Daňař o Čapím hnízdě: Je to, jak když si platíte reklamu na vaší chatě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pražské městské státní zastupitelství po více než třech letech uzavřelo prověřování případu, ve kterém se zabývalo možným daňovým únikem na Čapím hnízdě.

Středočeská farma, kvůli níž půjde Andrej Babiš k soudu jako obžalovaný z podílu na dotačním podvodu, získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. Podle daňového poradce Davida Hubala, který se specializuje na řešení sporů s finanční správou, si tak společnosti holdingu jenom daň z příjmu neoprávněně snížily o 51,7 milionu.

Vyšetřovatelé a žalobci jsou však názoru, že nebyl spáchán trestný čin.

Řada odborníků a svědků, které v minulých letech oslovila média, řekla, že ekonomicky reklama na Čapím hnízdě nedávala smysl. Třeba proto, že byla nakoupena v době, kdy byla farma teprve rozestavěná. A také po jejím dokončení tam jezdili převážně zaměstnanci z holdingu Agrofert.

„Schéma podvodu je asi takové, jako kdybych si chtěl postavit chatu na krásném místě v hlubokých lesích, kam zabloudí pár houbařů ročně. Moje vlastní korporace by si na tomto místě za mnoho milionů na mé vlastní chatě objednala plakát s reklamou, pak si v chatě udělala školení a u vchodu by rozdávala příchozím zaměstnancům mé vlastní korporace letáčky, v nichž by byla reklama na produkty této korporace,“ komentuje tuto skutečnost David Hubal, který je členem Unie daňových poplatníků.

Podle žalobce Františka Partíka však vyšetřovatelům nepřísluší hodnotit smysluplnost reklamy. „Zda to v konkrétním případě dává smysl, či nikoliv, je spíš otázka spadající do vztahu statutár versus společník/akcionář,“ uvedl Partík. V obou případech přitom šlo o stejnou osobu – tedy bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Ve vyšetřovacím spisu kauzy reklamy na Čapím hnízdě bylo pět znaleckých posudků. V důležitých detailech se rozcházely. Ty, které předložil holding Agrofert, uváděly, že na reklamu je nutné hledět jako na takzvaných sponzoring. Ten má podle mluvčího pražských žalobců Aleše Cimbaly za cíl také propagaci firmy.

„Sponzor pak má zájem na tom, aby sponzorovaný fungoval v takovém rozsahu a kvalitě, aby právě pozitivní spojení se sponzorem bylo reálně vytvářeno a sloužilo ku prospěchu sponzora,“ uvedl Cimbala.

Důležité podle žalobce mimo jiné také bylo, že firmy z holdingu Agrofert platily za reklamu méně než jiné srovnatelné společnosti.

Na to má však daňový poradce David Hubal opačný názor. Pro srovnání opět používá příklad se stavbou chaty, kterou přirovnává k Čapímu hnízdu.

„Pakliže podnikatelské subjekty v mém oboru utratí za reklamu patnáct procent z obratu, ale já si dám do nákladů dvanáct procent obratu za nesmyslnou reklamu, abych tím financoval stavbu vlastní chaty, je to přece zcela lhostejné pro posouzení podstaty mého jednání,“ uvedl Hubal.

Znalec podle vyšetřovatelů v posudku také napsal, že cena za reklamu byla adekvátní. Podle Hubala to ale v tomto případě nebylo důležité.

„Pakliže reklama sledovala cíl financovat výstavbu mé chaty a zároveň obejít odpisování stavby po desítky let, je přece lhostejné, zda jsem za plakát a konferenci účtoval stejnou cenu jako jiné reklamní společnosti,“ doplnil.