Článek
Je to část dálnice, kterou řidič osobního auta při rychlosti 130 kilometrů v hodině projede za necelých sedm minut. Jenže na D1 u Brna je situace v posledních měsících kritická.
Konkrétně mezi Holubicemi (210. kilometr) a křížením s dálnicí D2 na Bratislavu (196. km) ve směru od Vyškova na Prahu se lidé v osobních autech na 14kilometrovém úseku běžně zdrží přes půl hodiny. Nejčastěji tam provoz kolabuje v pondělí a úterý, naopak pátky jsou „schůdnější“.
O moc lepší situace není často ani v opačném směru – na příjezdu od Prahy. Mezi Kývalkou (182. kilometr) a křížením s dálnicí na Bratislavu (196. km) je však nejhustší doprava především ve čtvrtek a pátek.
Vyplývá to z dat, která Seznam Zprávy získaly od společnosti Vars Brno (viz grafy níže). Firma v jednom z nejvytíženějších míst tuzemské dálniční sítě rozmístila chytré dopravní značky.
Technologie, která dokáže reagovat na intenzitu provozu a na základě toho omezovat nejvyšší povolenou rychlost, u Brna funguje od září.
V létě přibylo nehod
Situaci v kapacitně nedostačujícím úseku D1 ještě zhoršily srpnové opravy. Stavbaři totiž na navazujícím úseku mezi křížením s dálnicemi na Bratislavu a Vídeň (exity 196 a 194) od srpna dálnici rozšiřují v každém směru na tři pruhy.
Zhoršení potvrzují i policisté. Navíc výrazně přibylo nehod, v kolonách jsou to především „ťukance“. „Jedná se o méně závažné dopravní nehody, projednávané takzvaně na euroformulář, u nichž došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu,“ přiblížil policejní mluvčí Bohumil Malášek.
Plynulost dopravy ve 14kilometrovém úseku mezi Holubicemi a Brnem-jih. Jednotlivé čtverce ukazují konkrétní hodinu v konkrétním dni v měsíci (osa dole). Pokud projetí úsekem při běžné rychlosti 130 km/h trvá něco pod sedm minut, nejtmavěji zabarvené čtverce ukazují, že v úseku byla v danou hodinu doba zdržení dalších sedm minut a více. Technologie přitom zachycuje jen zdržení v konkrétním úseku, zdržení na D1 v okolí Brna tak může být ještě daleko vyšší.
Co se týče plynulosti provozu, nejhorší byly srpnové dny po zahájení stavby. „Data, která máme ze systému TrafficGuard, měřícího plynulost dopravy, ukazují zhoršení dojezdových časů v obou směrech,“ sdělil obchodní ředitel Vars Brno Ondřej Pokorný.
„Z prvních 11 dnů byla v deseti překročena standardní dojezdová doba v daném úseku o víc než 100 procent každý den minimálně čtyři hodiny. Špička vrcholí mezi 14. a 17. hodinou odpoledne,“ pokračoval.
Plynulost dopravy ve 14kilometrovém úseku mezi Kývalkou a Brnem-jih, tedy ve směru od Prahy do Brna:
Chytré značky, kratší kolony
Chytré LED značky na základě údajů z kamer a senzorů reagují na provoz a upravují maximální povolenou rychlost.
„Obecně platí, že pokud snížíme rychlost, sníží se rozestupy mezi jednotlivými vozidly, ubyde rizikových manévrů typu prudkého brzdění, a tím se zvýší i propustnost komunikace,“ vysvětlil Marek Ščerba, dopravní expert z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Osázení proměnnými dopravními značkami iniciovali policisté. Jejich mluvčí Malášek doplnil, že z podnětu policie na průtahu Brnem už dříve klesla nejvyšší dovolená rychlost na 100 kilometrů v hodině nebo se prodloužil úsek, na němž mají zákaz předjíždění nákladní auta.
Takzvané mobilní liniové řízení dopravy u Brna začalo fungovat v září. „Po jeho instalaci v září se situace významně zlepšila. Nejviditelnější je toto zlepšení v časech v okraji špičky, kdy systém pomáhá oddálit vznik kolony a posléze pomáhá jejímu rozpouštění. Pokud kolona vznikne, tak systém zkracuje dobu zdržení,“ uvedl Pokorný.
Mobilní liniové řízení dopravy u Brna
Technologie sestává z proměnlivých dopravních značek, kamer a detektorů. „Na základě dat dokáže varovat řidiče před rizikem kolon a zároveň snížit rychlost a tím zvýšit průjezdnost. To se děje autonomně a nezávisle na lidském prvku. Snížení rychlosti zklidní dopravní proud, eliminuje rizikové manévry a výrazně snižuje riziko nehod. Z výzkumů, které provádělo Centrum dopravního výzkumu, vyplynulo, že instalace podobných zařízení sníží riziko nehod o více než 40 procent,“ popsal obchodní ředitel Vars Brno Ondřej Pokorný.
