Článek
Pravěk, starověk, středověk a tak dále. A když zbyl v devítce čas, došlo někdy i na druhou světovou válku a události po ní. Výuka dějepisu na základních školách nedopadá podle České školní inspekce zrovna nejlépe. Nejnovější dějiny a soudobé problémy žákům nepředávají dvě třetiny učitelů. Do současnosti s výkladem dojde jen 14 procent z nich.
To by se ale mělo výrazně změnit. Už je hotový první návrh velké reformy výuky – tedy oficiální mluvou revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V tomto dokumentu Ministerstvo školství určuje školám, co a jak mají učit. A Seznam Zprávy měly možnost si návrh prostudovat.
Když zůstaneme u příkladu dějepisu, končí dosavadní rozdělení výuky na jednotlivé etapy dějin. Například v době „Objevů a dobývání“ měly děti umět mimo jiné třeba „vymezit význam husitské tradice pro český politický a kulturní život“.
Nově se po dětech nebude vyžadovat chronologické odříkávání událostí v dějinách, ale jejich pochopení a uvažování v kontextu. V devátém ročníku tak bude muset například žák „na příkladech z dějin doložit klady a zápory setkávání tří kulturních okruhů monoteismu“ nebo „vysvětlit specifika proměn a fungování ekonomiky, trhu a směny od pravěku po současnost“.
„Nechceme samozřejmě vychovávat historické negramoty, kteří neví, co se stalo v roce 1968, nebo kdy skončila druhá světová válka. To určitě ne. Na druhou stranu učivo nemá být cílem výuky, ale jen prostředkem k dovednostem, které pak mohou žáci univerzálně využít,“ popisuje ředitel 8. ZŠ Most Roman Ziegler, který se na tvorbě nového způsobu výkladu dějepisu podílel.
Ve výuce bude docházet i na soudobé problémy, které přitom většina učitelů pomíjí. Pedagogové tak například budou muset zajistit, aby děti „určily trvání a proměnu sociálních a genderových rolí v dějinách“. Tedy třeba co mohou a naopak nemohou dělat příslušníci LGBTQ+ komunity.
„Myšlenkou je vyučovat delší dějinné etapy nebo zásadní události dějin, což třeba přemyslovská knížata ve 12. století opravdu nejsou,“ dodává Ziegler.
I v oddílu věnujícím se dějepisu ale zůstává spousta otázek. Chybí například definice konkrétního učiva, jehož prostřednictvím by mohli učitelé nové požadavky splnit. Rozhodně se totiž nebudou procházet kompletní dějiny, jako se to děje na spoustě škol dnes.
Ministerstvo má připomínky
Stále ale jde teprve o pracovní verzi návrhu. Leccos se tak bude ještě měnit. Reformu připravuje nyní Národní pedagogický institut. Ten spadá pod Ministerstva školství a právě lidé ze školství, inspekce a Cermatu nad reformou v druhém lednovém týdnu debatovali.
„Musí být úplně jasně zřetelné, jaké je zadání státu a jak školy poznají, že dosahují cíle vzdělávání,“ upozorňuje vedoucí oddělení kurikula na Ministerstvu školství Jan Jiterský.
Ministerstvu školství se nelíbí, že řada věcí je v textu hodně obecných a tedy těžko pochopitelných pro ředitele a učitele. To je ale jen jedna z věcí, které se budou ještě opravovat.
Nutně ještě pracovníci Národního pedagogického institutu musí odstranit další nesrovnalosti. Například ministerstvo požaduje, aby jasně popsali, kde se v požadavcích na děti škrtalo.
Ostatně jak náročné vlastně učivo má být, je velkou otázkou, která se nyní rovněž řeší. Nově navržené „osnovy“ se například v matematice odkazují na nejnižší úroveň Globálního odborného rámce UNESCO. Na konci páté třídy tak bude stačit, aby žák sčítal, odčítal, násobil a dělil do 10 000.
„Máme dva problémy. První je obava, že ta úroveň bude moc nízká a nebude motivovat školy ani žáky dostat se výše. Druhý strach je z toho, že úroveň bude naopak moc vysoká a budeme zažívat to, co teď, tedy že nějakých 20 nebo 30 procent dětí jí vůbec nedosáhne,“ vysvětluje Jiterský, že se hledá optimální úroveň, která bude dostatečně motivační a přitom dosažitelná pro většinu žáků.
Mimochodem ale také stále není jasno, jestli budou pro žáky i nadále povinné dva cizí jazyky. To musí rozseknout vedení Ministerstva školství. Stejně tak zůstává s otazníkem zařazení geografie jako samostatné vzdělávací oblasti.
„Nikdy se neuvažovalo o tom, že by geografie (zeměpis) byla ‚rozpuštěna mezi další vzdělávací oblasti‘, ani na žádném jednání podobné úvahy nezazněly. Jediné, co se v souvislosti s geografií řeší a řešilo, je její postavení a zařazení v rámci ostatních vzdělávacích oblastí, jestli se svým zaměřením řadí spíše ke společenským vědám nebo k přírodovědným, anebo je natolik specifická, že má stát zcela samostatně mimo tyto skupiny,“ říká mluvčí Národního pedagogického institutu Veronika Lucká Loosová.
Jen kosmetické změny?
Aby se ale reforma skutečně projevila, budou na ni muset ředitelé a hlavně učitelé dobrovolně přistoupit. Ministerstvo školství totiž nemá na školy žádnou přímo páku, aby jim nový formát výuky vnutilo.
„Dlouhodobě tvrdím, že úpravy jsou v podstatě kosmetické. Jestli se někde vypustí nebo nevypustí očekávaný výstup nebo se přejmenují některé kompetence, tak to považuji za slovíčkaření. Dokonce si cynicky myslím, že řada změn se v praxi vůbec neprovede,“ předpokládá ředitel ZŠ Be Open Marek Adler, který je členem jedné z konzultačních skupin pro reformu výuky.
S tím se ostatně potýkala i poslední velká reforma před 20 lety, která zavedla do praxe rámcový vzdělávací program. Odborně na ni panovala shoda, dodneška ji ale celá řada škol vlastně nepřijala.
„Pokud nepřijde shora veliká podpora školním týmům, tak se nestane nic. I některé dílčí průzkumy potvrzují, že pro průměrného českého učitele stejně není vodítkem školní vzdělávací program, ale sada učebnic, kterou používá,“ dodává Adler.
Aktuální reforma přitom počítá s tím, že se ještě větší důraz bude klást ne na získávání znalosti, ale na kompetence, které si děti ve škole osvojí. Tedy například umět se učit, odolávat obtížným situacím, nebo budovat a udržovat zdravé vztahy.
K veřejnému připomínkování celý dokument půjde letos na jaře.
OPRAVA: V původní verzi článku bylo chybně uvedeno, že „zůstává s otazníkem, jestli geografie (zeměpis) bude i nadále samostatným předmětem, nebo se rozpustí mezi další vzdělávací oblasti“. Jedná se ale pouze o tom, jestli se geografie jako samostatná vzdělávací oblast zařadí mezi přírodovědné předměty, společenskovědní nebo bude stát samostatně. Za chybu se omlouváme.
