14 milionů za policejní odstřel divočáků? Monstrózní a drahé, míní šéf myslivců

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Speciální policejní odstřel divočáků na Jablonecku a Liberecku, jímž chtějí veterináři uchránit oblast od šíření prasečího moru, už čelí kritice také od vedení Českomoravského myslivecké jednoty.

Její předseda Jiří Janota namítá, že mohla být speciální akce při lepším plánování jednodušší a levnější. „Bude úspěch, pokud v revíru zastřelí 60 až 70 divočáků,“ naznačuje.

Do akce, kterou si prostřednictvím vlády vyžádala Státní veterinární správa, jsou zapojené desítky policejních odstřelovačů, vrtulníky, drony i termovize. Šestitýdenní odlov má vyjít na 14 milionů korun. Policie namítá, že část vybavení využije i na podobné budoucí akce.

Navíc podezírá místní lesníky, že jim chtěli odlov ztížit. Prověřují, jestli močení a rozsypaný prací prášek v lese nebyly cílenou sabotáží. Dvěma myslivcům zabavili mobily.

Janota však uznává, že myslivci také chybovali. „Jejich chování považuju za obrovský exces,“ dodává, i když částečně rozumí rozhořčení kolegů.

Vaši kolegové z Jablonecka čelí kritice kvůli partyzánskému přístupu k policejnímu odstřelu. Je podle vás oprávněná?

Od začátku říkám, že je tam špatná komunikace mezi Státní veterinární správou, Ministerstvem zemědělství, policisty a místními myslivci. Ti byli přizváni na dvě jednání. Na úřadě v Jablonci jim bylo jednoznačně nadiktováno, co budou muset dělat. Daleko vhodnější by bylo požádat myslivce o spolupráci. Nikdo s nimi nekonzultoval ani neprobral podmínky lovu. To považuju za zásadní chybu.

Primátor uspořádal v Jablonci velkou tiskovku za účasti ministra, šéfa veterinární správy, policie a myslivce vůbec nepřizvali. Přitom se také na akci podílejí.

Co jim tedy na jednání podle vás nadiktovali?

Podle veterinárních opatření jim určili podmínky, ale bez toho, aniž by se poradili. Myslivci se ohrazovali proti tomu, že chodí do zaměstnání a přitom mají ráno sbírat střelené kusy. Byli jim řečeno, ať si vezmou neplacené volno. Takto se přece nejedná. Je potřeba oboustranná spolupráce. Kdyby došlo od počátku k věcné diskuzi, situace bude daleko jednodušší. A mohli jsme se obejít bez excesů z poslední doby.

Zaznívá řada názorů na efektivitu policejního odstřelu. Bude ta akce účinná?

Myslím, že by se našel daleko jednodušší, levnější způsob na eliminaci prasat v té oblasti, ne touto monstrózní akcí. Kdyby místní myslivci dostali stejnou technickou podporu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s pomocí dronů se mohly vyhledat tlupy prasat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a mohli udělat společný lov, nastřílelo by se daleko víc prasat a za minimálních nákladů. Mohly se také využít speciální sítě, které většinou chytnou celou tlupu prasat.

Co se vůbec děje se zastřelenými prasaty?

To je další věc, která se kolegům nelíbí. Myslivcům bylo řečeno, že prasata mohou zužitkovat, jenže policejní odstřelovači prasata zastřelí v noci, do rána se těla zapaří, takže končí v kafilerii. Vadí jim i znehodnocování zvěřiny.

Takže 14 zastřelených divočáků v minulém týdnu skončilo v kafilerii?

Ano, všechny kusy. Ani jedno nebylo pozitivní na mor. Chápu, že odstřel udělali v této lokalitě, protože pod lesem se nachází prasečák. Takže se snaží enormně snížit populaci prasat. Ale je potřeba si uvědomit, že největším šiřitelem toho moru je člověk. (Tím, že například převáží kontaminované maso p⁠⁠⁠⁠⁠⁠ozn. red.)

Nicméně podobná policejní akce se uskutečnila před sedmi lety ve Zlínském kraji a měla úspěch.

Tam tehdy intenzivně komunikovali i s krajským úřadem, veterináři i místními myslivci. Situace se zvládla. Na severu Čech teď máme úplně jinou situaci v krajině. Na Zlínsku populaci prasat obehnali ohradníky. Bylo to v létě. Na polích stála řada plodin, které zůstaly jako návnada pro zvěř. Jenže tady lovíme ve volné honitbě, v běžné krajině.

Kolegové také kritizovali střelbu do největších kusů, kterou prosazuje i Státní veterinární správa. To je za vás špatný postup odstřelu?

Není úplně vhodné, pokud policejní odstřelovači střílí největší bachyně a vodicí kusy. Ty přivádějí ostatní prasata na vnadiště a krmeliště. Ostatní zvěř se rozprchne. Pokud ze startu odstřelí tyto kusy, lov bude skutečně obtížný. A garantuju vám, že do měsíce jsou prasata zpátky v oblasti.

Z jablonecké radnice zaznívá, že jsou divočáci v lokalitě přemnožení, naopak myslivci to odmítají. Jak vážné je riziko šíření afrického moru v dané oblasti?

Mám informace i od univerzitních odborníků, kteří sami přiznávají, že tam avizovaných 200 prasat není. Pokud se jich nastřílí 60 až 70, bude to úspěch.

Policie zahájila trestní řízení kvůli nálezu pracího prášku v lese, které může prasata zapuzovat. Objevily se navíc snímky, kde myslivci na vnadiště močí. Co na to říkáte?

Fotky jsem viděl. Považuju to za obrovský exces, který ubližuje desítkám tisíc slušných myslivců, kteří se tu práci snaží dělat zodpovědně. To se nemá stávat. Na druhou stranu se se stejnou věcí setkáváme v honitbách, kdy myslivcům lidé pálí posedy. Odpůrci lovu sypou na vnadiště odpuzující látky. Neomlouvám tím popsané jednání, jen bohužel konstatují, že je to běžný jev v honitbách.

Měli na svědomí i prací prášek?

Nevím. To je na policii, ať to šetří.

Prací prášek se může v lese použít jako látka odpuzující zvěř?

Neznám to. Na vnadiště se hází různé věci. Dokonce jsem slyšel o vápnění místa. Tohle je asi jiný případ. Je otázka, jestli to tam nasypali myslivci, nebo nějaký odpůrce odstřelu.