Každá sada se skládá z osmi světelných značek, které jsou umístěné vždy v páru, aby je řidiči dobře viděli v obou pruzích. „Dále každá sada obsahuje dvě kamery a pět detektorů dopravy, které měří počet a délku vozidel, rychlost a zařazení do jízdního pruhu,“ vysvětlil dopravní expert z Technické univerzita Ostrava Marek Ščerba.
U Brna jsou rozmístěné tři sady chytrého značení, a to na příjezdech od Prahy, Vyškova a také na D2. Každou sadu tvoří osm světelných značek, které jsou umístěny vždy v páru, aby byly viditelné z obou jízdních pruhů. Nechybí také kamery a detektory, které měří počty a délku aut či jejich rychlost.
Podle dopravního experta Ščerby stávající sady zvládají pokrýt jen začátek rizikových úseků. „V ideálním případě by v každém ze tří směrů, kde dnes jsou nasazeny, mělo být 11 párů dopravních značek a adekvátní počet senzorů. Díky tomu by bylo možné efektivně řídit dopravu v celém rizikovém úseku kolem Brna, tedy od exitu 178 Ostrovačice po exit 210 Holubice a na D2 od exitu 11 Blučina,“ sdělil.
Na D1 sledují také průměrné zdržení v jednotlivých dnech. V některých dnech systém zachytil extrémní zdržení.
Zhuštění chytrých značek by uvítali i policisté. „Aktuálně Policie ČR s provozovatelem systému diskutuje optimalizaci nastavení systému a jeho případné doplnění, které by situaci ještě prospělo,“ řekl Malášek.
Ředitelství silnic a dálnic rozhodne do několika týdnů. „Na konci letošního roku bude na základě získaných dat účinnost mobilního liniového řízení dopravy vyhodnocena a podle výsledku bude rozhodnuto o případné úpravě,“ reagoval mluvčí silničářů Jan Studecký.
Doplnil, že se podle předběžných dat situace od září skutečně výrazně zlepšila. „Samozřejmě ani toto opatření nedokáže v tomto místě vzniku dopravních kolon zcela zabránit. Čtyřproudá dálnice kapacitně není schopna pojmout 80 tisíc vozidel za 24 hodin.“
Situací okolo Brna se zabývá i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Seznam Zprávy zdůraznil, že jeho resort situaci společně s ŘSD a policií vyhodnocuje.
Podle něj problémy umocnila zmíněná rekonstrukce. „Dvakrát bych podtrhl, že zhotovitel vzešel z výběrového řízení, kde klíčovým kritériem byla kromě ceny i délka stavby. Vítěz nabídl nejnižší cenu, ale i nejkratší dobu. Lepší variantu jsme pro české řidiče zajistit nemohli,“ dušoval se ministr.
Necelé dva kilometry rozšiřuje sdružení firem MI Roads a.s. a Doprastav a.s., uspělo s nabídkou mírně přesahující miliardu korun.
Nové omezení
Silničáři začali v tomto týdnu převádět provoz do pravého jízdního pásu, což dál omezí provoz.
„V zimních měsících nás čeká demolice levé poloviny estakády. V roce 2024 vybudujeme finální rozšíření levého pásu dálnice včetně mostu a převedeme zde provoz opět v režimu 2 + 2. Následně zdemolujeme pravou polovinu estakády a v roce 2025 dokončíme rozšíření pravé poloviny dálnice ve směru na Ostravu,“ uvedli v pondělní tiskové zprávě.
Pokorný u Brna navrhuje zvážit i represivní opatření. „Tedy měření rychlosti v úsecích, kde je mobilním liniovým řízením snížena. Trvalým řešením je samozřejmě rozšíření D1 na 3 + 3 pruhy, současná opatření mají překlenout dobu, kdy k tomu dojde,“ popsal.
Opravy v tomto úseku potrvají až do druhé poloviny roku 2025. Tím však komplikace na průtahu Brnem zdaleka nekončí. Dálnice se tam má postupně rozšiřovat na 30 kilometrech. Práce mezi Kývalkou a Holubicemi v okolí Brna jsou nyní rozdělené do sedmi etap. Potrvají nejméně do roku 2030.
„Budeme se snažit zlepšovat podmínky i v tom provozu. Jednoduché to nebude a věděli jsme to už na samém začátku, ale tu stavbu nebylo možné znovu oddalovat,“ dodal ministr Kupka.
Text jsme aktualizovali jsme o vyjádření Ředitelství silnic a dálnic.