun více než v současnosti. Ale s odrostlými dětmi rázem klesne státní podpora na 8682 korun, tedy bezmála o 2,5 tisíce korun méně, než má teď.

Jenomže revize dávek má naplno naběhnout po přechodném období od roku 2026, tedy přesně v době, kdy domácnost Lucie bude přicházet o zařazení mezi zranitelné.

„Tak to je masakr. Člověk nemůže najít slušnou práci, aby dal děti do školky a mohl je vyzvednout. A stát trestá lidi tím, že jim sebere dávky. A hlavně rodičům, co jsou na děti sami,“ reaguje Lucie na odhady toho, co pro ni bude nová dávka znamenat.

Podle Lucie tak revize reálně přispěje k tomu, že lidé v podobných situacích budou pracovat vedle oficiální práce i na černo.

Danu Pavlouskovou, ředitelku Klubu svobodných matek, překvapují výkyvy ve státní podpoře odvislé od zranitelnosti. „Upřímně, hranice zranitelnosti sedm let mě docela děsí. Na jednu stranu chápu, že dítě je ve škole a mně jako matce teoreticky nic nebrání jít do práce, ale často v regionech nenajdete pracovní nabídky kompatibilní se školou a družinou, jinými slovy pro mě jsou samoživitelé jako kategorie zranitelnější i daleko déle za hranicí sedmi let dítěte,“ konstatuje.

Autorka propočtů Lucie Trlifajová popisuje, že jádro problému je mimo jiné v zastropovaných nákladech na bydlení „Pro nezranitelné jsou nízko,“ říká.

Ředitelka odboru nepojistných dávek na Ministerstvu práce a sociálních věcí Kateřina Jirková v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že podle ní je problém i v tom, jak draze samoživitelka bydlí.

„U těchto rodin by mohl být problém v tom, jak bydlí. Pak je tu obecná otázka: Když vyděláváte 21 tisíc, můžete bydlet za 20 nebo 22 tisíc?“ ptá se ředitelka s dovětkem, že je třeba si nacházet bydlení adekvátně nákladné k příjmům.

„Dnes chráníme tuhle domácnost s dětmi do čtyř let věku. V té nové dávce je chráněná do sedmi let věku, takže jsou tam tři roky k dobru, aby měla větší polštář k tomu, aby se rozkoukala, našla si třeba lepší příjem nebo levnější bydlení,“ dodává ředitelka.

Zároveň zpochybnila samotný výpočet dávek. Redakce proto paralelně dala stejná data o samoživitelce Lucii k propočtu MPSV. Propočet od ministerstva ale zatím nezískala.

Expertka Trlifajová popisuje, že slabé místo propočtu je stanovení limitů na náklady na bydlení - takzvané normativy. „Je tu trošku zkreslení, protože nemáme k dispozici přesná data, ale zároveň si myslím, že to bude rámcově sedět,“ tvrdí.

Redakce Seznam Zpráv vlastnost revize dávek ověřila i na dalších příkladech. Data o příjmech, výdajích a pobíraných dávkách získala od Klubu svobodných matek.

Konkrétně jde o ženy, které jsou v nájmu a pracují. Právě ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že díky revizi se „vyplatí pracovat“.

Na propočtech se ukazuje se, že efekt dávkové skluzavky nemine ani pracující samoživitelky.

Například Eliška z jižních Čech má čistou výplatu až 23 tisíc korun. Na bydlení vydá celkově 17 300 korun měsíčně. Dnes pobírá od státu 6278 korun. Po revizi bude mít 9236 korun, pokud ale přestane být zranitelnou domácností, dávka klesne na 5853.

Martina s jedním dítětem z Brna aktuálně bere 10 996 korun, po revizi dosáhne na 14 182 korun, jakmile ale její dítě bude starší sedmi let, klesne jí dávka na 10 375.

Revize ovšem bude jednoznačným plusem pro Martinu se dvěma dětmi z Vysočiny. Aktuálně bere na příspěvku na bydlení a přídavku na děti 8260 korun. Po revizi dosáhne na 14 793 korun, pokud bude její domácnost zranitelná, a na 12 360 korun, pokud budou děti starší sedmi let.

„Nově - a je to skutečně zjednodušení - nebudou lidé dokládat náklady na energie, ale budou mít energetický paušál. Pro zranitelné je to 1,5násobek než pro ostatní. To naskočí a zároveň to zvýhodní lidi, kteří mají nízké náklady na energie, protože to není odvislé od toho, kolik platí. U Martiny se dvěma dětmi je ten efekt hodně vidět,“ konstatuje Lucie Trlifajová.

Podle expertky se tak s revizí dávek státní podpora zúží. „Povede to k většímu ohrožení nízkopříjmových pracujících, kteří nejsou zranitelní. Vlastně to znamená, že se systém zužuje na chudinskou dávku. Což je rizikové, oslabuje se funkce dlouhodobé podpory,“ tvrdí.

Řadu konkrétních připomínek k revizi dávek má i iniciativa Za bydlení, sdružující řadu organizací pomáhající lidem v bytové nouzi. Zpochybňují například odebírání dávek v případě, že děti nechodí do školy, či ztrátu nároku pro osoby, které nedorazí na sjednanou schůzku na úřadě práce. Obecně pak mluví o větší nejistotě pro domácnosti, které nejsou mezi zranitelnými.

„Pokud reforma projde v této podobě, tak se bude muset upravovat. Mluvíme o tom proto, že chceme, aby se to upravilo teď, a ne až v době, kdy se ukáže, že to nefunguje a lidé budou přicházet o bydlení,“ uvedla Pavla Aschermannová z Rubikon centra, které je členem iniciativy.