Další stávka? Úředníci Ministerstva spravedlnosti chtějí vyšší platy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Vážený pane ministře, cílem tohoto dopisu je Vám jakožto osobě politicky odpovědné za chod resortu sdělit, že naši situaci již nelze dále přehlížet. Přes pět let se naše platová situace v reálných číslech výrazně zhoršuje,“ píše se v dopise odborové organizace zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, který adresují šéfovi resortu Pavlu Blažkovi (ODS).

Kvůli nespokojenosti s platy chtějí zaměstnanci od 3. července vyhlásit stávkovou pohotovost. A pokud nedojde během léta k naplnění požadavků na narovnání platových podmínek, začnou od září stávkovat.

„V posledních letech se u nás zvyšuje fluktuace lidí a na uvolněná místa už se nedaří nabírat nové, a to ani čerstvé absolventy. V loňském roce ze 133 výběrových řízení jich 54 procent skončilo tak, že nebyl vybrán žádný kandidát, buď proto, že se vůbec nikdo nepřihlásil, nebo jediný vhodný kandidát na to místo nakonec nenastoupil,“ říká Eliška Hronová, šéfka odborové organizace Platforma zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti.

Situace na resortu je podle ní kvůli platovým podmínkám špatná dlouhodobě. S odchody desítek kolegů, kteří přecházejí za lepším finančním ohodnocením na jiná ministerstva nebo Úřad vlády, se však postupně stává neúnosnou.

„Mezi roky 2021 a 2023 u nás poklesly platy o neuvěřitelných 30 procent. Reálně jsme přišli o jednu třetinu příjmů, aniž by se snížil tlak na výkon, množství agendy či složitost a náročnost práce,“ píše šéfka odborů v dopise. V rámci jednání s ministrem řeší problematickou situaci od ledna, ale ani za půl roku se nepodařilo dospět k řešení.

Podle vedení resortu je nicméně nutné řešit platy ministerských úředníků jednotně.

„Domníváme se, že odměňování státních zaměstnanců, které není v kompetenci Ministerstva spravedlnosti, je třeba řešit jednotně, nikoliv individuálně pro jednotlivá ministerstva s ohledem na ekonomické možnosti státu. A to zaznělo z naší strany na jednání se zástupci Platformy,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Dodává, že s odbory napříč justicí jedná vedení resortu pravidelně, přičemž poslední jednání proběhlo 13. června. „Shoda byla v tom, že udržení chodu právního státu vyžaduje i odpovídající finanční prostředky. Je však třeba zohlednit i stávající možnosti ekonomické situace státu,“ doplňuje Řepka.

Náměstek ministra Karel Dvořák Seznam Zprávám řekl, že stížnosti formulované v dopise považuje za relevantní. „To, že je velká fluktuace, to je fakt. To, že nejsou obsazena všechna místa, je také fakt. To, že je ta práce velice odborná, náročná a má velký význam pro fungování celého systému justice v širším slova smyslu, je také fakt,“ sdělil.

Zda se letos podaří platy úředníků navýšit, bude podle něj záviset na stavu veřejných financí. Sám to však vidí optimisticky.

„Myslím si, že záleží na tom, jakým způsobem bude vyhodnocováno plnění rozpočtu, ale mnoho vrcholných politiků mluví o tom, že by se měly navýšit platy ve veřejné sféře, tak snad nám to nakonec pomůže situaci na Ministerstvu spravedlnosti zlepšit. Jsem optimista a navíc bych to kolegům moc přál,“ dodal Dvořák.

Důvody pro vyhlášení stávky jsou podle odborů dva: zaprvé prý nebyla zohledněna loňská bezprecedentní míra inflace v platových tarifech státních zaměstnanců. A druhým důvodem jsou rozdíly v odměnách úředníků mezi jednotlivými ministerstvy.

Před dvěma lety vláda schválila navýšení platových tarifů, celkový objem vyčleněných peněz však zůstal beze změny, což se podle Hronové na resortu spravedlnosti odrazilo ve variabilních složkách platu – přesněji v odměnách.

Hronová upozorňuje na to, že na ministerstvu pracují většinou lidé s vysokoškolským vzděláním, přesto aktuální průměrný plat 50 141 korun nedosahuje na úroveň průměrné mzdy pro Prahu za loňský rok (53 tisíc), v níž jsou započteni všichni zaměstnanci, tedy i ti s nižším vzděláním.

Ještě v roce 2022 přitom přesahoval průměrný plat na resortu spravedlnosti 55 tisíc korun, jak ukazuje srovnání serveru iRozhlas. V letošním roce je při porovnání s průměrnými platy jiných ministerstev jedním z nejnižších.

Nespokojenost s výší platu se pak podle odborů odráží i na neuspokojivé personální situaci resortu. „Z údajů odboru rozvoje lidských zdrojů víme, že v posledních třech letech odešlo 232 zaměstnanců, což činí více než polovinu ze všech 427 zaměstnanců,“ uvádějí v dopise s dodatkem, že další odchody hrozí minimálně u dalších 57 lidí.

Zaměstnanci ministerstva se tak přidávají do řady dalších pracovníků z oblasti justice, kteří jsou také nespokojeni s financováním – v květnu došlo ke stávce pracovníků soudů, do které se zapojilo 95 procent z nich. Následně začali po vyšších platech volat i zaměstnanci státních zastupitelství.

Zpráva o nedostačujícím objemu financí na provoz pak v průběhu června přišla i od Vězeňské služby, které chyběly peníze na platy dozorců i na pokrytí stravování vězňů. V polovině tohoto týdne vláda schválila navýšení peněz na platy jejích zaměstnanců o 152 milionů korun.

Podle informací ČTK v pátek vládní představitelé schválili navýšení rozpočtu na pokrytí provozních výdajů v justici. Resort spravedlnosti tak na tyto účely letos dostane o 1,5 miliardy korun navíc. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů.