Státní záruku, že nájemník zaplatí nájem, by mohly schvalovat úřady práce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Oficiálně má připravovaný zákon o podpoře bydlení ochránit až 1,6 milionu lidí před pádem do bytové nouze. Česko se přitom dostává pod tlak. Nejnověji i Evropský výbor pro sociální práva konstatoval, že se v tuzemsku porušuje právo na bydlení, jež garantuje Evropská sociální charta.

Základní myšlenkou připravovaného zákona je, že mají vzniknout kontaktní místa pro bydlení, kam budou lidé moci přijít řešit své potíže. Silným podpůrným opatřením má být i systém garancí, kdy se stát zaručí u vybraných osob za placení nájmů, a převezme tak vůči vlastníkům bytů riziko.

A právě v tomto momentě má mít klíčové slovo Úřad práce.

„Už nyní obsahuje systém podpory v bydlení opravdu hodně vazeb s agendami Úřadu práce – tak, aby se nedublovaly a fungování bylo co nejefektivnější. Před Vánocemi se domluvilo nastavení ještě užšího propojení – aktuálně diskutujeme variantu, že by Úřad práce vydával závazné stanovisko k doporučení bytového podpůrného opatření,“ říká Karolína Nová, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj, které zákon připravuje.

Vysvětluje, že stanovisko bude určující. Pokud Úřad práce žádost nepodpoří, nebude poskytnuto.

„Konkrétní podmínky, za jakých Úřad práce bude stanovisko vydávat, teď ladíme. Jedná se o poslední úpravu, která je u zákona požadována,“ doplňuje Karolína Nová.

Začátkem ledna zároveň Karel Trpkoš z Ministerstva práce a sociálních věcí, kde má na starosti digitalizaci, popsal, že k zákonu o podpoře bydlení zpracovává informační systém – má jít o Evidenci podpory bydlení.

Proti stále těsnějšímu provázání podpory lidí v bytové nouzi s úřady práce se ovšem staví Iniciativa Za bydlení, jež zastřešuje organizace pomáhající domácnostem v bytových problémech.

„Ten souběh je nerozumný. Je zásadní, aby ty instituce byly oddělené,“ tvrdí Mikoláš Opletal, který má v Iniciativě na starosti prosazování systémového řešení ukončování bytové nouze a zaměřuje se jak na zákon o podpoře bydlení od Ministerstva pro místní rozvoj, tak i na revizi sociálních dávek od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dle Opletala může být jednou z motivací i prosazování Úřadu práce jako centrálního pracoviště poskytování sociální pomoci v Česku.

Vysvětluje, že koncept zabydlování, na němž zákon o podpoře bydlení stojí, vychází z toho, že člověk nejdříve dostane podporu, aby získal domov, a až poté pracuje na tom, aby se jeho situace stabilizovala. „Zatímco dávkový systém je nastavený způsobem, že se nejdřív očekává stabilizace, a pak si může člověk dovolit bydlení,“ říká Mikoláš Opletal.

Popisuje, že tak může docházet třeba k situacím, kdy člověk, který je sankčně vyřazený z Úřadu práce, přijde i o podporu v bydlení. „Na základě toho jej budou mít kategorizovaného jako problematického člověka a projeví se to i při posuzování přijetí bytových opatření,“ zmiňuje a připouští, že zatím nezná přesná pravidla schvalování.

Zákon o podpoře bydlení byl jednou z hlavních priorit bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). I za jeho působení měla ovšem norma potíže a vláda ji vrátila k dopracování.

Poté, co byl Ivan Bartoš po problematickém spouštění digitalizace stavebního řízení premiérem Petrem Fialou (ODS) odvolaný z ministerského postu, nebylo jisté, jestli se vůbec najde dostatečná politická podpora k prosazení zákona. Kritice čelil zejména ze strany občanských demokratů.

Hlavní problém představovalo zejména zřízení sítě kontaktní míst pro bydlení. „Síť kontaktních center ve všech obcích s rozšířenou působností je zbytečná, velmi výrazně bych ji zredukoval,“ řekl pro Seznam Zprávy na podzim poslanec ODS Jiří Havránek.

Zákon proto doznal dalších změn. Aktuálně se tak počítá, že kontaktní místa nebudou zřízena na 205 obcích s rozšířenou působností, ale ve 115 obcích, které jsou zatížené bytovou nouzí.

Podoba zákona se ale ještě může změnit. V současné době ho čeká v Poslanecké sněmovně druhé čtení.